Eurozóna: Aktivita průmyslu a služeb v březnu zpomaluje růst víc, než se čekalo

Rozbor: Aktivita průmyslu a služeb Francie, Německa a tím i celé eurozóny podle předběžných dat roste pomaleji než v únoru. Zpomalení je větší než se čekalo. Přesto růst aktivity průmyslu a služeb Francie, Německa a eurozóny zůstává solidní.

Hodnocení: Růst aktivity klíčových odvětví hlavních evropských ekonomik i celé eurozóny zpomaluje na pozadí silného eura a patrně i nejistoty spojené s nebezpečím obchodních válek. Ty se dostaly do popředí pozornosti světa s protekcionistickými plány prezidenta USA Trumpa zavedení cel na pračky, solární panely, průmyslové kovy apod. Obchodní partneři USA většinou naznačili odvetná opatření. V konečném důsledku by to zřejmě vedlo ke zpomalení růstu aktivity světové ekonomiky.

Zpomalení růstu ekonomiky Německa resp. eurozóny již naznačily březnové výsledky jiných předstihových ukazatelů, v úterý Index ZEW sentimentu ek. očekávání Německa a eurozóny a dnes Index firemního sentimentu Německa Ifo, v jeho případě pokles přibližně odpovídá očekávání trhu.

Na druhou stranu růst aktivity průmyslu a služeb francouzské a německé ekonomiky resp. hospodářství eurozóny přes zpomalení růstu patrné v předběžných březnových výsledcích zůstává solidní. Růst HDP Německa resp. eurozóny by měl letos překonat 2,0 %, což je solidní výkonnost.

Dopad na výhled monetární politiky: Data nemění příliš naše očekávání, že letošní září je termín, se kterým počítáme pro ukončení nákupu cenných papírů ECB. Poslední silný signál tohoto vývoje poskytl ve vystoupení minulý týden prezident ECB Draghi.

Ten ve srovnání s posledními komentáři ECB k rozhodnutí monetární politiky 8.3. navýšil optimismus vůči ekonomické aktivitě i inflaci posílením očekávání pokračování dobrého vývoje růstu HDP a že inflace se přiblíží cíli ECB s podporou zesílení růstu mezd. To je potvrzení základního předpokladu dosavadní tendence rétoriky ECB připravující trhy na blížící se útlum silné monetární expanze.

ECB chce totiž utlumit nákupy cenných papírů kvůli zvýšení tržní úr. sazby kvůli rizikům finančích trhů plynoucích z nulových úr. sazeb a tím i tendenci nadměrného čerpání rizika. Zvýšení hlavní úr. sazby nepřijde dříve než v roce 2019, spíše až v jeho druhé polovině. Důvodem je chronicky nízká inflace eurozóny, zejména její jádrová složka (bez cen potravin a energií). Zdá se, že kapacity ekonomiky eurozóny přes větší využití v důsledku silnějšího ek. růstu ještě stále mají značné rezervy. Proto i růst mezd, hlavní motor vzestupu jádrové resp. podkladové inflace zůstane delší čas slabý a tím slabá inflace. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace.

Hlavním cílem vedle stability finančního systému pro banku ale zůstává i inflace. Bude zajímavé sledovat jak ECB ve druhé polovině tohoto roku případně zdůvodní útlum monetární expanze (který tedy ani není zdaleka jistá) pokud inflace zůstane slabá. Předpokládáme, že jedním z argumentů může být trvající očekávání jejího posílení s důrazem na potřebu podpořit stabilitu finančního systému.

Dopad na trhy: Data jsou nepříznivá pro euro a akcie, vize udržitelného růstu ekonomiky eurozóny dostává první trhliny. Celkově ale data jsou stále silná a jsou oporou pro euro a akcie. Euro k dolaru po datech slábne 0,5 %, index DAX dokonce 1,3 %.