Makroekonomické události Čína: Postpandemický růst ekonomiky (1Q) zůstává silný, oslabil ale víc než se čekalo

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (1Q 2021, mezikvartálně) 

Skutečnost:    0,6 % 
Očekávání:     1,5 % 
Předchozí:      3,2 %

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (1Q 2021, meziročně)

Skutečnost:  18,3 % (maximum od počátku statistik HDP v roce 1992)
Očekávání:   19,0 %
Předchozí:     6,5 %

Hodnocení: Postpandemický růst ekonomiky Čínské lidové republiky (1Q) zůstává silný, oslabil ale v momentální rozkolísanosti kvůli koronavirové pandemii v relevantnějším mezikvartálním srovnání víc než se čekalo. Růst ekonomiky je silně napumpován pandemií, kdy otevírání ekonomiky podpořil v meziročním srovnání i bazický efekt srovnávání s prvním čtvrtletím 2020, kdy pandemie čínskou ekonomiku drtila nejvíce, HDP tehdy kleslo 6,8 %. Ekonomika Číny po tomto prudkém propadu v prvním čtvrtletí vlivem koronavirového šoku razantně oživila, ve třetím čtvrtletí na velmi silná tempa. Probudil se export i domácí poptávka. 

V roce 2020 Čínu zasáhla koronavirová pandemie jako první z hlavních ekonomik drtivě již v prvním kvartálu (jiné světové ekonomiky od druhého čtvrtletí), pak však druhá největší ekonomika světa zvládla přísnými opatřeními vir potlačit a od druhého čtvrtletí poté, co vládnoucí komunistická strana v březnu ohlásila vítězství nad koronavirem ekonomika otevřela a roztočila své obrátky k plnému výkonu a celý rok 2020 zpečetila v dobré kondici. Tím dokázala ve zbylých čtvrtletích kompenzovat propad prvních tří měsíců rok a jako jediná z hlavních ekonomik světa, které se dosud potýkají s rekordně masivní pandemií ohlásit za loňský rok růst, 2,3 %. Jedná se o cenný výsledek i kvůli tomu, že vztahy s hlavním obchodním partnerem, Spojenými státy americkými, jsou nadále poznamenány napjatými obchodními válkami a jinými spory.  Přesto loňský růst ekonomiky je na čínské poměry posledních let (6 - 7 %) mimořádně nízký, nejnižší od roku 1976, kdy země posledním rokem procházela dekádu trvající Kulturní revolucí, která tehdy poškodila ekonomiku. Rychlost hospodářského růstu Číny před úderem koronaviru postupně zpomalovala hlavně obchodními válkami s USA, a důsledky restrukturalizační a stabilizační politiky. V roce 2017 růst HDP dosahoval 6,8 %, v roce 2018 6,6 % a v roce 2019 6 %. 

Pro tento rok se čeká dle průzkumu agentury Reuters celoroční růst HDP Číny kolem 8,8 %, nejsilněji za posledních 10 let, značně však i kvůli nízké srovnávací základně loňského roku. Růst ekonomiky má být nadále silný, i když mezikvartální růstová dynamika ukazuje zpomalování růstu ekonomiky s tím jak se šoky pandemie i otevření ekonomiky začnou ze statistik vytrácet a hospodářství dosedne na normálovou růstovou dráhu. Růst ekonomiky by měl slábnout zpět k cíli čínské vlády 6 % i proto, že Čína se na rozdíl od cíle minulých dekád maximalizace růstu ekonomiky snaží o jeho udržitelný trend v souladu se zdroji, životním prostředím ale i úvěrovou kapacitou. Vládnoucí komunistická strana letos předložila spíše střídmější cíl růstu své ekonomiky a naznačila, že se bude snažit spíš než o maximalizaci růstu HDP o to, aby růst ekonomiky byl stabilní a udržitelný. V dalších čtvrtletích číhají další rizika pokračování pandemie a slabost světové ekonomiky, která má s koronavirem víc problémů než Čína. Čína navíc chce utlumovat podporu ekonomiky. K dalším nebezpečím či nejistotám patří další vývoj americkočínských vztahů nástupu Joe Bidena do Bílého domu a po přeskupení sil v Kongresu, v kterém od ledna 2021 v obou komorách má převahu Bidenova Demokratická strana.

Dopad na trhy: Zpráva je pro trhy smíšená, i vzhledem ke specifikům koronavirové pandemie, která těžce data ovliňuje. Ekonomika roste silně, ale oslabila víc, než se čekalo. Po zprávě jüan k dolaru lehce posílil.