ECB úrokové sazby dle očekávání nezměnila, přiložila pod kotlem monetární podpory
ECB úr. sazby nezměnila. Banka ale taky prodloužila výhled jejich stagnace o půl roku do konce 2019, snížila projekce růstu HDP a inflace a uvedla novou vlnu levných bankovních úvěrů. Zákroky posilují monetární expanzi. Rozhodnutí ECB nepřekvapuje.
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)
Skutečnost: 0,0 %
Očekávání: 0,0 %
Předchozí: 0,0 %
Rozbor: Výkonná rada ECB stanovila očekávání, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do konce 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění pokračování udržitelné konvergence inflace k cíli ECB. Ten ECB definuje jako střednědobou inflaci mírně pod 2 %.
ECB rovněž citelně snížila výhled HDP pro tento rok na 1,1 % z 1,7 %. Projekce růstu HDP v letech 2020 a 2021 se už příliš nezměnily a momentálně jsou stanoveny na 1,6 % a 1,5 %. Výhled inflace (CPI) ECB vůči svým prosincovým projekcím snížila pro roky 2019 na 1,2 % (z 1,6 %), pro rok 2020 1,5 % (z 1,7 %) a pro rok 2021 1,6 % (z 1,8 %). Důvodem redukce inflační projekce je dle ECB slabší krátkodobý výhled ekonomického růstu.
ECB uvedla, že některé domácí faktory tlumící ekonomický růst budou ochabovat. Banka přiznala, že nová ekonomická data, zvláště z průmyslu jsou nadále slabá. Zpomalení dle ECB reflektuje oslabení poptávky ze zahraničí po exportu eurozóny ve spojení s některými specifickými faktory dané země a sektoru. Dle ECB se ukazuje, že dopad těchto faktorů bude trvat déle než čekalo.
Banka rovněž nabídla bankám nové kolo levných úvěrů. Úroková sazba nových úvěrů bude plovoucí s vazbou na klíčovou úr. sazbou ECB, tedy úrokovou sazbou hlavních refinančních operací. Ta je momentálně nulová.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Rozhodnutí ECB nezměnit úrokové sazby, prodloužit termín stagnace úrokových sazeb o půl rok a snížit výhled růstu ekonomiky i inflace nepřekvapuje.
Podobně i další úvěrová injekce cedulové banky eurozóny překvapivá vzhledem ke zhoršeným okolnostem a blížící se expirace úvěrů překvapivá není.
Nová fáze úvěrů s levným úrokem má pomoci oživit ekonomiku eurozóny. Třetí etapa Cílených dlouhodobých refinančních operací zahrnujících dvouleté úvěry má taky částečně za cíl pomoci bankám obnovit předchozí etapu těchto úvěrů, která má v příštích letech, zejména v polovině roku 2020 italských a španělských bank, expirovat ve významných objemech. V kombinaci s nejistotou citelného oslabení růstu ekonomiky a prorůstající aférou praní špinavých peněz některými evropskými bankami má zákrok zabránit trvající transmisi levných peněz do ekonomiky, jejíž narušení by mohlo ještě více prohloubit zpomalení růstu ekonomiky. Komerční banky již zahájiliy restrikce úvěrů.
Poslední značné oslabení růstu ekonomiky eurozóny z loňska, které teprve teď, v prvním čtvrtletí tohoto roku, vykazuje známky stabilizace vedlo ECB v lednu ke změně hodnocení rizik výhledu ekonomického růstu eurozóny z rovnováhy na stranu slabosti. Navíc, celková inflace slábne a podkladová jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává slabá, poloviční hodnoty cíle ECB (1 % / 2 %). Je tedy patrné, že ECB úrokové sazby letos zvyšovat nebude a že adekvátně musela změnit i jejich výhled, který možnost jejich zvýšení do březnového zasedání ECB úrokových sazeb ponechával v platnosti.
Oslabení růstu HDP eurozóny jakkoliv je razantní, není takové, že by ECB uvažovala na přechod dlouhodobě stagnace úrokových sazeb na nulové úrovni i vzhledem k očekávání polevení nejistot, obav a nebezpečí, které růst HDP eurozóny loni snížily (obchodní války, Brexit, rizika politiky Itálie). ECB má stále zájem dlouhodobě normalizovat svoji monetární politiku ve smyslu zvýšení svých nulových úrokových sazeb. Chce tak blokovat případná nadměrná finanční rizika. Proto pravděpúodobně pouze odloží termín prvního možné zvýšení úrokových sazeb.
Posun výhledu v podobě prodloužení očekávání stagnace úr. sazeb sice příliš nepřekvapí ale potvrdí stagnaci nulových úr. sazeb eurozóny. To je nepříznivé pro euro, ale příznivé pro akcie a dluhopisy eurozóny.
Dopad trhy: Míra navýšení monetární expanze trhy překvapila. Euro k dolaru po zákroku ztratilo rychle 0,8 % na 1,122 . Podporu jednotné evropské měně poskytla hlavní podpora 1,12. Ta současně představuje 1 a 3/4-leté minimum eura k dolaru. Index německé burzy DAX po zprávě nejprve získal 0,8 % aby se později propadl do podobné ztráty. K závěru evropského obchodování DAX minimalizoval svoji ztrátu utrženou po zasedání ECB na 0,1 %.
Guvernér Fedu Powell: Ekonomika nyní nepotřebuje zákrok monetární politiky
Guvernér Fedu Jerome Powell řekl, že úr. sazby momentálně není třeba měnit. Poznamenal rovněž, že hlavní úr. sazba Fed je blízko své normálové úrovně. Komentáře dále potvrzují očekávání, že Fed úr. sazby min. v příštích měsících měnit nebude.
Vystoupení guvernéra Fed Jerome Powella na ekonomickém summitu Institutu výzkumu hospodářské politiky Stanfordu 2019 v Institutu výzkumu hospodářské politiky Stanfordu ve Stanfordu v Kalifornii, USA na téma Monetární politika: Normalizace a cesta vpřed:
Rozbor (výtah důležítých komentářů bankéře):
- Trh práce zůstává příznivý
- Inflace kvůli poklesům cen energií bude kolísat pod cílem Fedu, tyto efekty by ale měly být dočasné
- Jádrová inflace jako spolehlivý ukazatel dlouhodobější inflace je blízko cíle Fedu 2 %
- Fed je v pokročilé fázi diskusí plánu tento rok uzavřít redukcí svoji bilanci
- Fed nevidí problémy v ekonomice USA i z pohledu jejího výhledu, které by vyžadovaly okamžitou změnu jeho monetární politiky a zvláště kvůli utlumeným inflačním tlakům Fed přijal trpělivou, vyčkávací monetární politiku.
- Hlavní úr. sazba je blízko své neutrální resp. normálové úrovně
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře Powella nejsou překvapivé. Přesto, kromě potvrzení ujištění, že momentálně je politika stagnujících úrokových sazeb právě tím optimálním postojem Fedu Powell zaujal i stanoviskem, že úroková sazba je blízko cílové rovnovážně úrovně. Toto stanovisko znamená, že ani strategicky není potřeba úr. sazbu dlouhodobě příliš dále zvyšovat, snad jen v případě ekonomického růstu převyšujícího potenciál hospodářství a při jeho přehřívání. To ale není aktuální případ. Momentálně růst ekonomiky klesá.
Fed v poslední době dal na srozuměnou, že pokles růstu ekonomiky a zvýšený rizika vedou centrální banku k opatrnosti a trpělivosti s případným dalším zvyšováním úrokových sazeb. Jejich zvyšování se tak (po)zastavuje.
Monetární politika trpělivosti se změnami úrokových sazeb bude podle našeho názoru platit minimálně do pololetí. Pak bude záležet na vývoji ekonomické aktivity. Větší změny úrokových sazeb ale nečekáme ani v dalších kvartálech. Pokud ekonomika nadále solidně poroste, což je náš předpokládaný scénář, čekáme, že zvýšení hlavní úr. sazby Fedu bude již pouze mírné.