Investoři rovněž čekali na zasedání Fed monetární politiky včetně úrokových sazeb. Obecně čekají, že Fed ji zvýší o 0,25 procentního bodu.
Trh rovněž nadzvedla či spíše uzemnila informace možné rezignace náměstka ministra spravedlnosti Roda Rostensteina. Rosensteinovi odchod z funkce ale velmi hrozí. Rosenstein vykonává dohled nad vyšetřováním aktivit Ruska během prezidentských voleb v roce 2016. V možném konfliktu zájmů Trumpa, Rosensteina a Roberta Muellera, který vede vyšetřovací komisi se trh obává, že odchod Rosensteina oslabí i pozici vyšetřovatelů.
Minulý týden USA naplnily svoje varování a Číně stanovily clo na import za 200 mld. USD 10 %. Do konce roku ale celní sazba má vzrůst až na 25 %. Trump Číně pohrozil dalšími cly v případě čínské odvety. Trump oznámil, že USA zatíží cly čínský import dalšího zboží do USA za 267 mld. USD v případě, že Čína bude oplácet farmářům a průmyslu USA. Čína se nezalekla a kontrovala cly na dovoz zboží USA za za 60 mld. USD 5 a 10 %.
Nová cla USA a Číny ale nejsou tak silná a nezahrnují tak velkou škálu zboží, jak se trh dříve obával.
V dosavadní obchodní válce USA uvedla platnost cla na čínský import do USA za 50 mld. USD. Snahou USA je donutit Čínu provést zásadní změny svých politik obchodu, technologického transferu a dotací průmyslu vyspělých technologií. Čína oplatila USA cla v podobném rozsahu.
USA i Čína nadále potvrzují, že jsou nadále otevřeni jednáním.
Přece jen, minulý týden akciový trh USA zapsal velký zisk. Naděje investorů se totiž upínaly k novým rozhovorům USA a Číny. Nabídku k dalšímu jednání původně Čína na návrh USA přijala. Později ale vzhledem ke stanovení nových cel USA schůzky Čína zrušila. Akciové burze tak hrozí, že zisky minulého týdne ztratí.
Trh vhlíží k Fedu, úr. sazba se má dále zvyšovat
Sektor průmyslových akcií, hlavní oběť vleklých nejistot obav rizik nebezpečí obchodních válek, mezinárodního obchodu a cel patřil k největším brzdám indexu S&P 500. Nebyl však největší překážkou růstu akcií. Tou byly ještě silnější poklesy akcií sektorů citlivých na vývoj úrokových sazeb. Jde o odvětví spotřebitelského základního zboží a realit. Akcie obou sektorů jsou pod tlakem před dvoudenním zasedáním Fed monetární politiky resp. úrokových sazeb. Zasedání centrální banky začíná dnes. Trh plošně čeká, že bude završena zvýšení hlavní úrokové sazby “Federal Funds Rate” o 0,25 procentního bodu.
Podle očekávání trhu má zvýšit svoji hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu a potvrdit její další postupné zvyšování v budoucnu. Jenže ekonomice nečiní problém příliš velká inflace a i mezi bankéři výkonného grémia centrální banky se vede klíčová diskuse, do jaké výše Fed hlavní úrokovou sazbu povede. Určitý názorový proud dokonce naznačuje, že její strop již není daleko.
Index S&P 500 klesl 0,4 % na 2 919 bodů, index Dow Jones Industrial Average klesl 0,7 % na 26 562 bodů a index Nasdaq Composite vzrostl 0,1 % na 7 993 bodů.
Sektor s největším pondělním procentuálním růstem se jmenuje energie. Ceny ropy totiž posílily na čtyřleté maximum. Saúdská Arábie a Rusko, hlavní hráči ropného trhu a ropní producenti vyloučily jakékoliv okamžité zvýšení produkce ropy přes výzvy Trumpa k akci ke zvýšení globální nabídky ropy.
Technologický sektor vykázal menší posílení cen akcií. Pomohl mu k tomu Apple, jeho akcie posílily 1,4 %. Jeho produkty byly v nové celní vlně na dovoz čínského zboží do USA ušetřeny.
Komunikační služby zahrnující akciové tituly médií a telekomunikací jsou novým sektorem akciových indexů. Jeho akciový index ve své první obchodní seanci zapsal drobný zisk 0,2 %. K němu nejvíce přispěl růst akcií Facebooku 1,5 %.
V pondělí bylo změněno členství společností v hlavních sektorech indexu S&P 500. K důležitým změnám novely patří přeřazení telekomunikačních firem do nového sektoru nazvaného "komunikační služby”. Do stejné kategorie míří i vlivné akciové tituly jako Facebook a Walt Disney. Inovace potkaly i jiný akciový index, Russell 2000, sdružující firmy s nižší kapitalizací.
Rosensteinovi hrozí vyhazov a tím i oslabení vyšetřování Trumpa
Ryze politické události se v řadě obchodních dnů vyhnou. Ty významnější, které trh řeší mají ale často sílu ceny akcií významně ovlivnit. V pondělí investory z obchodování vyrušila informace pozdního dopledne, že náměstek ministerstva spravedlnosti USA Rod Rosenstein rezignuje. Wall Street se později uklidnil s upřesněním, že o rezignaci nejde.
Přesto osud náměstka a jeho funkce je nahnutý. Bílý dům oznámil, že Rosenstein je pozván do Bílého domu ke schůzce s prezidentem ve čtvrtek. Vše způsobily mediální informace, že Rosenstein navrhoval odposlouchávání Trumpa k dokumentaci jeho nezpůsobilosti zastávat funkci prezidenta USA. Rosenstein to dementoval. Trump ale na politickém shromáždění naznačil, že jej stihne osud řady politických činitelů vlády, Bílého domu či FBI, kteří byli odvoláni či sami funkce opustili.
Nervozita akciového trhu souvisí s tím, že Rosenstein vykonává dohled vyšetřování speciálního rady Roberta Muellera. Ten zkoumá roli Ruska v období kolem prezidentských voleb v roce 2016. Ty Trump ovládl. Jeho rezignace či odvolání by podle trhu ohrozila proces vyšetřování. Své k tomu bude mít co říct i Kongres USA.