Makroekonomické události eurozóna: Inflace v červnu vzrostla nad očekávání, zůstává ale slabá

Eurozóna: Harmonizovaný Index CPI (6 2020, meziroční změna, předběžná data)

Skutečnost:  0,3 %
Očekávání:   0,1 %
Předchozí:    0,1 %

Eurozóna: Harmonizovaný Index CPI bez cen potravin, alkoholu a tabáku a energií (6 2020, meziroční změna, předběžná data)

Skutečnost:  0,8 %
Očekávání:   0,8 %
Předchozí:    0,9 %

Rozbor: O vzestup meziročního růstu spotřebitelských cen vůči květnu se postaralo snížení poklesu cen energií na - 9,4 % z - 11,9 % (revize z - 12,0 %) v květnu s obratem cem ropy, v lednu rostly ještě 1,9 %. Růst cen kategorie potraviny, tabákové výrobky a alkoholické nápoje v kontextu koronavirového šoku zrychlil z únorových 2,1 % v březnu a dubnu až na 3,6 %, v následujích dvou měsících ale slábne, v červnu na 3,1 %. Jiné ceny, např. služeb a průmyslového zboží rostou lehce pomaleji, než v minulých měsících. 

Hodnocení: Inflace prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy. Obrat cen ropy v druhé polovině jara ale inflační kyvadlo otáčí zpět. Jádrová inflace zůstává slabá kolem 1 % na předkrizových úrovních.

Meziroční inflace kolísá s cenami ropy většinou daleko pod střednědobým cílem Evropské centrální banky, který je definován těsně pod 2 %. Její na bázi podkladové inflace sledovanější jádrová složka bez cen potravin a energií, tedy inflační jádro, které ECB pozorně sleduje (vzhledem k tomu, že monetární politika ECB na volatilní položky cen potravin, alkoholu, tabáku a energií nemá takový vliv) zůstává trvale ještě slabší, stále velmi slabé (v posledních měsících v pásmu 0,7 - 1,3 %). 

Chronicky nízká jádrová inflace je globální problém, celosvětově zůstává velkou neznámou. Jsou jím věnovány čelní vědecké práce včetně centrálních bank.  Trvalejší slabost inflace může souviset stále se značnými rezervami ekonomiky a trhu práce akumulované z doby finanční krize a před ní přes jejich větší současné využívání v důsledku silnějšího ek. růstu, konkurencí globalizace, strukturálními faktory (rychle klesající ceny technologií, např. počítačů a telefonních služeb apod. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace resp. Phillipsova křivka měřící závislost míry nezaměstnanosti a inflace. 

Vnitřně slabá inflace není projevem zdravé ekonomiky a tlačí níže ziskové marže firem. 

Pokles nízké inflace kvůli momentálním koronakrizovým důvodům a s tím plynoucím značným poklesem ekonomiky eurozóny a taky kvůli dlouhodobým strukturálním důvodům ve spojení s trvalejším neplněním inflačního cíle ECB na jaře vyburcovalo banku k dalšímu drakonickému navýšení monetární expanze v podobě prudkého znásobení programů kvantitativního uvolňování s nákupy dluhopisů a novými a mírnějšími úvěrovými programy. Úrokové sazby už příliš není kam snížit, jsou na nule resp. pod nulou.

Dopad dat na trhy: I když inflace překonala očekávání, její trvalá slabost je nepříznivá pro akcie a euro a je příznivá pro dluhopisy. Po zprávě euro k dolaru nejprve sláblo 0,2 %, později ale stejným rozdílem vůči kotacím před výsledky rostlo. Hlavní akciový index němercké burzy DAX po zprávě rostl 0,6 %.