Centrální banka Spojených států amerických Federální rezervní systém snížila cíl své hlavní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu s cílem snížit paniku finančních trhů a ekonomiky. Zaměstnanost USA v období prosinec - únor vzrostla nečekaně silně. Index ISM a tím růst aktivity služeb v únoru nečekaně vzrostl na roční maximum, jsou solidní. Joe Biden, centristický umírněný kandidát, potvrdil obrat primárních voleb Demokratické strany nominace letošních prezidentských voleb a v “Superúterý” zvítězil. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová potvrdila připravenost banky pomoci ekonomice posílením své expanzivní monetární politiky. Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se nedohodla s Ruskem na škrtech ropné produkce. Ty a tím i regulace nabídky trhu skončily a hrozí silný převis nabídky ropy nad její poptávkou.
Makroekonomické události USA: Fed “překvapivě" snížil cíl své hlavní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu, mimo rozvrh zasedání
Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, snížila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,5 procentního bodu na 1,00 - 1,25 %. Prohlášení k rozhodnutí opakuje komentáře guvernéra Fedu Jeromea Powella z 28.2. zdůvodňující zákrok riziky koronaviru s ujištěním síly fundamentu americké ekonomiky a připravenosti centrální banky jednat k podpoře ekonomiky. Trh podle tržních indikátorů předpokládal zhruba na 100 %, že Fed sníží cíl Federal Funds Rate o 50 bazických bodů, i když nebylo jasné kdy se tak stane. Snížení cíle Federal Funds Rate a doprovodný komentář k rozhodnutí mají za cíl uklidnit aktuální paniku finančních trhů i ekonomiky, která je s nejistotou škodlivá a může škody koronaviru zvýšit. Na druhou stranu krok Fedu zesílil obavy rozsahu dopadu koronaviru podobného chřipce na ekonomiku.
Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v únoru opět nečekaně silně rostla
V únoru ve Spojených státech amerických, zaměstnanost vzrostla 273 000, trh čekal její zvýšení 175 000. Navíc růst zaměstnanosti v předchozích měsících, lednu a prosinci byl zvýšen na 273 000 z 225 000, tj. o 48 000 resp. z 147 000 na 184 000, tj. o 37 000. Dohromady za prosinec a leden tak růst zaměstnanosti byl navýšen o 85 000. Míra nezaměstnanosti se vrátila zpět k 50-letému minimu 3,5 % z 3,6 %, trh čekal její stagnaci na 3,6 %. Průměrná hodinová mzda meziměsíčně vzrostla 0,3 % jak čekal trh. Její meziroční růst klesl dle očekávání na 3,0 % z 3,1 % v lednu. Zpráva zaměstnanosti je silnější než se čekalo hlavně nečekaně silným růstem zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti nečekaně ale jen mírně klesla a růst mezd plně odpovídá očekávání. Data stále potvrzují silný trh práce s téměř rekordně nízkou nezaměstnaností, robustním růstem zaměstnanosti a nepatrně zvýšeným růstem mezd. Data ale ještě neodráží ničivý dopad koronaviru, který se v příštích měsících pravděpodobně projeví oslabením trhu práce.
Makroekonomické události USA: Index ISM služeb v únoru nečekaně vzrostl na roční maximum
Index ISM služeb USA v únoru překvapivě vzrostl na 57,3 z 55,5 v lednu, ač podle trhu měl klesnout na 54,8. Růst aktivity služeb tak v únoru vůči lednu neklesl jak se čekalo nýbrž vzrostl na své roční maximum, zůstal solidní a zůstává oporou stále vcelku slušného růstu americké ekonomiky. Zpráva potvrzuje sílu domácího segmentu ekonomiky. Nepříznivý dopad koronaviru na ekonomiku se nicméně teprve bude projevovat.
Politika USA: “Superúterý” primárních voleb Demokratické strany potvrdilo obrat a návrat Bidena, akcie vzrostly
Primární volby Demokratické strany 14 států Spojených států amerických, které se konaly volební Superúterý 3.3. přinesly zásadní zvrat dosavadního průběhu. Ve většině států zabodoval centristický “umírněný” kandidát, Joe Biden a po nepřesvědčivých výsledcích primárek prvních států potvrdil roli favorita, který se střetne o nominaci strany do letošních prezidentských voleb s Bernie Sandersem progresivním liberálem resp. demokratickým socialistou. Vítěz primárek Demokratické strany vyzve soka Republikánské strany, kterým pravděpodobně nebude nikdo jiný než současný prezident Donald Trump.
Primární volby Demokratické strany pokračují v březnu v dalších státech včetně např. Floridy. Koncem března bude rozděleno již více než 50 % delegátů Demokratického konventu.
Wall Street po Bidenově úspěchu vzrostl
Biden ztělesňuje umírněné křídlo Demokratické strany a proto voliči zohledňují i zřejmě větší šanci v prezidentských volbách proti Trumpovi, než by měl Sanders. Biden ve svém programu avizuje částečné zrušení snížení daní, které v minulých letech prosadil Trump, prosazuje vstřícnější antiimigrační politiku, možnost přechodu zdravotního pojištění pod křídla státu, rozhodně vstřícnější environmentální politiku než současný prezident a též normalizaci vztahů s Evropou poškozené zahraniční politikou Donalda Trumpa “Amerika na prvním místě". Sanders jde ve svém revolučním programu na rozdíl od Bidena ještě dál a navrhuje expanzivnější stát včetně výhradně veřejného zdravotního pojištění, současně ale potvrzuje stávající obchodní politiku současného prezidenta vůči Čínské lidové republice. Navíc je na rozdíl od Bidena proti obchodní dohodě volného obchodu USA - Mexiko - Kanada.
Pro Wall Street je rozhodně přijatelnější jako možný prezident Biden než Sanders a proto akcie v úterý s výsledky Superúterý rostly. Hlavní akciový index americké burzy S&P 500 v úterý rostl silných 3,2 %, i když aktivita byla dána i dobrými výsledky americké ekonomiky (solidní Index ISM a tím i růst aktivity služeb v únoru nečekaně vzrostl) a silnou volatilitou kvůli dánou stále větší rozpínavostí obávaného koronaviru.
Makroekonomické události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová v prohlášení uvedla připravenost centrální banky pomoci ekonomice
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v mimořádném prohlášení na webových stránkách banky zmínila rizika koronaviru ekonomické aktivity. Lagardeová slíbila podle potřeby podporu ekonomiky, na které trhy v posledních dnech hodně věří. V praxi jde o snížení úrokových sazeb, na které trhy v posledních dnech hodně vsází, ale i další nástroje expanzivní monetární politiky (např. akcelerace výkupu cenných papírů/dluhopisů, ultralevné úvěry firmám či více operací likvidity) k podpoře ekonomiky.
Ropa: Rusko se odmítlo připojit k dohodě OPECu navýšení redukce produkce ropy, bez dohody od dubna trh nebude regulován, ropa padala
Rusko oznámilo, že se se nepřipojí k dohodě OPECu z 5.3. s tím, že je předčasné predikovat dopad koronaviru na světovou poptávku energií. Významný zdroj Ruska a dva zdroje OPECu 6.3. Reuters řekl, že ministr energetiky Ruska Alexander Novak OPECu sdělil, že Rusko je připraveno jednat pouze o prodloužení stávající restrikce ropné redukce 2,1 mil. barelů denně pro skupinu zemí OPEC+, tedy OPEC a země spolupracující s OPECem, která vyprší v březnu. Rusko tak nesplnilo podmínku redukčních programů OPECu. OPEC tak reagoval odstraněním všech limitů své vlastní produkce.
Podmínka připojení Ruska k dohodě byla ultimátem OPECu jejíž alternativou bylo zrušení jakýchkoliv navržených i minulých dohod ve stylu nabídky všechno nebo nic. Z návrhu OPECu z 5.3 tak není nic a dohoda z prosince 2019 redukující těžbu zemí skupiny OPEC+ vyprší k 31.3.To potvrdil i Novak: “Od 1.4. ani OPEC ani skupina zemí OPEC+ nebudou mít žádné restrikce produkce ropy."
Rusko uvedlo, že prezident Vladimir Putin neplánuje jednat s vedením Saúdské Arábie, čímž nevypadá pravděpodobně varianta, že by dohoda mohla být uzavřena na nejvyšší úrovni.
Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se 5.3. 2020 pod taktovkou svého neformálního lídra Saúdské Arábie dohodla na dodatečném navýšení redukce produkce ropy o dalších 1,5 mil. barelů denně, tedy zhruba 1,5 % světové poptávky ropy do konce roku 2020 a prodloužení stávající redukce produkce ropy 2,1 mil. barelů denně, která vyprší v březnu do konce roku 2020 k podpoře cen ropy s bezprecedentním ohrožením poptávky ropy s šířením epidemie koronaviru. Celkově s dosavadní redukcí 2,1 mil. barelů ropy denně by tedy do konce roku 2020 šlo o 3,6 mil. barelů ropy denně zadržených OPECem+. Šlo by o nejsilnější dobrovolný výpadek OPECu a s ním spolupracujících zemí od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Dohoda ale byla podmíněna souhlasem Ruska a dalších zemí s OPECem spolupracujících v rámci skupiny OPEC+. Rusko se k dohodě stavělo vlažně až odmítavě. OPEC ale odmítl zátěž další redukce brát výhradně na sebe a zdroje OPECu naznačovaly, že Saúdská Arábie, hlavní koordinátor a nositel dosavadní redukce ropné produkce by mohla tlačit na plném zrušení dosavadních redukčních opatření platných od roku 2016 a dílem chránící ceny ropy od propadu a vrátit se ke své plné produkci.
Podle detailů této poslední dohody OPECu by na dodatečné redukci produkce ropy do konce tohoto roku 1,5 mil. barelů ropy denně země OPECu zadržely 2/3, tedy 1,0 mil. barelů ropy denně a země mimo OPEC v rámci OPEC+ zbylou třetinu, tedy 0,5 mil. barelů ropy denně. Celkový potenciální škrt produkce ropy 3,6 barelů ropy denně by se rovnal přibližně 3,6 % světové nabídky ropy.
Naposled OPEC odsouhlasil takto velkou redukci produkce ropy během světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 v rozsahu 4,2 mil. barelů ropy denně kvůli propadu poptávky v důsledku krize.
I kdyby byl návrh schválen OPECem+ překonávající očekávání trhu, stejně by nebylo jasné, jak moc by opatření cenám ropy pomohla kompenzovat výpadek poptávky po ropě kvůli poklesu ekonomického růstu kvůli epidemii koronaviru. Ani ta ještě nemá jednoznačný průběh a proto i její celkový ekonomický dopad není ani zdaleka ještě znám. Takto trh ropy bude velmi exponován poklesu poptávky ropy a neregulované nabídce, která je v převisu nad poptávkou. Pro ropný trh jeho producentů se tak naplnily nejčernější scénáře.
Plné odstranění redukcí produkce ropy, kterým si poslední návrh OPEC resp. Saúdská Arábie souhlas ostatních členů skupiny OPEC+ vynucovaly by ale ceny ropy mohl poslat k přibližně 20 - 30 USD/barel, tedy k 17-letým minimům dosažených během světové ekonomické a finanční krize 2008 - 2009 a pak začátkem roku 2016, kdy gradoval převis nabídky ropy nad její poptávkou.
Saúdská Arábie, největší světový exportér ropy a jeden z největších producentů ropy světa se podílí více než polovinou na dosavadních sníženích produkce ropy, nad rámec odsouhlasených kvót minulého paktu OPECu omezuje svoji nabídku přibližně o 10 %. Rusko se na dosavadní redukci podílí jen částí redukce Saúdské Arábie. Rusko je jaderná velmoc, která ale poslední roky hospodářsky strádá slabým a nedůstojným ekonomickým růstem právě kvůli nižším cenám ropy, který se projevuje i v sociálních otřesech a nestabilitě ruské vrcholné politiky.
Poslední dohoda OPEC+ (12 2019) redukci produkce ropy zvýšila, škrty ale nestačily
Podle poslední dohody zemí skupiny OPEC+ z prosince 2019 Saúdská Arábie, neformální lídr Organizace zemí vyvážející ropu OPEC včetně zemí, které se sdružením spolupracují včetně Ruska (dohromady OPEC+) slíbila přidat útlum své vlastní produkce 0,4 mil barelů denně nad rámec víkendové dohody zemí OPEC+ zvětšení redukce produkce o 0,5 mil. barelů denně z 1,2 mil. barelů denně na 1,7 mil. barelů denně. Celková redukce tak dosáhla 2,1 mil. barelů ropy denně a je navýšena o 0,9 mil. barelů denně. Cílem redukcí je omezit přebytek ropy na trhu a tím zvýšit její cenu.
Dopad na trhy: Cena ropy v obavách nečekaného přebytku ropy na trzích po zprávě oslabila více než 10 % na minimum od července 2017. Vývoj připomíná situaci z roku 2014 a souboje Saúdské Arábie, Ruska a ropných producentů USA o tržní podíl ropného trhu, kdy cena ropy ztratila chvílemi i 70 %.
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.