Francouzský energetický gigant Total se připojil k jiným evropským firmám, jež ve středu signalizovaly, že Írán opustí. Signály evropských firem vrhají pochybnosti na tom, zda lídři Evropy mohou ochránit obchod s Íránem po odstoupení USA od jaderné dohody Íránu a jejich hrozbách sankcí firmám, které bude s Íránem obchodovat, pokud nebude přijata nová dohoda.
Total uvedl, že ukončí multimiliardový projekt zemního plynu South Pars, pokud nebude mít zajištěnu vyjímku od sankcí USA.Dánský přepravce ropných produktů Maersk Tankers uvedl, že bude omezovat svoje zákaznické obchody v Íránu do listopadu zatímco německá pojišťovna Allianz v úterý prohlásila, že připravuje omezení aktivit spojených s Íránem. Ředitel firmy Siemens, Joe Kaeser pro CNN řekl, že jeho firma nebuder schopna podnikat jakékoliv nové aktivity s Íránem. Italská ENI, která v červnu podepsala prozatimní dohodu s Íránem o řízení studií možnosti ropy a plynu uvedla, že po rozhodnutí USA odstoupit od jaderné dohody Íránu minuký týden nemá plány na nové projekty v Íránu.
Total řekl, že bude omezovat aktivity spojené s podnikem zemního plynu South Pars do 4.11. Total podepsal dohodu s Íránem v červenci 2017 se vstupním investicí 1 mld. USD o rozvoji polí zemního plynu South Pars, což byla první velká investice energetiky Západu od uvolnění sankcí v zemi, jež byla dlouho mezinárodně izolovaná. Podoba sankcí podle Totalu může být odepření dolarového financování bankami USA, ztrátu akcionářů USA a neschopnost pokračovat ve svých USA. Total dále sdělil, že na projekt dosud vydal méně než 40 mil. EUR a odstoupení od projektu neovlivní cíle růstu produkce firmy. Íránský ministr ropy podotkl, že francouzská firma by v případě odstoupení od projektu nepplatila pokutu,
Případný odchod Totalu ze země by byla pro Írán velká rána, ten tento projekt opakovaně oslavoval jako symbol úspěchu nukleární dohody. Íránský prezident Hasan Rúhání doufal, že by prestižní projekt mohl získat zpět důvěru dalších mezinárodních firem v Írán a přinést další investice.
Ukazuje se, že EU nedokáže skutečně ochránit soukromý sektor. Trumpovo rozhodnutí opustit nukleární dohodu Íránu z roku 2015 vytváří rizika expozice evropských zemí a firem, které od té doby v Íránu investovaly obnovených sankcí USA poté, co vyprší přechodné období na adaptaci útlumu 3 - 6 měsíců.
Pro zachování jaderné dohody Íránu, Evropa potřebuje najít způsob ujištění firem, že jejich investice jsou mimo exteritoriální dosah USA. Evropa taky potřebuje přesvědčit Írán, že jaderná dohoda Íránu z roku 2015 uvolňující dřívější sankce na zemi výměnou za omezení jejích nukleárních ambicí má stále svůj význam.
Na druhou stranu, nezamýšleným efektem odstoupení USA od jaderné smlouvy Íránu a hrozbách evropským firmám pokračujících v investicích v Íránu může být otevření možností čínské konkurenci.Podle průmyslových zdrojů agentury Reuters tohoto týdne čínská CNPC držící podíl 30 % v projektu South Pars je připravena převzíát majoritní podíl Totalu v projektu, pokud se ten od projektu stáhne.
Zatím není příliš jasné, jak budou USA a Evropa řešit a ladit rozdílnou politiku vůči firmám aktivních v Íránu, tj. povolení či sankcionování obchodu. USA již v tomto směru začaly vyvíjet tlak na evropské země a firmy. Ty mají přechodnou dobu na omezení aktivit, v odůvodnitelných případech mohou žádat o povolení obchodovat s Íránem Ministerstvo financí USA. V opačném případě jim hrozí pokuty či sankce na jejich podnikání v USA. Např. nový velvyslanec USA v Německu prohlásil, že německé firmy by měly okamžitě zastavit své aktivity v Íránu Navíc sankce USA prodraží obchod s Íránem obecně, což povede k odstrašení evropských firem investovat.
Evropa teprve protiopatření formuluje, ke návrhům společných či národních opatření zatím patří např. pokračování prodejů íránských produktů ropy a zemního plynu, udržování efektivních bankovních transakcí a ochrany evropských investic v Íránu. K dalším nástrojům se mohou zařadit také odvetné sankce proti USA, umožnění investic Evropské investiční bance v Íránu a koordinace kreditních linek denominovaných v eurech evropských vlád.
V signálu, že Evropa může vyslyšet požadavek nové dohody Íránu ministr zahraničí Německa Heiko Maas opakoval proklamace kancléřky Německa Merkelové a jiných lídrů, že Írán by měl souhlasit s širší dohodou sahající za původní smlouvu a která by obsahovala íránskou “problematickou roli v regionu.” Francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval, že Francie bude usilovat o širší dohodu pokrývající íránské jaderné aktivity, balistický program a regionální aktivity.