Jde o jasný, ze strany lídrů EU mnohokrát opakovaný vzkaz a varování parlamentu EU, aby dohodu schválil.
Dohoda Brexitu se skládá ze dvou částí. Na smlouvu ustavující podmínky odchodu UK z EU v březnu navazuje i deklarace nastiňující budoucí obchodní pakt EU - UK. Měřeno četností smluvního materiálu, smlouva odchodu obsahuje 585 stránek, zatímco nástin budoucích obchodních a bezpečnostních vztahů je zobrazen na 26 stránkách
UK disponuje pátou největší ekonomikou světa. Hospodářství UK je evropskou dvojkou za Německem a před Francií.
Smlouva upravuje obchodní kontakt EU - UK, ale taky strukturu hranic a přechodná období. To po předpokládaném odchodu UK z EU má zachovat status quo po dobu 2 - 3 roky.
Zatímco Brexit s EU si může odškrtnout, rozhodující střet nadejde v parlamerntu UK. Hlasování by mohlo nastat přibližně v polovině prosince. Opozice současné podoby Brexitu paradoxně spojila oba tábory eurofilů i brexitářů. To konečně reprezentuje i pozdní dílčí názorové splynutí bratrů Johnsonů, donedávna ještě vládních ministerských spojenců Mayové. Podle nich a dalších oponentů UK zůstane ve vazalské podřízené pozici vůči EU, ovšem tentokrát bez možnosti spolurozhodovat o své budoucnosti. Brexit tedy podle nich vede ještě ke zhoršení pozice UK. Oba Johnsonové, Boris i Jo vládu Mayové opustili a Brexit nepodpoří.
Mayová k prosazení Brexitu potřebuje hlasy všech svých poslanců v dolní komoře parlamentu (House of Commons) a rovněž hlasy severoirské Demokratické unionistické strany (DUS). Některé frakce vlastní konzervativní strany Mayové premiérku podpořit nemíní. Rovněž DUS slibuje, že Mayovou nechá na holičkách. Důvodem jsou její obavy rozložení celistvosti UK. Severoirové se obávají o narušení smíru s irskými separatisty ze sklonku minulého milénia. “Ne” vládnímu Brexitu dominantní opoziční strany UK labouristů slibuje i Jeremy Corbyn. Labouristický šéf ale nemá kontrolu nad všemi poslanci. Proto na labouristický poslanecký rybník chystá pobídky vládních úřadů a výhod premiérka Mayová.
Nebude-li Brexit schválen, Mayvá rebelům hrozí tvrdým Brexitem. Tedy odchodem UK z EU bez zvláštních výhod a s nebezpečím narušení klíčových obchodních vztahů. Poslanci ale vědí, že přes odpor EU a vlády může po vládě požadovat modifikace a v neposlední řadě požadovat opakování referenda Brexitu. Samotný parlament může přijmout rezoluci o novém referendu. Tuto možnost v případě patu připouštějí např. labouristé. Konzervativci ji dosud odmítají.
Schválená dohoda Brexitu s EU, která udržuje těsné vazby UK a EU podle odpůrců ztrácí výhody pro UK plynoucí z členství. Naopak ale nepřináší větší výhody.
Tvrdý Brexit by mohl značně narušit a oslabit vzájemné obchodní vazby. Obávají se jej politici i firmy v UK i v EU.
Důležitost hlasování parlametu UK je daná i tím, že budoucnost vlády UK s ním spojená je ve srovnání s konečným výsledkem Brexitu jen podružným důsledkem. Mimo to politici UK už se připravují na dálši fázi své kariéry po rozhodnutí Brexitu. Jo Johnson označil za nejtěžší období království od Suezské krize v roce 1956, kdy UK byla nucena potupně stáhnout vojsko na nátlak USA z Egypta.
UK má podle dohod oficiálně odejít z EU 29.3. 2019.
Poslední průzkum mínění veřejnosti dle Sky News signalizuje poněkud větší podporu setrvání v EU, přibližně 54 % respondentů. Vládní návrh dohody podporuje 14 % oslovených zatímco 32 % Britů si přeje EU opustit bez významnější dohody. Poměr příznivců samotného vypsání referenda k třem zmíněným otázkám je 55 % pro a 35 % proti.
Stín Brexitu prodlužuje základní ekonomické nejistoty nejen pro UK ale i pro EU. Lze předpokládat, že tyto škodlivé nejistoty snad jen s výjimkou přijetí vládního Brexitu, která však je nejméně pravděpodobné přetrvají. Proto tlak Brexitu bude nadále oslaboval britskou libru, euro i evropské akcie.