ECB drží politiku útlumu monetární expanze

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)

Skutečnost: 0,0 %
Očekávání:  0,0 %
Předchozí:   0,0 %

Rozbor: ECB potvrdila své rozhodnutí z posledního zasedání monetární politiky 13.9. pokračovat v čistých nákupech aktiv v objemu 15 mld. EUR měsíčně do konce roku 2018. ECB čeká, že poté podle nových dat potvrzujících střednědobý inflační výhled, bude zcela ukončeno.

Výkonná rada ECB čeká, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do léta 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění pokračování udržitelné konvergence inflace k cíli ECB. Ten ECB definuje jako střednědobou inflaci mírně pod 2 %.

ECB přiznala, že poslední data jsou slabší než čekala. Nadále jsou ale podle ní konzistentní s pokračující plošnou expanzí ekonomiky eurozóny a graduálně rostoucími inflačními tlaky. Banka nadále na základě podkladové síly ekonomiky čeká, konvergence inflace k inflačnímu cíli ECB (těsně pod 2 %) bude pokračovat i po uzavření programu nákupu cenných papírů.

Rizika ekonomického růstu ECB hodnotí stále jako vyrovnaná.

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře ECB nepřináší větší překvapení. Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu hlavních refinančních operací na nule. Komentář k rozhodnutí nenese žádné významnější změny ve srovnání s prohlášením k poslednímu rozhodnutí monetární politiky 13.9.

Prohlubující slabost ekonomického růstu ale ECB zatím nevede k větší revizi makroekonomických výhledů. Banka pouze přiznala, že data jsou slabší, než se čekalo. ECB tím tedy potvrzuje útlum silné monetární expanze během tohoto roku. Přes rizika ekonomického růstu v podobě obchodních válek a povolebních nejistot Itálie a Brexitu je zdá se jádro výkonné rady ECB přesvědčeno o správnosti monetární expanzi snižovat.

Útlum monetární expanze banka iniciuje hlavně z důvodu prevence nadměrných finančních rizik z důvodu nulové úrokové sazby a podpora zachování stability finančního systému. I tak ale ECB argumentuje rovněž reflexí růstu inflačních tlaků a očekáváním posílení podkladové a celkové inflace. Toto očekávání se ovšem zatím dlouhodobě nenaplnilo a i s výhledem do budoucna je značně nejisté. Ve snaze redukovat monetární expanzi ECB tedy brzdí trvale nízká inflace hlavně po očištění o potraviny a energie. Banka neplní svůj hlavní úkol a cíl. Příliš se k němu ani nepřibližuje.

Dopad na trhy: Trh možná čekal, že ECB bude více reflektovat ztrátu dynamiky ekonomického růstu. To se nestalo. Tendence vyšších sazeb je sice příznivá pro euro, ale trh se může obávat, že politika ECB nepomůže ekonomice a tím ani jednotné evropské měně. Proto po krátkém posílení nakonec euro k dolaru značně oslabilo.