Jaderná dohoda Íránu: Evropa nenabízí garance ale slibuje jadernou dohodu zachovat

Ministři zahraničí UK, Francie, Německa a nejvyšší diplomaté EU diskutovali další kroky se svým íránským protějškem týden poté, co prezident USA Donald Trump rozhodl odstoupit od paktu jež označil za nejhorší dohodu vůbec a poté co slíbil obnovení sankcí USA na Írán.

Podle šéfky zahraniční politiky EU Federicy Mogheriniové všechny strany souhlasili s tím, že v příštích týdnech budou hledat praktická řešení včetně pokračování prodejů íránských produktů ropy a zemního plynu, udržování efektivních bankovních transakcí a ochrany evropských investic v Íránu. K dalším nástrojům se mohou zařadit také odvetné sankce proti USA, umožnění investic Evropské investiční bance v Íránu a koordinace kreditních linek denominovaných v eurech evropských vlád. “Nemohu hovořit o právních či hospodářských garancích ale mohu hovořit o seriózní odhodlané okamžité práci Evropy,” uvedla Mogheriniová.

Dosah finančního systému USA, dominance dolaru a aktivita evropských firem v USA ale jakákoliv potenciální opatření EU oslabují. Sami evropští diplomaté ale přiznávali, že mnoho způsobů řešení situace nemají a že podpora EU, jakkoliv je upřímná může vypadat prázdná.

Ministr zahraničí Íránu Mohammad Javad Zarif setkání pochválil jako dobrý začátek, ale chce vidět realizaci garancí. Írán v minulých dnech prostřednictvím vyjádření svých různých představitelů naznačil, že má zájem v jaderné dohodě Íránu pokračovat, pakliže bude pro něj výhodná. Chce za svou jadernou zdrženlivost hospodářskou protihodnotu v podobě možnosti prodávat svou ropu. Konečně i Zarif ujistil, že Írán potřebuje, aby Evropa našla způsob jak mu trochu pomoci a potvrdí dohodě své ano.

Evropští ministři podle diplomatů rovněž do jednání zařadili jejich obavy z íránského programu balistických raket a regionálních aktivit. Jeden z hlavních íránských představitelů ale v Teheránu řekl, že íránský obranný raketový program není jednatelný.

Trumpova administrativa zdůvodňuje odmítnutí nukleární dohody Íránu a snahu o dohodu novou s cílem ukončení íránského nukleárního programu, omezení íránského programu balistických raket a omezení podpory Íránu skupinám v Sýrii, Libanonu, Jemenu a Iráku. USA se rovněž obávají budoucnosti, protože dohoda platí pouze do roku 2025. Evropské mocnosti a EU sdílejí Trumpovy obavy ale říkají, že nukleární dohoda je nejlepším způsobem zabránění Íránu získat atomovou zbraň.

USA usilují o novou jadernou dohodu s Íránem. Bez nové dohody má Írán od USA slíbeny nové hospodářské sankce, údajně ty nejtvrdší. Írán o nové smlouvě nechce slyšet a preferuje dohodu nynější, pokud pro něj bude výhodná. Bez nové dohody hrozí USA sankcemi taky evropským firmám obchodujících s Íránem, jelikož v takovém případě Evropa chce dodržet dohodu stávající. Ostatní signatáři jaderné dohody Íránu upevnily své rozhodnutí udržet dohodu funkční. Rusko a Čína, zbylí signatáři smlouvy preferují platnost současné dohody. Írán popírá, že zkouší vyrobit jaderné zbraně a říká, že svůj nukleární program slouží mírovým účelům. Inspektoři OSN říkají, že Írán dohodu neporušil, což opakovaně potvrdili i někteří vysoce postavení představitelé USA.

V signálu, že Evropa může vyslyšet požadavek nové dohody Íránu ministr zahraničí Německa Heiko Maas opakoval proklamace kancléřky Německa Merkelové a jiných lídrů, že Írán by měl souhlasit s širší dohodou sahající za původní smlouvu a která by obsahovala íránskou “problematickou roli v regionu.”