Ten by měla vyjednávat premiérka Theresa Mayová, pokud by UK hrozil brexit bez dohody 12.4.
Mayové dále ukládá, aby si vyžádala parlamentní souhlas s podrobnostmi o případném odkladu, a dává poslancům právo jeho délku upravit.
Návrh, který by měla ještě posvětit horní komora má zabránit tvrdému brexitu.
Mayová 2.4. řekla, že bude usilovat o další krátký odklad brexitu po 12.4., aby zkusila vyjednávat s vůdcem labouristů a celé opozice Jeremy Corbynem o podpoře a schválením parlamentem UK třikrát odmítnutého brexitu vlády UK a EU.
Podle premiérky by UK mělo odejít z evropského bloku nejpozději 22. května, aby se vyhnulo volbám do Evropského parlamentu. Mayová rovněž vyzvala Jeremyho Corbyna, aby s ní jednal o nalezení východiska z brexitového patu.
Podle premiérky v případě, že s Corbynem soulad nenalezne, vláda parlamentu UK navrhne jiné možnosti budoucího vztahu s EU v sérii hlasování. Žádný návrh ale dosud v proběhlých hlasováních většinu parlamentu nezískal.
Labouristé prosazují měkčí brexit než byl ten vládní založený na celní unii. Varianta by byla určitě schůdnější i z hlediska obchodních vztahů UK s EU včetně Irska. Mayová tak s cílem prosadit brexit riskuje hlubší rozdělení Konzervativní strany. Část tvrdých euroskeptiků odmítala již stávající vládní brexit a případnou dohodou s labouristy by Mayová přišla i o hlasy konzervativců podporujících vládní brexit. Možná ale jde o další formu nátlaku na euroskeptiky Konzervativní strany konečně přijmout vládní brexit.
Jakýkoli další odklad brexitu musí jednomyslně schválit všech 27 států EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v europarlamentu řekl, že pokud parlament UK do 12. dubna schválí dosud odmítanou dohodu o spořádaném brexitu, krátkodobý odklad britského odchodu z EU do 22. května je možný. „Po 12. dubnu by panovalo riziko ohrožení hladkého průběhu evropských voleb a hladkého fungování EU,“ upozornil Juncker.
EU na summitu Evropské rady 21.-22.3. stanovila UK termín rozhodnutí brexitu 12.4. V případě schválení vládního brexitu by byl termín brexitu posunut na 22.5. V opačném případě EU vyžaduje od UK alternativní strategii brexitu, jinak by došlo na brexit bez dohody.
Je to poslední termín možné volby UK účastnit se voleb do Evropského parlamentu. Ty by tak v případě UK byly spojeny s delším odkladem Brexitu, nicméně vzhledem k Brexitu by příliš nedávaly smysl. Řada čelních politiků EU ale naznačilo, že v případě nechválení vládního Brexitu je možný další odklad jeho termínu. Nicméně šlo by již pouze o varianty Brexitu. Jinými slovy, pokud chce UK odvrátit tvrdý brexit např. novým referendem, je potřeba o tom rozhodnout do 12.4.
Summit EU nerozhodl o tom, jak Brexit dopadne. Redukoval ale jeho další odklad. Značně taky upřesnil jeho časový rámec. Jde o tlak na poslance dolní sněmovny parlamentu UK, aby schválili vládní Brexit. Současně EU se již snaží zbavit nejistot Brexitu, které omezují ekonomickou aktivitu a jiné politické aktivity EU.
Mayové se sice opakovaným hlasováním o vládním brexitu podařilo přesvědčit část rebelujících poslanců vlastní vládní Konzervativní strany. Jenže vedle téměř kompletního opozičního bloku pod taktovkou Labouristické strany nadále odmítá skupina euroskeptických poslanců Konzervativní strany a severoirská Demokratická unionistická strana, která konzervativcům běžně vládě zajišťuje parlamentní většinu. Chybějící rozdíl je pro Mayovou resp. vládu stále příliš velký. Zatím.
Tvrdé jádro Konzervativní strany stále soudí, že by vládní brexit stále zanechával příliš silnou vazbu s EU. Demokratické unionistické straně zase vadí severoirská pojistka. Ta by sice bránila klasické hranici mezi Irskem a Ulsterem, ale současně kvůli rozdílným systémům mezinárodního obchodu EU a UK by znamenala jiný obchodní režim mezi Velkou Británií a Severní Irskem, čímž by obě země rozdělovala. Podle zástupce lídra strany Nigela Doddse je pro stranu důležitější zabránit možným budoucím celním kontrolám mezi Velkou Británií a Severním Irskem, které by mohly být dle vládního brexitu vyžadovány, než brexit, který ovšem strana jinak podporuje na základě referenda 2016.
Právě toto referendum brexitu rovněž odhalilo rozdělení země nad mnoha tématy včetně ekonomiky, imigrace, kapitalismu, vzpomínky na britskou říši i význam pojmů Británie, britský apod. Minulou sobotu stovky tisíc Britů kráčelo Londýnem s požadavky na nové referendum. Naopak v pátek 29.3., kterým měl být datumem brexitu a namísto toho byl dnem třetího hlasování parlamentu vládního brexitu v hlavním městě UK protestovaly tisíce rozčilených zastánců brexitu. Nigel Farage, lídr hnutí brexitu a někdejší předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), momentálně poslanec Evropského parlamentu původně za UKIP, nyní za Stranu brexitu, řekl: “Co měla být oslava je ve skutečnosti den zrady.”
Rozdělení společnosti odráží i momentální situace v parlamentu UK. Mayová nemá parlamentní většinu. V tzv. indikativních hlasováních parlamentu UK žádná varianta brexitu většinu nezískala. Relativně největší podporu parlamentu měl brexit s ještě těsnějšími vztahy s EU a druhé referendum.
Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění více lidí než dle průzkumů před referendem 2016 brexit odmítá, rozdíl ale není velký. V roce 2016 výsledek brexitu popřel předreferendové průzkumy, které věštily, že podporu získá setrvání UK v EU. Výsledek nového referenda by tak byl značně nejistý nemluvě o jeho obtížnosti volby nastavení jeho obsahu.
Proto další politické resp. brexit kroky premiérky stále nejsou zřejmé. Navíc jí čelní konzervativní i bulvární listy požadující brexit žádají o odstoupení (The Daily Telegraph, The Sun a další).
Podle nouzové dohody s EU UK musí předložit řešení brexitu do 12.4., jinak opustí EU bez dohody. Podle premiérky Theresy Mayové by případné další odložení brexitu (první termín byl naplánován na 29.-30.3.) již bylo dlouhodobé za termín 12.4. znamenající účast UK ve volbách do Evropského parlamentu.
Brexit, generační přelomové rozhodnutí UK a nejvýznamnější posun její politiky a ekonomiky od druhé světové války rozpoutal nejistotu hlavně v Evropě ale i ve světě, mezi spojenci UK a investory. Odpůrci brexitu věří, že politicky mezi velmocenskými centry USA zvláště s nekonvenční politikou prezidenta USA Donalda Trumpa, Čínou a Ruskem UK i Evropa ztratí nemluvě o řadě ekonomických ztrát a škod. Zastánci brexitu naopak doufají, že ekonomický pokles bude přechodný a že UK bude moci dlouhodobě realizovat svobodnou politiku a hospodářský rozkvět, jakmile se osvobodí od zkázného projektu evropské jednoty.