USA: Index CPI (4 2021, meziměsíční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 0,8 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,6 %
USA: Index CPI bez cen potravin a energií (4 2021, meziměsíční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 0,9 % (maximum od 4 1982)
Očekávání: 0,3 %
Předchozí: 0,3 %
USA: Index CPI (4 2021, meziroční změna, sezónně neočištěno)
Skutečnost: 4,2 % (maximum od 9 2008 4,9 %)
Očekávání: 3,6 %
Předchozí: 2,6 %
USA: Index CPI bez cen potravin a energií (4 2021, meziroční změna, sezónně neočištěno)
Skutečnost: 3,0 %
Očekávání: 2,3 %
Předchozí: 1,6 %
Rozbor:
Meziměsíční změny cen: Po větších cenových pohybech ve druhém a třetím čtvrtletí po úderu koronaviru se ceny zklidnily s výjimkou cen benzínu, které i v březnu nadprůměrně zvýšily celý index spotřebitelských cen, konkrétně 9,1 % z více než 50 %. Ale v dubnu po čase opět prudce vzrostly cen ojetých osobních a nákladních automobilů, 10 %, rekordně silně od začátku sledování této série od roku 1953. Tento růst způsobil třetinu celkového zvýšení cen, tedy cca 0,3 procentního bodu. Dalšími dílky kolem 0,1 procentního bodu přispěl růst cen dopravy 2,9 % (letenky a pojištění automobilů), bydlení a potravin.
Meziroční změny cen: Meziroční inflace od květnového minima 0,1 % roste, tento růst se na podzim zastavil ale pokračující růst cen ropy, benzínu resp. energií jej znovu vytahuje výš, v březnu inflace silně vyskočila nad 2 %. Bez cen potravin a energií inflace stagnovala na nízkých hladinách, vzrostla až v březnu a hlavně nyní v dubnu nad cílovou hladinu Fedu 2 %. Meziroční inflaci táhnou dubnovým růstem 25,1 % hlavně energie, (příspěvek 1,7 procentního bodu), ceny služeb bez cen služeb energií růstem 2,5 % a příspěvkem 1,5 procentního bodu (z toho ceny bydlení růstem 2,1 % a příspěvkem 0,7 procentního bodu) a ceny zboží bez potravin a energií růstem 4,4 % a příspěvkem 0,9 procentního bodu (z toho prodeje osobních a nákladních automobilů 21 % a příspěvkem 0,6 procentního bodu)
Hodnocení: V dubnu ve Spojených státech amerických inflace vzrostla mnohem silněji, než se čekalo hlavně kvůli silnému růstu cen ojetých automobilů, ovšem i jiné ceny rostly robustněji. Inflace včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií tak již značně přeskočila hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému.
Inflace hlavně v dubnu 2020 propadem cen ropy a koronavirovým šokem citelně oslabila a vzdálila se cíli centrální banky USA Federálního rezervního systému, tento trend pokračoval dílem i v květnu. V červnu ale došlo ke stabilizaci inflace s tím, jak cena ropy opětovně posílila, v červenci už ceny rostly silně včetně cen energií, benzínu i jádrových cen (bez cen potravin a energií). V srpnu tento tah podržely jádrové ceny. Od září inflace nevykázala větší změny s výjimkou vzestupu růstu cen ropy, benzínu resp. energií. Ten její meziroční velikost prudce vysunul nad 2 % v březnu. Letos v dubnu inflace dále silně vzrostla na vlnách více faktorů cenového jádra bez cen potravin a energií.
Dopad na trhy: Nečekaně silný vzestup inflace je nepříznivý pro akcie (i když nižší růst cen snižuje ziskové marže firem, ty jim zase kompenzuje centrální banka nízkými úrokovými sazbami odpovídajícími malé inflaci, navíc v časech silné fiskální a monetární expanze s předpokladem otevírání hospodářství s útlumem pandemie se akciové trhy obávají vyšší inflace a dřívějšího růstu úrokových sazeb), dluhopisy a zlato a příznivý pro dolar. Po datech dolar k euru zpevnil 0,4 % na denní maximum a i když krátce po datech zisk odevzdal a přešel do ztráty 0,2 %, po čase opět k dennímu maximum přilnul. Hlavní akciový index USA S&P 500 bezprostředně po datech prudce ztrácel 0,9 %, časem se jeho ztráta zvýšila na 1,4 % resp. na více než měsíční minimum, poté index ztrátu ke kotacím před daty snížil na 1,1 %. Cena zlato kopírovala vývoj dolaru k euru. Zlato nárazově po datech odepsalo 0,7 % na denní minimum, pak ztrátu dohnalo a přešlo do zisku 0,7 % ke kotacím před daty aby se později vrátilo k dennímu minimu.
Dopad na výhled monetární politiky: Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu by mělo dojít během druhé pololetí. Horizont zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý. Přesto po těchto datech roste očekávání, že monetární expanzi bude třeba přitlumit dříve, než později.