Čínská lidová republika
Pod vedením Trumpa, vztahy obou zemí oslabily na dlouhodobé minimum. Trump řekl, že je prvním prezidentem za poslední dekády, který se Číně postavil. Jeho kampaň obviňuje Bidena, že Číně ustupuje.
Trump zahájil s Čínou obchodní války. Ty vedly k uzavření Fáze 1 obchodní dohody s Čínou, která je pro něj jediným a diskutabilním obchodním úspěchem obchodních válek (obchodní války totiž přinesly vedle diskutabilního zvýšení nákupů Číny amerického zboží taky trvale vzájemně zvýšená obchodní cla USA a Číny na import zboží svého protějšku a citelně slabší růst světové ekonomiky, včetně hlavních obchodních center Evropu nevyjímaje). Trump nedávno naznačil, že Čína nyní kupuje rekordní objemy kukuřice, sóji a hovězího masa USA, protože čínští lídři ví, že byl “velmi nespokojen” s jejich řešením koronavirové pandemie.
Během dvouletých obchodních válek USA a Číny Trump Číně hrozil uvalením dovozních cel na veškerý její import zboží do USA za více než 500 mld. USD předtím, než obě země podepsaly Fázi 1 obchodní dohody. Podle ní Čína má nakoupit více zboží USA za min. 200 mld. USD výměnou za redukci importních cel na dovoz čínského zboží do USA, obě země si v rámci této dohody neuložily plánovaná dovozní cla na import zboží svého protějšku. Zvýšená dovozní cla USA na import zboží Číny do USA jsou nicméně stále uložena na zboží za příbližně 370 mld. USD.
Nekonvenční a často individuální zahraniční politika Trumpa vedla k paralelnímu kontaktu s Čínou, když vedle obchodních válek zmiňoval přátelství se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Dopad koronavirové pandemie ale vedl k růstu nespokojenosti a nedůvěry Američanů k Číně, což vedlo k zpřísnění rétoriky k asijské velmoci nejen Bidena ale i Trumpa. Ten již přátelství s čínským vůdcem nezmiňuje, naopak hrozí oddělení obou ekonomik, zřejmě pozitivními i vynucovacími nástroji (např. cla, daně na firmy opouštějících USA a vytvářejících pracovní místa v Číně). Navíc zablokoval jednání Fáze 2 obchodní dohody, která má řešit náročnější strukturální otázky údajných čínský krádeží intelektuálního vlastnictví USA, vynuceného přenosu technologických tajemství a know-how či otevření čínských trhů amerikým firmám.
Biden zase kontruje, že se Trump řešením koronavirové pandemie dopustil historické chyby a že přehlížel varování americké rozvědky, že Čína bagatelizuje důsledky význam pandemie. Podle demokrata Čína využívá chaotické Trumpovy administrativy, jeho rozeštvání amerických spojenců a jeho abdikaci vedoucích rolí USA v globálních institucích a smlouvách. Biden říká, že toto napraví tím, že přinese multilaterální tlak na Čínu obnovením vztahů se spojenci USA.
Írán
Trump zpochybňoval přínosy amerických vojenských intervencí na Blízkém a Středním východě, zvlášť invaze do Íráku v roce 2003. Stáhl USA z jaderné dohody Íránu dosažené s vedle Íránu taky se stálými zeměmi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Ruskem, Čínskou lidovou republikou a taky s Německem a Evropskou unií, Společného komplexního plánu akce (JCPoA) uzavřené tehdejším prezidentem Barackem Obamou. Dohoda uvolňovala hospodářské sankce na Írán včetně odblokování obchodování jeho ropy výměnou za útlum jeho jaderného programu. Se zvýšením tlaků s Íránem, který upouští od plnění dohody po stažení z dohody ale Trump počty vojsk v oblasti navýšil. USA značně utáhly ekonomické sankce na Írán i tlakem na země, které s Íránem obchodují. USA říkají, že předchozí smlouva neřešila vojenskou aktivitu Íránu i přes jeho nepřímé reprezentanty v zemích Blízkého a Středního východu a chtějí vyjednat novou smlouvu, což ale Írán odmítá. Trump dále obhajuje účast Saúdské Arábie ve válce v Jemenu.
Biden vůči Íránu slibuje diplomatické řešení s tím, že by USA opět do JCPoA jen za předpokladu, že Írán nejprve obnoví plnění restrikcí dohody na svůj nukleární program. Biden dále navrhuje užší zaměření vojenské úřasti USA v regionu na akce proti terorismu a na spolupráci s místními partnery USA. Rozdílný pohled má Biden i na podporu Saúdské Arábie v její vojenské intervenci v Jemenu. Biden ji chce ukončit.
Severní Korea
Trump zesílenými sankcemi a diplomacií dosáhl tří schůzek s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v letech 2018 a 2019, jednání denuklearizace výměnou za uvolnění ekonomických sankcí se však od posledního setkání zadrhla. Trump vyzdvihuje alespoň dílčí úspěch své severokorejské mise tím, že KLDR utlumila své jaderné a raketové zkoušky, které iritovaly země oblasti včetně Číny, Japonska či Jižní Koreje.
Biden Trumpovi vyčítá, že na kontaktech s Kim Čong-unem ztratil vyjednávací páku aniž by něco získal a vyloučil setkání s Kim Čong-unem bez splnění předchozích podmínek.
Afghánistán
Trump chce plné vojenské stažení z Afgánistánu a ukončit tak nejdelší válku USA. V únoru USA dosáhlo dohody s Talibanem na fázované redukci amerických sil podle plnění podmínek islamistickou militantní skupinou. První přímá jednání vyjedavačů Afghánistánu a Talibanu zahájila 15.9.
Biden usiluje o stažení velké většiny amerických vojsk z Afgánistánu domů a chce rovněž zúžit orientaci mise na boj s Al-Káidou a Islámským státem.
Izrael
Jako Trumpovi předchůdci v prezidentské úřadu i Trump sliboval zajištění míru mezi Izraelem a Palestinci. Tak jako v minulosti ale cíl uniká. Jako projev podpory izraelské vlády premiéra Benjamina Netanjahua Trumpova administrativa přemístila ambasádu USA v roce 2018 do Jeruzaléma, což rozčílilo Palestince i jejich spojence. Následující rok vláda formálně uznala suverenitu Izraele nad Golanskými výšinami, tedy územím, které Izrael Sýrii odejmul v roce 1967. Tím přetočila dlouhodobě platnou americkou politiku a naštvala jiné země. V srpnu v ojedinělém vítězství americké diplomacie v regionu USA zprostředkovaly dohodu Izraele a Spojenými arabskými emiráty. Tyto země souhlasily s normalizací diplomatických vztahů. Izrael výměnou slíbil pozastavení plánovaných anexí řástí okupovaného Západního břehu Jordánu. Ke Spojeným arabským emirátům se v září připojil i Bahrajn, který rovněž souhlasil s normalizací diplomatických vztahů s Izraelem.
Biden smlouvy vítá a říká, že v případě svého zvolení využije tyto rostoucí kontakty k pokroku k řešení dvou států, Palestiny a Izraele.
Aliance
Trump rozhněval členy Severoatlantické aliance a další spojence USA. Mimo jiné odmítl kritizovat ruského prezidenta Vladimira Putina za řadu jeho kontroverzních politik, i když představitelé americké rozvědky uzavřeli, že ruská armáda se vměšovala do prezidentských voleb USA v roce 2016. Trump v červnu oznámil redukci počtu amerických vojáků v Německu na cca 9 500, což vyvolalo kritiku demokratů i republikánů, kteří argumentují, že aliance USA a Německa pomáhá čelit vlivu Ruska a Číny.
Poradci Bidenovy kampaně říkají, že s krokem Trumpa jsou nespokojeni a že se Biden na téma jako prezident podívá. Vůči Rusku Biden východní velmoc varoval, stejně jako Čínu a jiné země, které se snaží vměšovat do amerických voleb, že by čelily, v případě jeho zvolení, vážným důsledkům. Biden rovněž ohlásil, že by vrátil USA k Pařížské dohodě klimatu a že by posílil aliance jako NATO. Tyto kroky by dle Bidena zrušily škodu americké vůdčí roli a kredibilitě, které utrpěly za Trumpa.