Prohlášení ČNB k rozhodnutí a tisková konference guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka k rozhodnutí úr. sazeb (úr. sazby změněny nebyly):
Rozbor:
HDP
- Zpomalení růstu HDP bylo způsobeno zejména silnějším záporným příspěvkem čistého vývozu a menší tvorbou zásob. O něco slabší růst přitom vykázala i spotřeba domácností. Její dynamika však zůstává robustní, a to vlivem silného trhu práce a z něj plynoucího rychlého zvyšování příjmů domácností. Naopak fixní investice a vládní spotřeba přispěly k ekonomickému růstu výrazněji, než prognóza předpovídala.Růst HDP v prvním kvartálu 2018 4,4 % zaostal za odhadem ČNB 4,9 %.
- Pokračuje zpomalování růstové dynamiky průmyslové i stavební výroby a tržeb v maloobchodě. To naznačuje – v souladu se stávající prognózou České národní banky – další pokles meziročního ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí letošního roku.
- Guvernér Rusnok uvedl, že je mnoho nejistot v zahraničí, které by mohly snížit poptávku
Trh práce
- Indikátory z trhu práce svědčí o jeho trvajícím přehřívání. Silná poptávka po práci spolu s nedostatkem volné pracovní síly vedly k dalšímu znatelnému nárůstu počtu volných pracovních míst. Zaměstnanost v při silné poptávce po práci dále výrazně rostla a překonala prognózu. Nezaměstnanost dle očekávání opět mírně klesala. Míra nezaměstnanosti za druhý kvartál 2018 dosáhla 3,2 %, je nižší než odhad ČNB 3,3 %.
Mzdy
- Růst mezd v prvním čtvrtletí podle očekávání opět zrychlil. V tržních sektorech sice mzdová dynamika lehce zaostala za predikcí, avšak v netržních odvětvích prognózu naopak překonala. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí tohoto roku rostla 8,6 %, ČNB čekala růst 8,5 %.
Kurz koruny
- Guvernér Rusnok řekl, že koruna je slabší, než prognózovala ČNB
- Guvernér Rusnok uvedl, že koruna vůči prognóze ČNB může setrvávat slabší
- Předpokládaný kurz dolaru vůči euru se posouvá směrem k slabšímu euru
Inflace
- Inflace v květnu byla 2,2 ve srovnání s prognózou ČNB 1,9 %
- Tržní očekávání ceny ropy Brent je oproti prognóze vyšší. Předpokládaný kurz dolaru vůči euru se posouvá směrem k slabšímu euru. Oba tyto faktory tedy společně působí ve směru vyšší korunové ceny ropy.
- Rizika prognózy inflace na horizontu monetární politiky jsou proinflační hovořící pro zvýšení úrokových sazeb
- Proinflační rizika jsou slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší než očekáváná domácí inflace a silnější inflační tlaky ze zahraničí
Nejistoty
- Guvernér Rusnok řekl, že se změnily vnější okolnosti přinášející řadu nejistot
Monetární politika
- Vývoj kurzu v současnosti znamená, že nedochází k žádoucímu zpřísňování měnových podmínek v jejich kurzové složce, přičemž tento vývoj může i nadále přetrvávat. Je proto třeba a vhodné přikročit k dalšímu zvýšení sazeb dříve, než vyplývalo ze stávající prognózy představené počátkem května. Pro zvýšení úrokových sazeb mluví i oproti prognóze vyšší domácí inflace a silnější inflační tlaky ze zahraničí, související hlavně s cenami ropy.
- Rizika prognózy inflace na horizontu monetární politiky jsou proinflační hovořící pro zvýšení úrokových sazeb.
- Guvernér Rusnok podotkl, že silnější zvýšení úrokových sazeb probíráno nebylo
- Rozhodnutí ČNB úr. sazeb bylo jednomyslné
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Prohlášení, prezentace a tisková konference ČNB resp, jejího guvernéra Rusnoka k rozhodnutí úrokových sazeb větší překvapení nepřineslo. Za zmínku možná stojí hlavně předpoklad, že slabost koruny může trvat. Dosud ČNB i guvernér Rusnok hovořily pouze o posilování koruny, ta však nečekaně stále slábne a při proražení technických rezistencí 25,9, které nyní sledujeme slábnutí ještě může akcelerovat.
Trh vzhledem k jestřábí rétorice centrální banky posunul blíže současnosti termín dalšího zvýšení hlavní úrokové sazby, dříve to vypadalo až na závěr roku. Jenže na jaře koruna nečekaně oslabila, růst mezd je rychlý a inflace vzrostla. Dalšími důvody vyšších úrokových sazeb jsou přehřáté trhy nemovitostí a práce, který vykazuje vyčerpanost svých volných zdrojů, což implikuje silnější růst mezd. I členové bankovní rady ČNB v posledních týdnech naznačovali preferenci zvýšení hlavní úrokové sazby již na červnovém zasedání bankovní rady monetární politiky. Tendence růstu hlavní úrokové sazby je dlouhodobě příznivá pro korunu.
Hlavní ukazatel (cílů) monetární politiky, spotřebitelská inflace ČR v květnu vzrostla o něco víc, než čekala ČNB na 2,2 % (meziroční růst Indexu CPI). Překvapení spočívalo v rychlejším růstu cen energií resp. dopravy a taky cen potravin a nealkoholických nápojů. Banka dále k inflaci uvedla: "Zveřejněná data jsou mírným proinflačním rizikem stávající prognózy ČNB, podle které zůstávají domácí inflační tlaky silné. Projevuje se v nich výrazná mzdová dynamika v podmínkách rychlého růstu české ekonomiky. Tyto tlaky se sice budou postupně zmírňovat, slábnout však bude i protiinflační působení dovozních cen. Do nich se v letošním roce nadále promítá předchozí posílení kurzu koruny. Podle stávající prognózy se inflace v dalším průběhu letošního roku bude pohybovat mírně pod cílem. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, se tak inflace vrátí do těsné blízkosti dvouprocentního cíle.”
Inflace sice je poslední dobou blízko cíle ČNB 2,0 %, ovšem jádrová inflace, tj. růst spotřebitelských cen bez volatilních položek energií, potravin a bydlení, které ČNB nemá pod kontrolou je slabá (s výjimou cen kategorie Stravování a ubytování spotřebitelského koše Českého statistického úřadu).
Celková inflace se momentálně pohybuje mírně nad cílem ČNB 2 %. ČNB počítá, že se inflace bude pohybovat pod svým cílem, tento rok výrazněji, příští rok, který je směrodatný pro stanovení monetární politiky se podle ČNB inflace ze spodní strany přiblíží cíli a bude se pohybovat těsně pod cílem ČNB 2 %.
ČNB by současně měla pokračovat zvyšovat hlavní úr. sazbu ani ne tak z důvodu aktuální výše inflace ale kvůli růstu inflačních tlaků v podobě přehřívání trhu práce, což se již značně projevuje v dynamickém růstu mezd, což je poslední varování před růstem inflace. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a přehřívání úvěrové aktivity, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.