Turecko patří ke geopoliticky velmi významným zemím. Ve světové ekonomice zemi nepatří čelní místo pozornosti. Na trzích je jméno státu pravidelně skloňováno v souvislosti s Emerging Markets - rozvíjejícími trhy. V tomto tržním segmentu země a její trhy patří k základním barometru dění a trendů. Významné změny turecké politiky, ekonomiky a trhů mají sílu ovlivnit jiné rozvíjející se trhy zeměkoule. A to platí i pro Čínu či Rusko nemluvě o menších zemích a trzích.
Během druhého čtvrtletí rychlejší slábnutí měny země, turecké liry, značně přispívalo například k nečekanému slábnutí měn zemí Střední a Východní Evropy, polského zlotého, maďarského forintu a české koruny. Zesílené slábnutí turecké liry pokračovalo i po tureckých volbách, které potvrdily zesílený Erdoğanův mandát. Turecká lira slábne kvůli obavám politického ovlivňování nezávislosti monetární politiky turecké centrální banky a kvůli tlakům vztahů USA a Turecka. Téma ale zůstalo zapouzdřeno v šuplíku rozvíjejících se trhů.
Turecko znovu v popředí zájmu světa
Druhý srpnový pátek ale Turecko po delší době významně zasáhlo i hlavní světové trhy. Světové hlavní akciové indexy klesaly, když obchodníci prodávali hlavně akcie bank exponovaných investicemi na Turecko. Turecké vibrace se podepsaly i na měnovém trhu a dluhopisovém trhu. Hlad po bezpečných aktivech převádí kapitál z eura do dolaru a do státních dluhopisů USA. Důvodem bylo prudké oslabení turecké liry. Dolar k turecké liře skokově vzrostl právě hlavně v pátek. To k turecké liře posílil 15 % na rekordní maximum. Zprávu obchodníci připisovali prezidentovi USA Donaldovi Trumpovi. Trump totiž zdvojnásobil cla na ocel a hliník dovážené do do USA z Turecka.
Proč je Turecko důležité?
Turecko ve světě zaujímá velmi důležité a specifické postavení. Země sice má podíl na světové ekonomice jen 1 %, jeho význam v geopolitické, hospodářské a finanční oblasti je ale větší. V posledních týdnech létají jiskry ve vztazích spojenců Severoatlantické aliance Turecka a na straně druhé Evropské unie, nemluvě o Řecku a USA. Turecko hraje důležitou vojenskou roli na Blízkém východě v případě konfliktu v Sýrii, s kurdskou menšinou i ve vztazích v poslední době se strategicky významným sousedem Íránem.
Turecko je spojovacím mostem mezi Evropou, vyspělým světem a rozvíjejícím se Orientem resp. Asií.
V neposlední řadě Turecko, jeho burza, dluhopisy a hlavně měna jsou klíčovým indikátorem nálady rozvíjejících se trhů. Nestabilita v Turecku má sílu ovlivnit náladu na trzích Číny, Ruska, Střední a Východní Evropy, Jižní a Jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky. Případná kontaminace těchto trhů už pak přímo zasahuje ekonomiky, sentiment a trhy vyspělých zemí. To se ukázalo na přelomu minulého a současného týdne.
Turecko poskytuje USA pro Blízký východ strategickou vojenskou leteckou základnu Incirlik. Turecko je členem Severoatlantické aliance NATO téměř od jejího založení, tedy od padesátých let minulého století. Turecko je blízkým spojencem USA. Vztahy Trumpa a Erdoğana ale byly posledními spornými tématy poznamenány.
Dovozní cla oblíbenou zbraní Trumpa nejen v obchodních válkách
Obchodní války USA a jiných zemí se tento rok již dříve přímo dotkly i Turecka. USA zavedly různým zemím dovážejících do USA ocel a hliník cla na dovoz oceli a hliník 25 % resp. 10 % letos v březnu. Turecku ovšem bude nyní za tyto kovy účtována dvojnásobná celní sazba. USA jsou největším světovým dovozcem oceli. Turecku mezi importéry oceli do USA patří 6. pozice.
Důvody zvýšení cel
Podle zpráv z Bílého domu Trump odůvodní zvýšení cel článkem zákona USA obavami národní bezpečnosti.
Skutečných důvodů Trumpova kroku je několik. Například trvající vzdor Turecka vydání evangelického presbyteriánského pastora Andrew Brunsona ze Severní Karolíny. Ten je Tureckem vězněn v domácím vězení na základě obvinění, které odmítá, že podporoval hnutí Fethullaha Güllena. To Turecko obviňuje že stojí za státním pučem v roce 2016. Turecko se rovněž domnívá, že Brunson udržuje kontakt se zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě hnutí Turecko považuje za teroristické. Brunson byl zadržen v roce 2016. Hrozí mu pobyt za mřížemi až 35 let. Do doby zadržení vedl protestantskou církev v Izmiru. Brunsona rovněž viní i ze špionáže. Turecko vydání Brunsona odmítá s tím, že nemůže zasahovat do výkonu moci soudů. Soud zadržení Brunsona potvrdil, vrchní soud teprve rozhodnutí vydá.
USA nicméně oznámily, že zvýšená cla na dovážené turecké kovy nezmění. A to i v případě, že by byl Brunson osvobozen.
Kauza Brunsona ovšem rezonuje hlavně v jádru křesťanských konzervativců. Ti Trumpa volili v posledních prezidentských volbách. Na podzim se konají kongresové volby a republikánská strana, domovské zázemí Trumpa se bude snažit udržet si parlamentní většinu. Ta je pro Trumpa důležitá. V neposlední řadě kongresové volby v polovině prezidentského mandátu jsou vysvědčením prezidenta za část své funkčního období. Taky jsou odrazovým můstkem prezidentské předvolební kampaně za znovuzvolení Trumpa prezidentem ve volbách v roce 2020.
Turecké trhy pod tlakem nejen kvůli clům
Vedle Brunsona USA usilují o uvolnění tří zaměstnanců velvyslanectví USA v Turecku.
Obě země mají jiný pohled na řešení situace v Sýrii.
Naopak Turecko brojí za vydání Fethullaha Güllena. Muslimský klerik sídlící v Pensylvánii podle Turecka je hlavním architektem puče proti prezidentovi Turecka Recepu Tayyipu Erdoğanovi, při kterém přišlo o život 250 lidí. I Güllen nařčení odmítá.
USA se rovněž nelíbí ambice Turecka nakoupit obranné systémy Ruska. Sestřelení ruské stíhačky před několika lety sice turecko - ruské vztahy vážně pošramotilo. Obě země si ale s časovým odstupem uvědomují prospěšnost vzájemných dobrých vztahů. Rusko v čase třenic v rámci NATO může získat lacino vliv přímo v Severoatlantické alianci. Navíc může Turecko v NATO využívat jako svého trójského koně. V mezinárodní politice relativně solitérní a nezávislé Turecko potřebuje mocného spojence. Mimo jiné tím získává páku na USA. Obě země pak mají zájem na geoenergetických projektech. Rusko jako zdroj nerostných surovin a Turecko jako jejich tranzit do Evropy.
Turecká centrální banka klasicky depreciaci turecké liry brání vyššími úrokovými sazbami. Jenže to se nelibí Erdoğanovi, který názor vokálně prezentuje. Politické ovlivňování monetární politiky centrální banky zase nelibě nesou obchodníci. Vede to k prodeji turecké liry.
Turecká odveta
Turecko na poklesy turecké liry ještě před Trumpovým krokem reagovalo Erdoğanovou výzvou, aby Turci kupovali tureckou liru a zlato za dolar. Erdoğan dále vyzval k bojkotu elektroniky USA a bojovali tak hospodářskou válku. Turkish Airlines a Turk Telekom oznámily zastavení inzerce v médiích USA.
Že roztržka vztahu USA a Turecka stojící za prudkými poryvy na trzích jen tak neskončí svědčí i nedávná odveta prezidenta Turecka Erdoğana. Erdoğan zdvojnásobil cla na dovoz některého zboží USA do Turecka. Celní zvýšení se týká např. i osobních automobilů (120 %), alkoholu (140 %) a listového tabáku (60 %).
Taky proto akcie průmyslového sektoru citlivého na vývoj mezinárodní obchodní politiky značně oslabily. Poklesy akcií reprezentantů odvětví, Caterpillaru a Boeingu snížily hlavní akciový index Dow Jones Industrial Average. Události oslabily akcie nejen kvůli zesílení nejistoty obav rizik obchodních válek, ale taky kvůli ohrožení rozvíjejícícíh se trhů. Turecko je důležitým měřítkem rozvíjejících se trhů. Obchodní války rovněž hrozí zpomalit růst hlavně hospodářství Evropy a Číny než USA.
Turecká lira nicméně tento týden po páteční prudké ztrátě neustále posiluje. Podařilo se jí oslabení z pátku značně vymazat. V ročním srovnání ale stále k dolaru je oslabena 34 %. Turecká burza a dluhopisy nicméně v pátek slábnou.
Předpokládaný vývoj
Hlavní důvody, které vedly k oslabení turecké liry ještě budou přetrvávat. Obrat jejího slábnoucího trendu tak příliš nelze očekávát. Proto mohou být ještě pod tlakem hlavně trhy rozvíjejících se zemí a potenciálně i vyspělé světové trhy. Na druhou stranu citlivost světa na tureckou nestabilitu se snižuje. Poklesy světových akciových trhů nebyly dramatické a dokonce i na Turecku citlivé zlotý, forint a koruna dokonce i po pátečním prudkém oslabení turecké liry oslabily jen mírně. To ukazuje, že i přes trvající nestabilitu turecké politiky, ekonomiky a trhů svět věří, že hlavní aktéři a stále v rámci NATO spojenci, USA a Turecko, nebudou mít zájem spory dramaticky hrotit. Proto i přesuny poptávky z rizikovějších aktiv (akcie, euro, trhy rozvíjejícících se zemí apod.) do bezpečnějších investic (jen, švýcarský frank, dolar, státní dluhopisy by měly být omezené.