S KSČM hlavní politické strany dosud nechtěly spolupracovat.
Ve vládě nakonec chybí jméno Miroslava Pocheho, člena Evropského parlamentu a nominanta ČSSD, se kterým ale nesouhlasila jak KSČM tak prezident Zeman. Prezident jmenující ministry a KSČM tvrdí, že Poche v Evropském parlamentu hlasoval ve prospěch penalizace států EU, které nepřijmou jejich plnou migrantskou kvótu.To je podle Zemana a KSČM v rozporu s české politiky tohoto tématu. Poche obvinění odmítá. Předseda ČSSD Jan Hamáček, nový ministr vnitra, povede i ministerstvo zahraničí.
Česká strana levého středu ČSSD v polovině června oznámila, že její členové v interním stranickém referendu odhlasovali vstup strany do vládní koalice s dominantním centristickým hnutím ANO svým programem brojícím proti zavedeným hlavním politickým stranám, které jasně ovládlo poslední parlamentní volby loni v říjnu se ziskem 30 % hlasů.
Šlo o zásadní krok k ukončení politického patu trvajícího více než 8 měsíců po nerozhodných parlamentních volbách. ANO se více než půl roku marně snažilo sestavit vládu a její předseda tak alespoň vládl v pozici premiéra v demisi od momentu, kdy jeho první vláda sestavená pouze ANO prohrála hlasování důvěry v lednu.
Odpůrcům předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v řadách ČSSD ale i jiných stran, které s ním odmítli vytvořit vládní koalici se mimo jiné obávají konfliktu zájmu vzhledem k jeho rozsáhlým podnikatelským aktivitám a vadí jim, že je v některým kauzách obžalován, například v případě údajného zneužití dotace EU 2 mil. EUR před deseti lety či kvůli registraci jeho jména v seznamech státní bezpečnosti. Babiš pochybení a obvinění odmítá s tím, že jde o komplot proti němu.
Rodící se nová vláda koalice ANO - ČSSD by disponovala 93 hlasů dvousetčlenné dolní komory parlamentu a musela by se pro parlamentní většinu spoléhat v hlasování podpory vládě na hlasy krajně levicové proruské Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) odmítající Severoatlantickou alianci (NATO), se kterou již je na podpoře domluvena. S jejich hlasy se bude moci premiér opřít o 108 z 200 poslanců. KSČM počítá, že vznik vlády podpoří a dál ji bude tolerovat. Povinné hlasování o důvěře vlády by podle Andreje Babiše, předsedy hnutí ANO, které jasně se ziskem 30 % hlasů ovládlo poslední parlamentní volby v říjnu mohlo nastat 11. července.
ANO a ČSSD již spolu vládní koalici tvořily v tříčlenné koalici s Křesťanskou a demokratickou unií - Československou stranou lidovou (KDU-ČSL) v letech 2014 - 2017 pod vedením tehdy ve volbách nejsilnější strany ČSSD. ČSSD ale utrpěla v posledních volbách vůči ANO těžkou prohru.
KSČM, okrajová strany nyní dostává první slovo v národní politice od své autoritářské vlády a totalitního komunistického režimu ukončených v roce 1989. KSČM naznačovala, že bude připravena vládu podpořit mimo jiné i v hlasování její důvěry, je však rozčilena, že Babiš odmítl refletovat její požadavky snížení příspěvků na vojenské mise NATO v zahraničí, zvláště v Pobaltí a taky žádost reprezentace v dozorčí radě největší státem kontrolované formy, producenta elektřiny ČEZ. Vedení KSČM schválilo seznam podmínek podporu strany vládě včetně ochrany přírodních zdrojů a zvýšení minimální mzdy a penzí. Strana učiní konečné rozhodnutí o podpoře vládě do konce června. Vedení KSČM se sejde v sobotu, aby rozhodlo další postup strany.
Komunisté již dřív avizovali podporu kabinetu i přesto, že Babiš odmítá poslechnout některé jejich požadavky jako např. snížení účasti Česka v zahraničních vojenských misích NATO. Babiš naopak slíbil udržet Česko v pevně prozápadním kursu. Babiš slíbil, že Česko se zaměří na udržení dobrých vztahů s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí. Rovněž ale potvrdil pokračování silné antiimigrační politiky ve shodě s jinými zeměmi středoevropského regionu. Tato politika je ale v rozporu s politikou Německa a jinými klíčovými zeměmi EU.
KSČM bude mít spojence v proruském prezidentovi Miloši Zemanovi např. v prosazování vládní politiky v oblastech jako je energetika. Vláda bude rozhodovat o rozšíření dvou jaderných elektráren Česka. Kontrakt za miliardy dolarů bude největší investicí Česka přičemž Rusko je hlavním zájemcem o účast na projektu.
Babiš před vytvořením vlády avizoval zvýšení mezd ve veřejném sektoru, posílením investic infrastruktury či snížení daní. Česká republika v posledních dvou letech vykazovala přebytky veřejných financí, což expanzivnější fiskální politiku umožňuje.
Během letních měsíců tak Česko může dostat vládu s podporou parlamentu. Takto poskládaná parlamentní podpora vládě může přinést politickou stabilitu.
Politická stabilita by ovšem byla vykoupena prvním oficiálním přímým polistopadovým vlivem KSČM na vládu. Ten by měl být, alespoň navenek, spíš symbolický a neměl by mít vliv na ekonomiku a trhy. KSČM oficiálně žádá např. trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, zvýšení podílu veřejného vlastnictví zdrojů vody, nezvyšování spoluúčasti ve zdravotnictví či zákaz privatizace zdravotnických zařízení a ochranu přírodních zdrojů.
Hnutí ANO si v předvolebních průzkumech udržuje silné voličské preference. Voličům zřejmě vládní strategie tolik nevadí. Na druhou stranu ale je patrné, že opozice aktivizuje voliče k demonstracím. Řadě lidí politika současné vlády politického pragmatismu vadí a statisíce hlasů v protestních peticích naznačuje, že politické pnutí může pokračovat.
Politický vývoj není překvapivý a nemá ani větší vliv na českou korunu. Ta se k euru nadále drží blízko svých nejnižších úrovní od podzimu minulého roku 25,9