HDP USA v prvním čtvrtletí vzrostl víc, než se čekalo, nečekaně propadla inflace

HDP USA (1Q 2019, q/q anualizovaně)

Skutečnost: 3,2 %
Očekávání:  2,3 %
Předchozí:   2,2 %

Spotřeba domácností USA (1Q 2019, q/q anualizovaně)

Skutečnost: 1,2 %
Očekávání:  1,0 %
Předchozí:   2,5 %

Index cen spotřebitelských výdajů USA bez cen potravin a energií (1Q 2019, q/q anualizovaně)

Skutečnost: 1,3 %
Očekávání:  1,6 %
Předchozí:   1,8 %

Rozbor: Růst ekonomiky nadále táhne silný růst spotřeby domácností a to i přes další zpomalení jejího růstu. Růst hrubých firemních fixních investic zůstává slabý stejně jako růst rezidenčních investic. Ten nepatrně posílil. Export potvrdil svůj růst a vybředl ze slabosti předchozích čtvrtletí. Růstu ekonomiky pomohla větší tvorba zásob, zhruba 0,7 procentního body. Bez ní by tedy růst ekonomiky byl zhruba 2,5 %.

Na mezinárodně srovnatelné meziroční úrovni růst HDP USA v prvním kvartálu zrychlil na 3,2 % z 3,0 % v posledním kvartálu minulého roku.

Nečekaně výrazně ale oslabil indikátor jádrové inflace s důkazem desinflační tendence ekonomiky.

Hodnocení: Trendově růst HDP posílil méně než ukazují čelní čísla (protože růst HDP nadhodnocuje větší tvorba zásob).

Růst hospodářství největší ekonomiky světa přes své zpomalení zůstává solidní. Na rozdíl od předchozího kvartálu, kdy růst ekonomiky táhla spotřeba domácností tentokrát růst hospodářství táhnou rovnoměrně vedle spotřeby domácností i firemní investice a export.

Růst ekonomiky nicméně trvale oslabují nejistoty obav rizik mezinárodního obchodu v podobě protekcionismu včetně obchodních a celních válek, které USA samy vyprovokovaly a dále geopolitická rizika hlavně v Evropě (zejména nevyjasněný a odkládaný odchod Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, ale taky populistická vláda v Itálii hrozící fiskální expanzí, roztržkou v Evropské unii, vystoupením z eura a dluhovou krizí).

Tyto důvody značně snížily růst světové ekonomiky a jejích hlavních hospodářských center, hlavně Evropy i Číny, což se promítlo do poklesu růstu exportu USA. Nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu v podobě protekcionismu včetně obchodních a celních válek vlekle omezují i firemní investice. Ty přiškrtily i vyšší úrokové sazby. Rovněž dopad daňové reformy a škrtů firemních daní opadává. Růsdt ekonomiky nepříznivě zatížilo taky částečné uzavření vlády USA.

Data signalizují náznak stabilizace poklesu růstu ekonomiky posledních měsíců.

Předpokládáme, že rizika ekonomického růstu letos oslabí. Ochabnout by měly obchodní války. Stabilita výhledu úrokových sazeb centrální banky USA a vyjasnění nejistot brexitu by rovněž letos měly růst ekonomiky stabilizovat a či mírně posílit.

Nečekaně silný pokles jádrové inflace (bez cen potravin a energií) popírá její měsíční data spotřebitelské a produkční úrovně, které jsou stabilizovaná na úrovni cíle centrální banky 2 %.

Dopad na trhy: Data jsou lepší, než se čekalo z několika důvodů. K tomu skutešnost trvající síly růstu ekonomiky jsou dobré zprávy pro akcie a dolar a nepříznivé pro zlato a dluhopisy. Po zprávě dolar k euru krátce zpevnil 0,2 % ale poté ztratil 0,4 % a tak vůči kotacím před informací ztrácí 0,2 % na 1,116. Hlavní akciový index USA S&P 500 po datech roste 0,1 % na 2 925 bodů. Zlato po informaci kopíruje vývoj kursu eura a dolaru. Nejprve ztratilo 0,3 % a následně získalo 0,8 %, takže celkově po datech zpevňuje 0,5 % na 1 286 USD/trojskou unci.

Dopad na výhled monetární politiky: Ekonomická data součanosti včetně HDP jsou v poslední době smíšená a tedy v souladu s aktuální monetární politikou centrální banky současnosti, která hlásá opatrnost a stabilitu úrokových sazeb. Čekáme, že Federální rezervní systém cíl své hlavní úrokové sazby nebude měnit minimálně do září.