ČR: Zápis ze zasedání ČNB monetární politiky 3.5.
Rozbor, důležité nové a/nebo překvapivé komentáře:
Hlasování úrokových sazeb: Podle ČNB pro rozhodnutí hlavní úrokové sazby neměnit hlasovali Jiří Rusnok, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Marek Mora a Tomáš Nidetzký. Mojmír Hampl zvedl ruku pro zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů a lombardní sazby o 50 bazických bodů.
Trajektorie zvýšení úrokových sazeb: Bankovní rada většinově zamítla dřívější zvýšení úrokových sazeb ve srovnání s novou prognózou s tím, že okamžité zvýšení měnověpolitických sazeb by nebylo konzistentní se stávajícím rámcem flexibilního inflačního cílování. Základem rozhodování a transparentní komunikace v rámci tohoto režimu je totiž prognóza, která v současnosti předpokládá navracení inflace k cíli zdola a nárůst sazeb až za několik čtvrtletí.
Ohledně doplňujícího efektu zvýšení měnověpolitických úrokových sazeb na finanční stabilitu panoval souhlas na tom, že směřování měnové politiky je stejné jako u makroobezřetnostní politiky, a tak budoucí zvýšení sazeb, se kterým prognóza počítá, finanční stabilitu podpoří. Většina členů bankovní rady se taky shodla na tom, že přijatá opatření makroobezřetnostní politiky fungují a v současnosti není nutné je doplňovat okamžitým zvýšením měnověpolitických sazeb.
Podle nové makroekonomické prognózy je konzistentní nejprve přibližná stabilita tržních úrokových sazeb a od přelomu let 2018 a 2019 jejich další růst. ČNB krátce po zasedání úrokových sazeb 3.5. oznámila, že se trajektorie úrokových sazeb se výrazně nemění s tím, že významným omezením rychlejšího zvyšování domácích úrokových sazeb má být nadále velmi uvolněná měnová politika Evropské centrální banky. Guvernér Rusnok tehdy řekl, že ČNB pracuje s předpokladem jednoho zvýšení hlavní úrokové sazby později v roce 2018, s ohledem na vývoj koruny podle guvernéra nelze vyloučit zvýšení dřívější.
Kurs EURCZK: Členové bankovní rady ČNB se shodli na tom, že průměrná odchylka oslabené koruny vůči euru od základního scénáře prognózy je prozatím nízká a není v režimu plovoucího kurzu znepokojivá.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Ze zápisu zasedání je nejzajímavější komentář potření snahy zvýšit úrokové sazby ČNB dříve mimo jiné i kvůli přehřívání trhu nemovitostí. ČNB tak dala najevo, že sílu realitního trhu se bude snažit řešit hlavně jinými opatřeními, než zvyšováním hlavní úrokové sazby. Tím se omezují důvody pro její zvyšování.
Hlavní úroková sazba by měla sloužit především k řízení inflace. Jelikož inflace hlavně včetně svého jádra (tj. růstu spotřebitelských cen bez volatilních položek energií, potravin a bydlení, které ČNB nemá pod kontrolou) je trvale slabá (s výjimou cen kategorie Stravování a ubytování spotřebitelského koše Českého statistického úřadu) pod svým cílem 2 %, banka nebude se zvyšováním hlavné úrokové sazby spěchat a bude sledovat hlavně vývoj inflačních rizik plynoucích z robustního růstu ekonomiky,tím i trhu práce a při vyčerpanosti jeho kapacit i růstu mezd.
Právě nižší inflace než čekala ČNB vedla k citelnému snížení prognózy inflace pro tento rok, banka předpokládá pohyb inflace letos pod, nikoliv nad svým 2 % cílem. Pro příští rok, tj. v relevantním horizontu monetární politiky se výhled ČNB inflace nemění, inflace by měla být mírně pod cílem ČNB.
Snížení projekce inflace kompenzuje změna náhledu rizik prognózy, k poslednímu zasedání 29.3. byla rizika hodnocena jako mírně protiinflační, teď je ČNB vidí jako vyrovnaná.
Jelikož se příliš nemění výhled ČNB inflace pro příští rok, vývoj HDP a mezd, zůstává i bez větších změn výhledu monetární politiky, tj. jednoho zvýšení hlavní úrokové sazby letos a další zvyšování příští rok.
ČNB by současně měla pokračovat zvyšovat hlavní úr. sazbu ani ne tak z důvodu aktuální výše inflace ale kvůli růstu inflačních tlaků v podobě přehřívání trhu práce, což se již značně projevuje v dynamickém růstu mezd, což je poslední varování před růstem inflace. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a do jisté míry i nadměrná úvěrová aktivita, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.