Čínská lidová republika navrhuje parlamentu ke schválení kontroverzní legislativu omezující lidská práva, demokracii a autonomii Hongkongu. Zato Čína může očekávat trest Západu, což může opět vyostřit vztahy severoatlantické hemisféry s asijskou velmocí a opět skřípnout nervy trhů. Čína mimo to zrušila svůj tradiční růstový cíl ekonomiky 6 % a to kvůli koronavirové krizi. Čínský prezident Si Ťin-pching potvrdil, že Čína kvůli této katastrofě si nebude dávat ambiciózní růstové cíle. Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa a eurozóny byly v květnu smíšený, Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a celkové ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v květnu z dubnového dna vzrostly a potvrdily tak útlum prudké slabosti z dubna, pravděpodobného dna koronavirové krize. Přesto její poklesy zůstávají velmi silné. Zahájení/povolení staveb domů a prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v dubnu propadly. Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v květnu silně vzrostl, pokles ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu ale přes utlumení z ostrého tempa zůstával velmi silný.
Čína-Hongkong: Čína signalizuje hloubkový legislativní zátah proti prodemokratickým demostrantům v Hongkongu, riskantní poker eskalace vztahů se Západem nervuje trhy
Čínská lidová republika plánuje bezpečnostní legisltativní změny v Hongkongu. Podle mnoha odborníků by mohlo jít o kriminalizaci některých svobod Hongkongu a zásadní porušení principu předání Hongkongu Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska Číně v roce 1997 na příštích 50 let, tedy “Jedna země, dva systémy”. Krok Číny ale riskuje ostrou reakci států severoatlantické osy. Není zcela jasné jaká odveta Západu by přišla, to je první velká nejistota pro trhy. Případný oblíbený nástroj ekonomického nátlaku současné administrativy Spojených států amerických posledních let, obchodní války včetně možného zpochybnění jediného úspěchu a pilíře obchodních politik Spojených států amerických a Čínské lidové republiky, Fáze 1 obchodní dohody, které v minulých letech rozpoutáním USA vůči svým hlavním obchodním partnerům, hlavně proti Číně ale i Evropě, Japonsku atd. ještě před útokem koronaviru značně snížily růst největších globálních hospodářských center, USA, Číny a Evropy by mohly zvlášť v koronavirové krizi zadupat předpokládané hospodářské oživení a srazit akciové trhy. Trhy děsí i to, že v případě Hongkongu padá kosa na kámen, kompromis se bude hledat těžko. Nejistota kriticky důležitých vztahů USA a Číny je velká a iniciativa Číny ji značně zvětšuje.
Návrh nové sporné legislativy má během tohoto týdne schválit parlament Číny, Národní lidové kongres, na svém výročním zasedání, které se koná v těchto dnech. Tím by se obešel parlament Hongkongu, Legislativní rada. Nová legistlativa by mohla legalizovat tvrdé tresty na demonstranty, disidenty, novináře, právníky a další nepohodlné osoby čínského komunistického režimu. Podobné zákony byly přijaty v minulosti v Číně. Legislativa má rovněž umožnit trvalé umístění národních bezpečnostních složek, agentur a úřadů Číny v Hongkongu. To by poprvé implikovalo i vynucovací moc těchto orgánů. Podle návrhu legislativy “justiční orgány Hongkongu společně s vládou a parlamentem musí efektivně zabránit, zastavit a potrestat činy ohrožující národní bezpečnost." Miniústava Hongkongu, Základní zákon, v současnosti na území Hongkongu brání bezpečnostním institucím Číny v rutinní exekuci vynucovací moci. Seniorní soudci Hongkongu označují chystanou legislativu za útok na nezávislost právního systému Hongkongu ze strany vedení komunistické strany Číny.
Jak moc budou udržena lidská práva Hongkongu, řada detailů chystané legistlativy, jak bude absorbována do legislativy Hongkongu, jak a kdy nabude platnost.
Čína se snaží utlumit demonstrace “jinou” politickou cestou
Krok ze strany Číny je logický. Čína je nespokojena s tím, jak permanentní prodemokratické demonstrace probíhající masově od minulého roku s přestávkou kvůli koronavirové epidemii rozvrací ekonomiku Číny a hlavně Hongkongu. Obecně dlouhodobě demonstrace vyvstanou s každou snahou Číny Hongkong k sobě přiblížit na bázi politického a právního systému. Co hůř pro Čínu poslední vlna demonstrací minulého roku přišla z důvodu možnosti vydávání osob čínským soudům. Poté, co Čína ustoupila a nabídla stažení legislativy ale nároky demonstrantů vzrostly k posílení demokracie Hongkongu.
Poslední regionální volby Hongkongu po kulminaci loňských prodemokratických protestů přinesly jasnou výhru demokratickým stranám. Volby byly vnímány jako referendum současné pročínské administrativy. Podle průzkumu z března dle agentury Reuters podpora požadavků prodemokratických demonstrantů ještě vzrostla.
Jaká bude odveta Západu?
Začátkem května Pacifická flotila námořnictva USA v neobvyklém aktu zveřejnila, že všechny její útočné ponorky jsou soustředěny v západním Pacifiku. Tato informace bývá obvykle tajná, pokud Pentagon nechce vyslat varovný signál.
USA prozatím pohrozily Číně ekonomickými sankcemi. Obchodní války obou zemí mají trhy ještě v živé paměti, prezident USA Donald Trump dokonce v květnu Číně naznačil úplné utnutí hospodářských kontaktů a zpochybnil i pro něj stěžejní obchodní dohodu s asijskou druhou největší ekonomikou světa. Důvodem je údajná odpovědnost Číny za koronavirovou krizi. To vše se událo ještě před oznámením nové bezpečnostní legislativy pro Hongkong.
Skupina republikánských a demokratických amerických senátorů představila legislativu sankcionující představitele či entity Číny narušující svobody, které Čína slíbila v Hongkongu zachovat. Zákon také navrhuje tresty jakýmkoliv bankám, které jsou ve významném obchodním spojení s těmito lidmi či entitami.
Zvláštní specifickou kapitolou možné odvety USA Číně za Hongkong je speciální status ve vztazích s USA poskytující široký rozsah obchodní, ekonomické, politické a sociální kooperace včetně vymáhání práva. USA jednají s Hongkongem odlišně vůči Číně i v otázkách cel a imigrace. Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že odloží vydání zprávy o tom, zda Hongkong je dostatečně autonomní k pokračování speciálních vztahů s největší světovou ekonomikou.
To může být rovněž účinná páka na Čínu, která momentálně obchodními válkami a koronavirem značně strádá, konečně podobně jako jiné země světa. Hongkong patří k nejotevřenějším ekonomikám světa a k největším akciovým a dluhopisovým trhům. Čína využívá měnu, akciové a dluhopisové trhy Hongkongu k přílivu zahraničního kapitálu zatímco zahraniční firmy využívají Hongkong jako odrazový můstek k expanzi do Číny. Velká část přímých zahraničních investic v Číně pokračuje kanály přes Hongkong. Rovněž mnoho velkých čínských firem využívá odpalovací plošiny emise svých akcií v Hongkongu ke globální expanzi.
Čínská lidová republika: Čína zrušila cíl růstu HDP 2020, koronavir mele čínskou ekonomiku
Čínská lidová republika zrušila cíl růstu hrubého domácího produktu tohoto roku kvůli koronavirové krizi. Ta si vyžádala pád ekonomiky v prvním čtvrtletí, který se slabostí projeví i v kvartálu následujícím. Tím nebude možné dodržet cíl růstu ekonomiky kolem 6 %, který si země v předchozích letech vytýkala. Vláda nicméně slíbila další fiskální výdaje a podporu ekonomiky.
Vláda HDP cíluje od roku 1990, od té doby se nestalo, že by cíl nebyl stanoven. Zpráva čínského premiéra cíl HDP neobsahuje. Premiér Li Kche-čchiang na začátku výroční parlamentní seance řekl: “Nestanovili jsme specifický cíl ekonomického růstu tohoto roku hlavně protože globální epidemická situace a ekonomická a obchodní situace jsou velmi nejisté a vývoj Číny čelí některým nepředvidatelným faktorům.
Li Kche-čchiang dále řekl, že domácí spotřeba, investice a export slábnou a tlak na zaměstnanost významně roste a finanční rizika se vrší.
Ekonomové čekají že růst HDP Číny tohoto roku klesne z 6,6 % v roce 2018 a 29-letého minima 6,1 % v roce 2019 na rekordní minimum o několk procentních bodů.
Čína: Čínský prezident říká, že cíl růstu HDP 6 % není v zájmu země
Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching podle státních médií v parlametní diskusi řekl, že cíl růstu čínské ekonomiky 6 % za každou cenu i přes koronavirovou krizi, znamenalo by to silnou státní podporu ekonomice, což není účelem ekonomického a sociálního rozvoje. To je velmi důležité, neboť názor v současného vůdce druhé největší ekonomiky světa, který může po ústavních změnách vládnout neomezeně dlouho bude pro politiku Číny klíčový. Alternativní pohled je právě masivní podpora státu se snahou udržet cíl růstu hrubého domácího produktu 6 % posledních let.
Letos Čína poprvé v historii od cílování HDP upustila kvůli koronavirové krizi.
Prezident Číny vysvětluje vynechání cíle HDP
Si Ťin-pching řekl, že roční hospodářský růstový cíl Číny by mohl být nastaven kolem 6 %, pokud by nenastala pandemie nového koronaviru.
Čína v posledních letech odmítala zaplavit svoji ekonomiku levnými úvěry s tím jak pokračovalo zpomalování růstu čínského HDP i přes pandemii koronaviru v obavách destabilizace rozpočtu a dluhových krizí způsobených masivní podporu.
“Po pandemii nám některé věci nebyly ponechány. Globální recese je nevyhnutelný fakt. Existuje stále velká nejistota, jak moc a jak hluboce budeme ovlivněni.”
Makroekonomické události USA: Zahájení a povolení staveb domů v dubnu propadly
V dubnu meziměsíčně ve Spojených státech amerických dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů sice kleslo na 891 000 z 1 276 000 v březnu, trh čekal jejich pád na 927 000. Povolení staveb rezidenčních domů silně kleslo na 1 074 000 z 1 356 000 v březnu, trh čekal jejich snížení na 1 000 000. Data tak potvrzují pád trhu domů USA v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize.
Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v dubnu padly o něco méně, než se čekalo
Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v dubnu v anualizovaním vyjádření klesly na 4 330 000 z 5 270 000, trh čekal jejich pokles na 4 300 000. Meziměsíční pokles - 17,8 % byl nižší poklesu očekáváného - 18,9 %. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i začátkem tohoto roku, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů.
Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v květnu značně vzrostl, o něco méně, než se čekalo
Index ek. aktivity Fed Philadelphia v květnu robustně vzrostl - 43,1 bodů ze svého 40-letého minima - 56,6 bodů v dubnu, trh čekal jeho o trochu větší růst na - 41,5 bodů. Rekordně velmi silný pokles ekonomické aktivity z dubna tak zmírnil o něco méně, než se čekalo, stále však byl silný. Výhled ekonomické aktivity průmyslových firem regionu Philadelphia v květnu vůči dubnu vzrostl a ukazuje pro konec tohoto roku další citelné oživení ekonomické aktivity. Data podobně jako zpráva ekonomické aktivity regionu New Yorku ukazuje dílčí zlepšení z dubnového dna propadů, přesto poklesy zůstavají silné. Ekonomický výhled pro konec roku 2020 se zlepšuje a potvrzuje ekonomické oživení.
Makroekonomické události eurozóna: V květnu Indexy ZEW smíšeně, extrémní slabost se prohloubila, silně ale vzrostlo očekávání
V květnu v Německu Index ZEW sentimentu ek. očekávání silně vzrostl na 51,0 bodů z 28,2 bodů v dubnu trh čekal jeho mnohem menší růst na 32,0 bodů. Index ZEW současné ek. situace Německa v květnu klesl na - 93,5 bodů z - 91,5 bodů v lednu, trh čekal jeho vzestuo na - 88,0 bodů. Nečekaně silný růst očekávání ekonomické veřejnosti je příznivým překvapením, na druhou stranu síla dat je dílem i pouze optická, neboť srovnává s extrémní slabostí ekonomiky, která se navíc dle Indexu ZEW sentimentu současné situace ještě nečekaně o něco zvýšila, ač v květnu s otevíráním ekonomiky mělo dojít ke zlepšení. Ekonomická slabost je způsobena nejistotou nebezpečí epidemie obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Zlepšení očekávání souvisí s nadějemi nových léků a vakcín, otevíráním ekonomik a štědrou monetární a fiskální politikou.
Makroekonomické události eurozóny: Slabost ek. aktivity eurozóny v květnu zmírnila víc, než se čekalo (PMI)
V květnu Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomiky Německa, Francie a eurozóny po bezprecedentních propadech v březnu a dubnu vykázaly zlepšení a zmírnění prudkých poklesů na přijatelnější úroveň, pády ale byly stále silné. Pokles slabosti byl větší, než se čekalo.
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.