Analýza: Tlak na tureckou liru přetrvá, dopad na svět se ale sníží (#2)

Proč je Turecko tak důležité?

Turecko zaujímá velmi specifické postavení. Její podíl na světové ekonomice je sice 1%, ovšem v rovině geopolitické a finanční dosahuje větší důležitosti.

Důvodem jsou především ostré a nekompromisní vztahy s některými státy Severoatlantické aliance a Evropskou unií, konkrétně však s USA nebo Řeckem. Pro NATO představuje nepostradatelného člena, pro USA se jedná o významného strategického spojence pro boje na Blízkém východě. A právě vztahy mezi prezidenty obou zemí nejsou v současné chvíli příliš ideální.

Zajímavě vystupuje Turecko na finančních trzích. Dluhopisy, burza a především měna indikují nálady rozvíjejících trhů. Proto má jeho nestabilita schopnost ovlivnit náladu na trzích Číny, Ruska nebo státu střední a východní Evropy.

A nejenom na ně. Ekonomika Turecka má vliv i na vyspělé státy, což se ukázalo právě v srpnových týdnech.

Dovozní cla oblíbenou zbraní Trumpa nejen v obchodních válkách

Obchodní války mezi USA a jinými zeměmi se tento rok přímo dotkly i Turecka. Donald Trump se uchýlil k zavedení cla na import oceli a hliníku ve výši 30 a 20 %. Americký prezident odůvodnil tento krok článkem zákona, který se týká národní bezpečnosti.

Skutečné důvody však leží někde jinde. Tím nejvíce skloňovaným je stále trvající vzdor ohledně vydání evangelického presbyteriánského pastora Andrew Brunsona ze Severní Karolíny. Ten je od roku 2016 v Turecku vězněn v domácím vězení na základě obvinění, že podporoval nepřítele státu Fethullaha Gülena.

Kauza Brunson rezonuje hlavně v jádru křesťanských konzervativců, kteří Trumpa dříve podporovali. Jejich hlas bude důležitý hlavně při podzimních volbách do kongresu. Konzervativní strana si chce udržet parlamentní většinu. Navíc se konají v polovině funkčního prezidentského období a jejich výsledek bude Trumpovým vysvědčením.

Mezi dalšími důvody zavedení cel je snaha osvobodit tří zaměstnance amerického velvyslanectví, různé pohledy na řešení syrské krize, Turecké ambice navázat užší spojení s Ruskem nebo vydání Fethullaha Gülena. Ten nyní sídlí v Pensylvánii a je hlavním oponentem tureckého režimu, především prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Turecká odveta

Turecký prezident reagoval na poklesy měny výzvou, aby občané skupovali liru a zlato za dolar. Dále vyzval k bojkotu elektroniky z USA. Turkish Airlines a Turk Telekom oznámily zastavení marketingových aktivit na nejsilnějším světovém trhu.

Že roztržka mezi zeměmi jen tak neskončí svědčí i odveta Erdoğana v podobě cel na dovoz zboží z USA. Zvýšení se týká například osobních automobilů (120 %), alkoholu (140 %) a listového tabáku (60 %). Také proto akcie průmyslového sektoru citlivého na vývoj mezinárodní obchodní politiky značně oslabily. Poklesy reprezentantů odvětví Caterpillaru a Boeingu snížily hlavní akciový index Dow Jones Industrial Average.

Turecká lira nicméně minulý týden posilovala. V ročním srovnání je stále k dolaru oslabena o 34 %. Turecká burza a dluhopisy v pátek slábly. 

Předpokládaný vývoj 

Hlavní důvody, které vedly k oslabení turecké liry, budou ještě přetrvávat. Obrat jejího slábnoucího trendu tak nelze očekávat. Proto mohou být pod tlakem hlavně trhy rozvíjejících se zemí a potenciálně i ty vyspělé.

Na druhou stranu se citlivost světa na tureckou nestabilitu snižuje. Poklesy světových akciových trhů nebyly dramatické, a dokonce i na Turecku vázané měny jako zlotý, forint a koruna oslabily jen mírně. To ukazuje, že i přes trvající nestabilitu turecké politiky, ekonomiky a trhů, svět věří, že hlavní aktéři nebudou mít zájem spory dramaticky hrotit. Proto i přesuny poptávky z rizikovějších aktiv (akcie, euro, trhy rozvíjejících se zemí apod.) do bezpečnějších investic (jen, švýcarský frank, dolar a státní dluhopisy) by měly být omezené.