Ekonomika České republiky ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vůči slabému prvnímu kvartálu nevykázala oživení, sotva nepatrně vzrostla. Navíc druhé pololetí červencem otevřela poklesem ekonomického sentimentu. Podobně v červenci klesl index firemního klimatu Německa Ifo. Šlo o překvapení, trh čekal jeho růst. Naopak Firemní barometr Chicaga v červenci nečekaně vzrostl, trh čekal jeho pokles. Růst ekonomické aktivity regionu v červenci meziměsíčně zrychlil z velmi silné rychlosti v červnu na prudké tempo.
Makroekonomické události ČR: Slabost HDP přetrvávala i ve druhém čtvrtletí, očekávání oživení nenaplněna
Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém čtvrtletí růstem zaostal za očekáváním trhu. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum a od druhého kvartálu se čekal rozhodný růst ekonomiky s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství. Nestalo se, ekonomika sotva překonala produkt z prvního čtvrtletí, meziroční růstové tempo je zkresleno pádem hospodářství ve druhém čtvrtletí 2020 první koronavirovou vlnou a plošným zavíráním ekonomiky. HDP mezičtvrtletně vzrostl 0,6 %, trh čekal jeho růst až 2,0 % po poklesu 0,3 % v prvním čtvrtletí. Meziročně ekonomika vzrostla 7,8 % po poklesu 2,4 % v předchozím kvartálu, trh čekal obrat do růstu 9,1 %. Podle Českého statistického úřadu k růstu ekonomiky přispěly skoro všechny hlavní komponenty, domácí poptávka včetně spotřeby domácností a firemních investic, export, zpracovatelský průmysl a služby, přesto z celkových výsledků je patrné, že půjde jen o drobné příspěvky. Koronavirová pandemie totiž ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání ve druhé části druhého čtvrtletí již nestačilo hospodářství významněji povzbudit. Podobná situace byla i v jiných státech Evropy, které patří k hlavním obchodním partnerům Česka. Firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Služby citlivé na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava) byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narazil na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce a zesílení inflace. Vakcinace a ústup viru v posledních měsících umožňují vládě otevírat ekonomiku, avšak pozvolněji s cílem hlavně nenastartovat další vlnu infekcí, proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 je ještě mírné s předpokládanou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Plné oživení ekonomiky by měly přinést účinné vakcíny s otevíráním ekonomiky od druhého pololetí tohoto roku.
Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v červenci nečekaně oslabil
Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v červenci meziměsíčně klesl. Index klesl na 99,7 bodů z 104,0 bodů v červnu. Pokles byl dán snížením indexů firemního a spotřebitelského sentimentu na 99,3 bodů z 103,7 bodů v červnu resp. na 101,9 bodů z 105,5 bodů v červnu. Ve firemním sektoru se nejvíce snížil sentiment průmyslu. Firmy nejčastěji stresují omezení kapacit, nedostatek pracovní síly a zvýšená inflace. Té se obávají i spotřebitelé. Přesto převážné posílení sentimentu v ekonomice posledních měsíců nebylo červencem, kromě průmyslu, příliš dotčeno. Celkově zesílení sentimentu tohoto roku bylo podle Českého statistického úřadu způsobeno optimismem slábnutí pandemie a brzkého otevření aktivity zavřených částí domácí ekonomiky. Sentiment domácností stále zaostává za loňskými hodnotami před úderem pandemie, ale na druhou stranu přizpůsobivost ekonomiky a podpora státu a centrální banky ekonomice zabránily poklesu sentimentu všech firemních odvětví, spotřebitelů a tím i celé ekonomiky pod minima z jara 2020, byť pandemie eskalovala až během posledního pololetí.
Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v červenci překvapivě klesl kvůli tlakům kapacit a rostoucím případům koronaviru
Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červenci k červnu překvapivě klesl kvůli tlakům kapacit a rostoucím případům koronaviru. Hodnocení současné situace vzrostlo méně, než se čekalo a v případě očekávání se pokles čekal, ale menší, než ve skutečnosti. Přesto bez ohledu na červencová data index Ifo růstem v předchozích měsících stále překonává předpandemická minima a vysunul se výš k maximům před obchodními válkami v letech 2017 - 2018. Celkově sentiment nadnášejí zvýšená očekávání, s oslabením koronavirové pandemie manko dohnalo i hodnocení současné situace. Index Ifo překvapivě klesl na 100,8 bodů z 101,7 bodů v červnu (revize z 101,8 bodů), trh čekal jeho růst na 102,1 bodů. Podindex očekávání klesl na 101,2 bodů z 103,7 bodů v červnu (revize z 104,0 bodů), trh čekal jeho menší pokles na 103,3 bodů. Podindex současné situace vzrostl na 100,4 bodů z 99,7 bodů v červnu (revize z 99,6 bodů), trh čekal jeho větší růst na 101,6 bodů. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky v posledních měsících obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem je sílící euro. Firmy věří, že plošné plné oživení hospodářství je jen otázkou času a to blízké budoucnosti.
Makroekonomické události USA: Firemní barometr Chicaga v červenci nečekaně a silně vzrostl
Firemní barometr Chicaga v červenci nečekaně a silně vzrostl na 73,4 bodů z 66,1 bodů v červnu, když trh předpokládal jeho menší pokles na 64,6 bodů. Růst regionální ekonomické aktivity regionu Chicaga silně zastoupené automobilovým průmyslem tak překvapivě razantně vzrostl z velmi silné červnové rychlosti na prudké tempo, trh čekal že přes pokles ještě velmi silný zůstane. Data tak doplňují předstihové výsledky ekonomické aktivity jiných regionů USA, kde růst ekonomické aktivity se rovněž stabilizuje na robustních hodnotách.
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.