ECB úrokové sazby nezmění, potvrdí opatrnost a jejich dlouhodobou stagnaci

Rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb (10.4.): ECB dle trhu a našeho očekávání své hlavní úrokové sazby nezmění v souladu s jejím výhledem, že letos budou stagnovat. Čekáme, že banka potvrdí opatrnost a dlouhodobu stagnaci svých úrokových sazeb.

ECB na svém posledním rozhodování monetární politiky úrokové sazby nezměnila. Banka ale taky prodloužila výhled jejich stagnace o půl roku do konce 2019, snížila projekce růstu HDP a inflace a bankám uvedla novou vlnu levných bankovních úvěrů. Zákroky posílila monetární expanzi kvůli slábnoucímu ekonomickému růstu a (jádrové) inflaci.

ECB citelně snížila výhled HDP pro tento rok na 1,1 % z 1,7 %. Projekce růstu HDP v letech 2020 a 2021 se už příliš nezměnily a momentálně jsou stanoveny na 1,6 % a 1,5 %. Výhled inflace (CPI) ECB vůči svým prosincovým projekcím snížila pro roky 2019 na 1,2 % (z 1,6 %), pro rok 2020 1,5 % (z 1,7 %) a pro rok 2021 1,6 % (z 1,8 %). Důvodem redukce inflační projekce je dle ECB slabší krátkodobý výhled ekonomického růstu.

ECB uvedla, že některé domácí faktory tlumící ekonomický růst budou ochabovat.

Banka nicméně přiznala, že nová ekonomická data, zvláště z průmyslu jsou nadále slabá. Zpomalení dle ECB reflektuje oslabení poptávky ze zahraničí po exportu eurozóny ve spojení s některými specifickými faktory dané země a sektoru. Dle ECB se ukazuje, že dopad těchto faktorů bude trvat déle než čekalo.

Prezident ECB Mario Draghi ve vystoupení na téma Monetární politika eurozóny na konferenci “ECB a její pozorovatelé XX” ve Frankfurtu nad Mohanem 28.3. řekl, že střednědobě se ekonomický růst vrátí k svému potenciálu. Pomalejší růst ekonomiky podle něj povede k mírnějšímu oživení podkladové inflace, než ECB dříve předpokládala. Draghi řekl, že značná monetární expanze je stále potřeba.

Oslabení slabé zahraniční poptávky podle Draghiho ještě významněji neoslabilo stále solidní domácí poptávku, ale rizika v posledních měsících vzrostla a nejistota zůstává silná. Proto dle Draghiho dle střednědobého výhledu ECB stále platí, že se ekonomický růst postupně vrátí k svému potenciálu, ale rizika výhledu ekonomického růstu zůstávají nakloněna na slabost.

Růst mezd podle Draghiho zůstává nad svým dlouhodobým průměrem.

Je patrné, že ECB je znepokojenější oslabením ekonomického růstu, ale nadále vidí sílu domácí poptávky a proto ponechává příznivý výhled ekonomického růstu ve smyslu jeho pozdějšího oživení. Od toho se odvíjí i opatrně optimistický výhled inflace banky. Očekávání jejího přiblížení cíli ECB 2 % tak stále platí, jen se víc odkládá.

Celková inflace slábne a podkladová jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává slabá, poloviční hodnoty cíle ECB (1 % / 2 %). Je tedy patrné, že na základě slabosti inflace a razantního oslabení růstu ekonomiky eurozóny a jejich nejistého výhledu ECB úrokové sazby letos zvyšovat nebude a že adekvátně musela změnit i jejich výhled, který možnost jejich letošního zvýšení do březnového zasedání ECB úrokových sazeb ponechával v platnosti.

ECB tak přechází na monetární politiku dlouhodobé stagnace úrokových sazeb na nulové úrovni. A to i přes očekávání polevení nejistot, obav a nebezpečí, které růst HDP eurozóny loni a letos snížily (obchodní války, brexit, rizika politiky Itálie).

ECB nicméně má stále zájem dlouhodobě normalizovat svoji monetární politiku ve smyslu zvýšení svých nulových úrokových sazeb. Chce tak blokovat případná nadměrná finanční rizika. Proto pravděpodobně pouze odloží termín prvního možné zvýšení úrokových sazeb.

Dlouhodobá stagnace nulových úrokových sazeb eurozóny je informace nepříznivá pro euro, ale příznivé pro akcie a dluhopisy eurozóny.