Vystoupení guvernéra Fed Jerome Powella v Ekonomickém klubu New Yorku v New Yorku na téma Soustava monitoringu finanční stability Fedu:
Úroková sazba
Guvernér Fedu Jerome Powell ve vystoupení řekl, že hlavní úr. sazba centrální banky Federal Funds Rate se nyní nachází blízko odhadů její neutrální (rovnovážné) úrovně. Komentář nečekaně a jasně signalizuje, že hlavní úr. sazba se již nemusí příliš zvyšovat.
Neutrální (rovnovážná) úr. sazba obecně ani nebrzdí ani nepřehřívá zdravou ekonomiku. Rovnovážná neutrální úr. sazba, jejíž úroveň je značně abstraktní a není ekonomy ani centrální bankou jednoznačně definována leží na hranici monetární restrikce tlumící ek. růst (vyšší úr. sazba) a monetární expanze ek. růst zvyšující (nižší úr. sazba).
Ještě minulý měsíc Powell trhy připravoval na to, že zvyšování hlavní úr. sazby ještě může trvat déle. Jasná a náhlá změna rétorického kursu Fedu naznačuje, že tříletý cyklus zvyšování hlavní úr. sazby Fed se blíží ke konci. Federal Funds Rate před třemi lety ležela blízko nuly. Fed tak během posledních tří let redukoval silnou monetární expanzi a přiblížil cíl své hlavní úr. sazby její rovnovážné úrovni.
Lze předpokládat, že tyto komentáře jsou předvojem významnější korekce projekce úrokových sazeb pro roky 2019 a 2020. Centrální banka podle svých posledních zářijových projekcí ze zasedání monetární politiky a úr. sazeb 25.-26.9. považuje za přiměřené pokračování zvýšování cíle své hlavní úr. sazby Federal Funds Rate na nadcházejícím prosincovém zasedání monetární politiky o 0,25 % a v roce 2019 o 3x0,25 % a v roce 2020 o 0,25 % celkově na 3,4 %. Dlouhodobě Fed počítá s optimem cíle Federal Funds Rate 3,0 %.
Powell tak reflektoval některé signály slabosti ekonomiky. Růst světové ekonomiky slábne kvůli nebezpečí obchodních válek. Klíčový růst ekonomiky USA je stále robustní. Vykazuje ale slábnutí některých svých důležitých segmentů (trh domů a investice firem kvůli růstu úr. míry a export kvůli slábnutí růstu globální ekonomiky). Slábnoucí růst ekonomiky USA resp. světa táhne níže růst firemních zisků a tím i akciový trh a zejména cyklická růstová globalizovaná odvětví (technologie, průmysl apod.). Současně pak adekvátně zvyšuje poměry P/E.
Právě růst úrokové míry v posledních měsících nejvíce oslabuje ekonomický růst a akciové trhy. Fed v posledních letech postupně zvyšuje svoji hlavní úrokovou sazbu, aby tlumil inflační rizika plynoucí z vyčerpaných trhů práce a možného zvýšení růstu mezd. Tím ovšem zdražuje cenu peněz a úvěrové náklady firem a jejich zisku. Tím současně dochází k útlumu růstu ekonomické aktivity a tlaku na pokles cen akcií.
Víceguvernér Fed Clarida nedávno rovněž naznačil, že současná úroveň Federal Funds Rate se již priblížila její cílové úrovni.
Powell vystoupením v Ekonomickém klubu New Yorku v New Yorku na téma Soustava monitoringu finanční stability Fedu opět zdůraznil příznivé vyhlídky ekonomiky USA. Powell za sebe, centrální banku a mnoho ekonomů soukromého sektoru předpověděl pokračování solidního růstu ekonomiky, nízké nezaměstnanosti a inflace kolem 2 %. Podle něj postupné zvyšování Federal Funds Rate nastavuje rovnováhu rizik.
Na druhou stranu, ekonomický růst tažený robustním růstem spotřeby domácností a trhem práce přes zřetelné známky sektorové slabosti má stále značnou sílu a setrvačnost, které povedou k dalšímu napínání trhu práce ve stavu plné zaměstnanosti. To stále hrozí rychlejším růstem mezd a inflace. Centrální snahou centrální banky momentálně je oslabit ekonomický růst více, aby došlo k zastavení růstu a k přiměřenému ochlazení trhu práce.
Po světové finanční krizi centrální banka nastolila silnou monetární expanzi s cílem pomoci posílit ekonomický růst, trhy práce a inflaci. Redukcí cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate k nule a masivními nákupy cenných papírů do ekonomiky Fed napumpoval více peněz do ekonomiky. Jenže od té doby růst ekonomiky, trh práce a inflace zesílily a Fed přestal vykupovat cenné papíry a naopak svoje aktiva snižuje. Rovněž během tří let zvýšil cíl Federal Funds Rate na 2,00 - 2,25 %, aby ochladil přehřívání trhu práce a utlumil inflační rizika plynoucí z vyčerpaných trhů práce a možného zvýšení růstu mezd. Monetární politika tak přestává být expanzivní. Normálová úr. sazba oddělující monetární expanzi od restrikce se podle ekonomů nachází v blízkosti 3 %. Její velikost je však značně abstraktní i přo řadu renomovaných ekonomů a její výše se může měnit v čase i dle ekonomických podmínek.
Stabilita finančních trhů
Fed ve středu ještě před Powellovým vystoupením rovněž zveřejnil svoji vůbec první Zprávu finanční stability.
Powell rekapituloval posledních 10 let posílení finančního systému USA včetně posílení posílení kapitálu a likvidity.
Powell zmínil i možné zdroje rizika a šoku, které by mohly kdykoliv spustit krizi. Fed jako tato rizika identifikoval normalizaci monetární politiky (resp. zvyšování hlavní úr. sazby k její rovnovážné neutrální úrovni v USA a jinde, nevyřešené jednání mezinárodního obchodu, Brexit, rozpočtové diskuse Itálie a Evropské unie a kybernetické útoky resp. šoky.
Vedle možných zdrojů rizika a šoku Powell identifikoval taky 4 slabší místa finančního systému, která mohou šoky zesilovat: 1) úvěrová zátěž finančního systému, 2) povaha zdrojů kapitálu finančního systému (financování velmi likvidním a těkavým kapitálem), 3) dluh domácností a firem a 4) valuace aktiv. Powell celkově shrnul, že zatímco rizika některých oblastí jsou nad normálem a v některých pod normálem, celkově zranitelnost resp. slabší místa finanční stability jsou na mírné resp. dobré úrovni.
Powell ve vystoupení v souvislosti s finanční stabilitou upozornil na růst firemního dluhu a zvýšené valuace rizikovějších forem korporátního dluhu. Nejsou ale na předkrizových úrovních excesivního růstu úvěrů. Žadná třída aktiv podle Powella nevykazuje excesivní valuace. Akciový trh podle Powella dle centrální banky rovněž nevykazuje nebezpečné excesy.
“Z mého pohledu, nejdůležitější znak stability prostředí je síla finančního systému. Rizika jeho destabilizace jsou mnohem níže než v minulosti. Instituce srdce finančního systému jsou odolnější. Tzv. stress testy simulující extrémně nepříznivé podmínky a poklesy ukazují, že největší banky mají kapitál a likviditu, aby nadále zvládly a fungovaly i za značně ničivých podmínek,” řekl guvernér Fedu.
Ve Zprávě finančního systému ale Fed upozorňuje, že tlaky mezinárodního obchodu, Brexit a problémové rozvíjející se trhy by mohly otřást finančním systémem USA, v kterém jsou ceny aktiv “zvýšené”.