Akcie

Makroekonomické události Česká republika: Holub (ČNB) říká, že inflace 3 % není drama, klesne a není potřeba min. rok zvyšovat úr. sazby

Čtvrtek 30. červenec 2020 20:35

Tomáš Holub, člen bankovní rady, nejvyššího výkonného orgánu centrální banky (ČNB) stanovující monetární politiku včetně úrokových sazeb pro agenturu Bloomberg vyjádřil trvající důvěru, že inflace na horizontu měnové politiky banky klesne. Proto podle něj není třeba minimálně rok zvyšovat úrokové sazby. Rovněž další monetární uvolnění podle něj není potřeba.

Rozhovor člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba pro agenturu Bloomberg

Rozbor, důležité komentáře

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Inflace během koronavirového šoku klesala jen krátce a to ještě na pozadí propadu cen ropy, který ale růst cen ropy z druhé poloviny jara značně vymazal. Ropa se obchoduje na maximech od začátku března. Ani ostatní ceny příliš neklesají, což příznala i sama ČNB v komentáři k nečekanému inflačnímu skoku v červnu. Část trhu proto začala zvažovat zvyšování úrokových sazeb. Holub prokazuje trpělivost a podporu původní prognóze ČNB, že by inflace měla klesat, otázkou ale je nakolik je jeho názor sdílen dalšími členy bankovní rady, trhem a zda inflace skutečně bude klesat. 

Inflace je v posledních měsících resp. letech nadprůměrná resp. nad cílem České národní banky 2 % hlavně kvůli silnému tahu vedle dlouhodobě silně rostoucích cen bydlení (a voda, energie, paliva) v posledních kvartálech taky silněji rostoucích cen potravin a nealkoholických nápojů a v červnu též oddílem alkoholických nápojů a tabáku ale třeba i mírně silněji rostoucími cenami kategorie stravování a ubytování. 

Ještě v dubnu na prahu koronavirové krize se inflace pohybovala nad hladinou tolerančního intervalu centrální banky, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč ještě začátkem února ČNB zatím a na delší dobu naposledy zvýšila svoji hlavní a podobně jako ekonomika v prvním čtvrtletí v důsledku koronavirové krize značně oslabily. Během koronavirového šoku se zdálo, že inflace již nastoupila cestu poklesu z únorového maxima. 

Během jarního koronavirového šoku inflace klesala jen mírně, méně, než se čekalo, v červnu ale opět udeřila a nečekaně silně vzrostla, tentokrát s pomocí rychlejšího růstu cen alkoholických nápojů, např. vína. Navíc ani jiné jádrové ceny, značně překvapivě pro trhy i Českou národní banku, příliš nevykazují dezinflační tlaky koronavirové recese. Inflace se tak v červnu vrátila zpět nad toleranční pásmo inflačního cíle České národní banky 2 % (1 - 3 %). 

Ke svižnému růstu cen v posledních měsících přispívala taky jádrová inflace, tedy inflace bez cen potravin a energií, která odráží přetrvávající silné domácí tlaky. Ty představuje silný trh práce s nízkou nezaměstnaností včetně robustního růstu mezd. 

Ekonomika prožívá s koronavirovou pandemií silný šok recese, přesto v některých ohledech méně než se čekalo. Ekonomika otevírá s tím jak se daří kontrolovat počet případů koronaviru a s podporou vlády a ČNB ekonomice nezaměstnanost dosud roste jen málo a obecně situace se nepodobá katastrofě. Proto ani ceny neklesají. Nečekaně silnou červnovou inflaci, kterou během koronavirového šoku ČNB upozadila v ústraní tentokrát nejvyšší monetární instituce země reflektovala komentářem. To znamená i možnou revizi makroekonomické projekce inflace a tím i dopad na monetární politiku ČNB. 

Podle nedávné prognózy ČNB koronavirová krize inflaci letos zatlačí zpět k jejímu dvouprocentnímu cíli, v komentáři k červnovým inflačním datům ale ČNB uvedla, že odchylku od její prognózy způsobila “výrazně vyšší než očekáváná jádrová inflace.” ČNB dále k červnové inflaci uvádí, že v jádrové inflaci se pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. ČNB dále říká, že zveřejněná data představují v souhrnu proinflační riziko stávající prognózy ČNB, a to zejména pro nejbližších několik měsíců. To souvisí zejména s rostoucí odchylkou jádrové inflace od prognózy v kontextu trvající obrovské nejistoty ohledně ekonomických dopadů koronavirové pandemie.

Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i inflační stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. Proto banka v nejbližších měsících patrně bude vyčkávat na další inflační data, pokud by se ale nelepšila, s ohledem na vývoj koronavirové pandemie a její možné kontrole by ČNB mohla přikročit ke zvyšování úrokových sazeb dříve než se čekalo, teoreticky ještě koncem tohoto roku, zcela reálně již možná příští rok.

Chcete dostávat nejnovější informace?

Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.

Naše produkty a služby