Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (8 2019)
Skutečnost: - 44,1 (minimum od prosince 2011)
Očekávání: - 28,0
Předchozí: - 24,5
Německo: Index ZEW současné ekonomické situace (8 2019)
Skutečnost: - 13,5
Očekávání: - 5,9
Předchozí: - 1,1
Rozbor: Prezident Institutu ZEW, profesor Achim Wambach k výsledkům řekl, že Indikátor ZEW ekonomického sentimentu ukazuje na významné zhoršení výhledu německé ekonomiky. Poslední eskalace obchodního sporu mezi USA a Čínou, nebezpečí konkurenčních depreciací (měn) a zvýšená pravděpodobnost vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie bez dohody přidávají další tlak na již slabý ekonomický růst. Toto velmi pravděpodobně dále omezí vývoj německých exportů a průmyslové produkce.
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v srpnu taky prudce klesl, na - 43,6 z - 20,3 bodu. Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny klesl z - 10,6 bodu na - 14,5 bodu. Ekonomický výhled slabé ekonomiky eurozóny proto dle ZEWu zůstává oslaben.
Ekonomická očekávání silně klesla pro všechny hlavní světové ekonomiky, ve všech se začátkem příštího roku čeká výraznější pokles ekonomického růstu. Hodnocení současné situace kleslo hlavně v Německu a USA. Zatímco v USA je stav hospodářství stále hodnocen příznivě, v Evropě hlavně v Itálii a UK převládá slabost. To jsou důvody proč, dle průzkumu ZEWu, stále roste očekávání dalšího uvolnění monetární politiky hlavně Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému USA. Klesá ovšem i výhled úrokových sazeb s deší dobou splatnosti. Trh dále čeká pokles akcií firem zejména německého zpracovatelského průmyslu a taky bank a pojišťoven, jejichž ziskové marže snižuje výhled poklesu úrokových sazeb.
Hodnocení: Data jsou opět nečekaně slabá hlavně kvůli propadu hodnocení očekávání ale i současné situace. To vážně hrozí novým poklesem již tak slabého růstu ekonomiky Německa a eurozóny.
Makroekonomická data Německa, eurozóny i Spojených států amerických spíše potvrzovaly další slábnutí růstu ekonomické aktivity. Navíc nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA s jejich hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem apod. a kvůli odcházení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie se dále vyostřily. Prezident USA Donald Trump totiž oznámil další zvýšení dovozních cel pro import čínského zboží do USA. USA rovněž prohlásily Čínu za měnového manipulátora, což je další důvod obchodních restrikcí a tedy eskalace obchodního konfliktu.
Sentiment ekonomické veřejnosti Německa resp. eurozóny je poslední rok stále zatížen hlavně nejistotami vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, hlavně nebezpečí brexitu bez dohody, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Tvrdý brexit by totiž značně přiškrtil obchodní toky UK a EU řízené pouze regulemi Světové obchodní organizace logisticky i zvýšením cel a nejistoty. Nová vláda premiéra Johnsona je značně probrexitová. Sám Johnson počítá s brexitem bez dohody jako s realistickou variantou, pokud nevyjde z pohledu UK vylepšená dohoda brexitu s EU. Navíc nevyloučil obejít parlament UK, který dosud tvrdý brexit blokuje.
Další důvod, který oslabuje ekonomický sentiment jsou zvýšené nejistot obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek rozpoutaných USA na více obchodních frontách se svými hlavními obchodními partnery, Mexikem, Kanadou, Čínskou lidovou republikou a Evropskou unií.
Obchodní války se v květnu opět rozhořely poté, co Čína chtěla revidovat své dřívější závazky změn svého práva. USA zvýšily celní sazbu dovozů zboží Číny do USA a naznačily další zvýšení cel, Čína po několika dnech USA zvýšení cel oplatila.
Vzhledem k expozici ekonomiky EU vůči zahraniční poptávce vývoj HDP Evropy závisí nejen na obchodních vztazích USA s EU ale i na obchodu USA a Číny. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než v USA či v Číně.
Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je EU značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na pokles růstu HDP.
Tyto důvody zpomalují růst HDP globálních ekonomických center, což je další důvod poklesu ekonomického sentimentu.
Slabá data sentimentu ekonomických očekávání a současné situace Německa a eurozóny jsou dobrá pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a euro.
Dopad na trhy: Data jsou nepříznivá pro euro a akcie a dobrá pro dluhopisy. Euro k dolaru po zprávě nejprve rostlo 0,3 % aby se k závěru obchodování vůči kotacím před zprávou vrátilo do ztráty 0,2 % na 1,117. Hlavní index německé burzy DAX po zprávě zprvu slábnul 1 %, později se vůči své hladně před zprávou dostal do zisku 1,5 % na 11 805 bodů a to hlavně kvůli zprávě odkladu dovozních cel USA na import některého čínského zboží.