Francie: Index PMI zpracovatelského průmyslu (3 2019)
Skutečnost: 49,8
Očekávání: 51,4
Předchozí: 51,5
Francie: Index PMI služeb (3 2019)
Skutečnost: 48,7
Očekávání: 50,6
Předchozí: 50,2
Francie: Index PMI kompozitní (3 2019)
Skutečnost: 48,7
Očekávání: 50,7
Předchozí: 50,4
Německo: Index PMI zpracovatelského průmyslu (3 2019)
Skutečnost: 44,7
Očekávání: 48,0
Předchozí: 47,6
Německo: Index PMI služeb (3 2019)
Skutečnost: 54,9
Očekávání: 54,8
Předchozí: 55,3
Německo: Index PMI kompozitní (3 2019)
Skutečnost: 51,5
Očekávání: 52,7
Předchozí: 52,8
Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (3 2019)
Skutečnost: 47,6
Očekávání: 49,5
Předchozí: 49,3
Eurozóna: Index PMI služeb (3 2019)
Skutečnost: 52,7
Očekávání: 52,7
Předchozí: 52,8
Eurozóna: Index PMI kompozitní (3 2019)
Skutečnost: 51,3
Očekávání: 52,0
Předchozí: 51,9
Rozbor:
Francie: Únorový mírný růst aktivity průmyslu v březnu drobně neklesl jak se čekalo ale oslabil více do drobné recese. Podobně drobný růst aktivity služeb i celé ekonomické aktivity z února se v březnu mírně nezvýšil jak čekal trh, ale naopak oslabil do menší recese.
Německo: Menší pokles aktivity průmyslu z února se v březnu nezmírnil jak čekal trh ale naopak značně zvýraznil. Růst aktivity služeb února v březnu oslabil o něco méně než se čekalo a zůstal solidní. Menší růst ekonomické aktivity z února se v březnu snížil víc, než se čekalo, hlavně kvůli nečekanému prohloubení recese průmyslu.
Eurozóna: Pokles aktivity průmyslu z února v březnu neoslabil mírně jak čekal trh, ale zvětšil se, zůstal ale mírný. Menší růst aktivity služeb v březnu vůči únoru nepatrně klesl jak se čekalo. Malý růst ekonomické aktivity z února v březnu mírně nevzrostl jak se čekalo, ale naopak klesl.
Hodnocení: Ekonomická aktivita Francie, Německa a eurozóny, hlavně v průmyslu opět oslabila značně víc, než se čekalo. Průmysl hlavních ekonomik i celé eurozóny je v recesi. Oslabila ale i aktivita služeb a tím i celé ekonomiky Francie, Německa a eurozóny. Aktivita služeb Francie je v mírné recesi, zatímco služby Německa svým solidním růstem zůstávají světlým bodem ekonomiky eurozóny. Služby eurozóny ve výslednici rostou málo. Celková ekonomická aktivita Francie již sklouzává do drobné recese zatímco v Německu a eurozóně díky službám ještě alespoň mírně roste.
Francie: Solidní růst aktivity služeb i celkové ekonomiky a menší růst aktivity průmyslu Francie z listopadu se v prosinci propadl dokonce do menšího poklesu. Leden pak slabost ekonomiky Francie ještě zvýraznil. Bezprecedentně prudký propad aktivity hlavně služeb Francie ale i průmyslu druhé největší ekonomiky eurozóny v prosinci šel na vrub měsíc trvajícím protestům “žlutých vest” proti zvyšování životních nákladů. Ty ale nekončí a taky proto se ekonomická situace nelepší a našlapuje do mírné recese.
Německo: Ekonomika Německa v březnu oslabila včetně průmyslu i služeb. Přesto je stále patrný značně rozdílný vývoj v průmyslu a ve službách. V čase, kdy se do popředí opět dostává nebezpečí uvalení importních cel na dovoz německých automobilů do Spojených států amerických, které by mohlo značně omezit produkci německých automobilek na klíčový trh USA a zacloumat tak aktivitou a hospodaření lídrů německého zpracovatelského průmyslu aktivita průmyslu povážlivě dále slábne a vykazuje recesi. Naopak silný a rostoucí trh práce Německa s historicky velmi nízkou nezaměstnaností podporuje sílu domácí poptávky, na níž je závislá aktivita služeb. Ta podle únorových dat stále solidně roste. V březnu se recese průmyslu Německa značně navýšila. Změna průmyslu byla větší, než drobné oslabení solidního růstu služeb Německa.
Eurozóna: Data eurozóny jsou již reflexí aktivity Německa a Francie. V souhrnu tak recese aktivity průmyslu eurozóny kvůli zhoršení průmyslu Francie i Německa vzrostla a slabší růst aktivity služeb i celé ekonomiky dále zpomalil.
Průmysl je sektor globalizovaný a více exponovaný protekcionismu mezinárodního obchodu. Naopak služby resp. domácí poptávka jsou více zranitelné vůči domácím šokům typu “protesty žlutých vest” ve Francii.
Již více než rok trvá oslabování aktivity ekonomiky, průmyslu a služeb. Konec oslabování stále není potvrzen.
Růst hospodářství letos stále brzdí nejistoty obav rizik mezinárodního obchodu v podobě protekcionismu. Ten začaly USA obchodními válkami vůči svým obchodním partnerům zejména v podobě zpřísnění celní politiky. Některé státy dostaly od USA celní výjimky, jiné se dokázaly v rámci bilaterálních či multilaterálních dohod s USA dohodnout (Kanada, Mexiko). Evropská unie uzavřela s USA předběžnou dohodu o redukci obchodních bariér a podpor zatím bez automobilového průmyslu. Dvě největší ekonomiky světa USA a Čína uzavřely rovněž podobnou obchodní předdohodu směřující k rámcové obchodní dohodě s cílem rovnováhy velkého deficitu USA vzájemné obchodní výměny, otevření čínských trhů, zamezení údajným krádežím intelektuálního vlastnictví USA a kyberútoků. Obchodní vztahy USA s Čínou i EU tak stále na významnější průlom čekají.
Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je EU značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na pokles růstu HDP. Vzhledem k expozici ekonomiky EU vůči zahraniční poptávce vývoj HDP Evropy závisí nejen na obchodních vztazích USA s EU ale i na obchodu USA a Číny. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než v USA či v Číně.
Svět se též strachuje vyšších úrokových sazeb USA.
Kromě obchodních válek a vyšších úrokových sazeb vyhlídky ekonomického růstu sráží hlavně hrozba vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, hlavně nebezpečí Brexitu bez dohody, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Tvrdý Brexit by totiž značně přiškrtil obchodní toky UK a EU řízené pouze regulemi Světové obchodní organizace logisticky i zvýšením cel a nejistoty.