Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW očekávání v září nečekaně silně otočil do růstu, index ZEW současné situace dále klesl

Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (9 2019)

Skutečnost: - 22,5 
Očekávání:  - 38,0
Předchozí:   - 44,1 (minimum od prosince 2011)

Německo: Index ZEW současné ekonomické situace (9 2019)

Skutečnost: - 19,9 (minimum od 5 2010)
Očekávání:
Předchozí:   - 13,5

Rozbor: Prezident Institutu ZEW, profesor Achim Wambach k výsledkům řekl: “Vzestup indexu ZEW sentimentu ekonomických očekávání v žádném případě neznamená vyjasnění vývoje německé ekonomiky v příštích šesti měsících. Výhled zůstává negativní. Nicméně spíše silné obavy finančních expertů předchozího měsíce další eskalace obchodního konfliktu USA a Číny se nenaplnily. A taky stále existuje naděje, že neřízený brexit může být odvrácen. Navíc, Evropská centrální banka zkouší omezit ekonomická rizika eurozóny dalším uvolněním své monetární politiky.

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v září taky prudce vzrostl na - 22,4 bodů z - 43,6 bodu v srpnu. Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny mírně klesl z - 14,5 bodu na - 15,6 bodů.

Ekonomická očekávání většinou silně vzrostla pro všechny hlavní světové ekonomiky, ve všech se nicméně začátkem příštího roku čeká výraznější pokles ekonomického růstu. Hodnocení současné situace kleslo vedlo Německa taky hlavně ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Zatímco v USA je stav hospodářství stále hodnocen příznivě, v Evropě hlavně v Itálii a UK převládá slabost. V evropských ekonomikách se zvýšila inflační očekávání zřejmě vzhledem k posílení monetární expanze ECB. Rovněž v září se pro hlavní světové ekonomiky zmírnilo očekávání poklesu hlavně dlouhodobých a v eurozóně i krátkodobých úrokových sazeb. Značně se též zlepšil růstový výhled světových akciových trhů. V případě Německa a jeho akciového sektoru se zlepšil pesimistický pohled na odvětví zpracovatelského průmyslu. Přesto ekonomičtí experti dále čekají pokles akcií firem zejména německého zpracovatelského průmyslu a taky bank a pojišťoven, jejichž ziskové marže snižuje výhled poklesu úrokových sazeb.

Hodnocení: Očekávání se nečekaně silně zlepšilo, index ZEW sentimentu očekávání ale zůstává značně v červených číslech a tak pesmismus výhledu pro německé hospodářství stále trvá. Materiálně se na rizicích obchodních válek a brexitu vůči srpnu mnoho nezlepšilo. To potvrzuje setrvalý pokles indexu ZEW současné situace.

Makroekonomická data Německa, eurozóny i Spojených států amerických zatím stále spíše potvrzovaly další slábnutí růstu ekonomické aktivity.

Sentiment ekonomické veřejnosti Německa resp. eurozóny je poslední rok stále zatížen hlavně nejistotami vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, hlavně nebezpečí brexitu bez dohody, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Tvrdý brexit by totiž značně přiškrtil obchodní toky UK a EU řízené pouze regulemi Světové obchodní organizace logisticky i zvýšením cel a nejistoty. Nová vláda premiéra Johnsona je značně probrexitová. Sám Johnson počítá s brexitem bez dohody jako s realistickou variantou, pokud nevyjde z pohledu UK vylepšená dohoda brexitu s EU. Navíc nevyloučil obejít parlament UK, který dosud tvrdý brexit blokuje. Odklad brexitu Johnson vylučuje, byť mu to parlament, v případě, že nedojde s EU k dohodě brexitu nebo pokud parlament sám tvrdý brexit neschválí nařídil.

Další důvod, který oslabuje ekonomický sentiment je dlouhodobě stále eskalujující vařící vleklý neklid nejistot obav nebezpečí tlaků mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA, které rozpoutaly na více frontách se svými hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem, Kanadou apod. Dalším důvodem je stále odkládané nejisté odcházení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU. Ty faktory stále přikládají k hrozícím rostoucím signálům slábnutí růstu ekonomik globálních hospodářských center, hlavně eurozóny a celé světové ekonomiky a děsí finanční a komoditní trhy.

Vzhledem k expozici ekonomiky EU vůči zahraniční poptávce vývoj HDP Evropy závisí nejen na obchodních vztazích USA s EU ale i na obchodu USA a Číny. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než v USA či v Číně.

Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je EU značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na pokles růstu HDP.

Tyto důvody zpomalují růst HDP globálních ekonomických center, což je další důvod poklesu ekonomického sentimentu.

Slabá data sentimentu ekonomických očekávání a současné situace Německa a eurozóny jsou dobrá pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a euro.