Zápis ze zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 18.12. (Česká národní banka nečekaně zvýšila svoje hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, trh čekal jejich stagnaci. Česká národní banka tak poprvé od května 2019 zvýšila svoji hlavní dvoutýdenní repo sazbu na 2,25 %. Diskontní sazba a lombardní sazba vzrostly taktéž o 0,25 procentního bodu na 1,25 % resp. na 3,25 %. Banka rozhodla poměrem hlasů 4/3. Nesouhlasící preferovali stagnaci úrokových sazeb. Hlavním důvodem zvýšení úrokových sazeb je růst inflace a inflačních tlaků. ČNB nicméně opakovala předchozí výhled, že inflace na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku inflace má klesnout do blízkosti cíle 2 %.)
Rozbor, důležité komentáře: Zápis odhalil, že pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali stejně jako na předchozím zasedání 18.12. 2019 Vojtěch Benda a Tomáš Holub, na únorovém zasedání se k ním přidali i guvernér ČNB Jiří Rusnok a Marek Mora. Pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovali Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek a Aleš Michl.
Bankovní rada se shodovala v tom, že převážná část prognózovaného růstu je způsobena jednorázovými vlivy zvýšení nepřímých daní, regulovaných cen a cen potravin. Někteří členové bankovní rady - Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub - však zmiňovali obavy z možného narůstajícího vlivu poptávkových inflačních tlaků na růst cen potravin a cen v dalších okruzích, což by ovlivnilo celkovou inflaci i na horizontu měnové politiky.
Stejně jako v listopadu bylo probíráno riziko možného oslabení ukotvenosti inflačních očekávání v situaci, kdy se inflace pohybuje delší dobu výrazně nad cílem ČNB. Členové bankovní rady se většinově shodovali v tom, že toto riziko je sice nízké, nelze jej však úplně bagatelizovat.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře banky v zápisu neobsahují mnoho překvapení. Růst inflace a inflačních tlaků byl hlavním důvodem zvýšení úrokových sazeb, i když ČNB si podle tohoto zápisu byla vědoma hlavně jednorázových a monetární politikou stěží řešitelných faktorů vedoucích k růstu inflace i dlouhodobě stabilních inflačních očekávání. ČNB stále čeká, že se inflace časem vrátí k cíli ČNB 2 %.
Česká národní banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na květnovém zasedání monetární politiky, od té doby je neměnila hlavně kvůli očekávání, že inflace v dalších kvartálech klesne zpět k jejímu cíli 2 % a kvůli tlaku oslabení růstu české ekonomiky. Jenže inflace dále vzrostla dokonce nad 3 %, růst mezd zůstává silný kvůli robustnímu trhu práce a události v zahraničí naznačovaly pokles rizik slabosti ekonomického růstu.
Spojené státy americké dospěly k Fázi 1 obchodní dohody s Čínskou lidovou republikou a parlamentní volby Spojeného království Velké Británie a Severního Irska nasměrovaly UK k rychlému vystoupení z Evropské unie, poté, co v nich triumfovala se ziskem parlamentní většiny Konzervativní strana preferující vládní návrh brexitu. Omezení nejistot v zahraničí totiž oživí růst světové ekonomiky a přes export a na globálním hospodářství závislém zpracovatelském průmyslu posílí i růst české ekonomiky.
Na druhé straně byl upozaděn útlum růstu ekonomické aktivity ze zahraničí přenášející se do poklesu exportu a investic a do stagnace tuzemské průmyslové výroby. Nový momentální fenomén světové ekonomiky a finančních trhů, obavy ekonomického dopadu nejistoty nebezpečí epidemie obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu betakoronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové respirační onemocnění 2019 COVID-19 trvají a do zasedání ČNB se ještě nestihly plně promítnout.
Slabost světové ekonomiky vlivem obchodních válek se přenáší do oslabení růstu exportu, fixních firemních investic a celé ekonomiky eurozóny s recesí zpracovatelského průmyslu, což platí hlavně pro Německo. Zdá se, že slabost ze světa se v české ekonomice více promítne v prvním pololetí tohoto roku. Trend zvyšování úrokových sazeb v Česku se (po)zastavil.
Úrokové sazby Česka zvlášť po jejich nečekaném zvýšení značně převyšují úrokové sazby eurozóny a jsou tak příznivé pro korunu, méně již pro akcie a dluhopisy.