Akcie

Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace (CPI) eurozóny v prosinci poněkud vzrostla podle očekávání, zůstává slabá

Čtvrtek 27. únor 2020 23:59

V eurozóně v prosinci meziročně, růst Harmonizovaného Indexu  spotřebitelských cen (HICP) vzrostl dle očekávání trhu na 1,3 % z 1,0 % v listopadu. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) stagnoval dle očekávání trhu na listopadových 1,3 %. Inflace sice v prosinci vzrostla jak se čekalo, zůstává ale komplexně slabá.

Eurozóna: Harmonizovaný Index CPI (12 2019, meziroční změna, předběžná data)

Skutečnost
: 1,3  %
Očekávání
:   0,9 %
Předchozí
:    0,7 %

Eurozóna: Harmonizovaný Index CPI bez cen potravin, alkoholu a tabáku a energií
 (12 2019, meziroční změna, předběžná data)

Skutečnost
:  1,3 %
Očekávání
:   1,3 %
Předchozí
:    1,3 %

Rozbor
: O vzestup meziročního růstu spotřebitelských cen vůči listopadu se postaralo zvýšení růstu cen energií, jejich meziroční pokles - 3,2 % z listopadu v prosinci otočil do růstu 0,2 %. 

Hodnocení
: Meziroční inflace kolísá s cenami ropy většinou daleko pod střednědobým cílem ECB, který je definován těsně pod 2 %. Její na bázi podkladové inflace sledovanější jádrová složka bez cen potravin a energií zůstává ještě slabší, trvale slabá. Inflační jádro, které ECB pozorně sleduje (vzhledem k tomu, že monetární politika ECB na volatilní položky cen potravin, alkoholu, tabáku a energií nemá takový vliv) zůstává stále velmi slabé (v posledních měsících v pásmu 0,7 - 1,3 %). 

Ekonomické oživení po světové ekonomické a finanční krizi v letech 2008 - 2009 se příznivě promítá do silnějšího růstu trhu práce a rychlejšího růstu mezd. Inflace (jádrová) ale zůstává nízká.

Chronicky nízká jádrová inflace je globální problém, celosvětově zůstává velkou neznámou. Jsou jím věnovány čelní vědecké práce včetně centrálních bank.  Trvalejší slabost inflace může souviset stále se značnými rezervami ekonomiky a trhu práce akumulované z doby finanční krize a před ní přes jejich větší současné využívání v důsledku silnějšího ek. růstu, konkurencí globalizace, strukturálními faktory (rychle klesající ceny technologií, např. počítačů a telefonních služeb apod. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace resp. Phillipsova křivka měřící závislost míry nezaměstnanosti a inflace. 

Vnitřně slabá inflace není projevem zdravé ekonomiky a tlačí níže ziskové marže firem. 

Zejména diskrepance inflace od cíle ECB ve spojení se značným poklesem růstu ekonomiky eurozóny ze solidní na slabší úroveň zastřešuje důvody, proč ECB opět ve druhém pololetí posílila expanzi své monetární politiky. I když důvodem nízké inflace jsou zřejmě strukturální důvody, přesto trvalejší neplnění inflačního cíle spojeného s obnoveným tlakem na další pokles inflace vyburcovalo Evropskou centrální banku ve druhém pololetí 2019 k dalšímu navýšení monetární expanze v podobě snížení depozitní úrokové sazby a obnovení výkupu cenných papírů. Po nástupu Christine Lagardeové do funkce prezidentky Evropské centrální banky, v které vystřídala Maria Draghiho byla tato politika potvrzena.

Chcete dostávat nejnovější informace?

Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.

Naše produkty a služby

SFG Investment

Finin group s.r.o. je součástí skupiny SFG holding a.s., proto budete přesměrování na nové webové stránky.

Přejít na nový web