Prezident USA Donald Trump založil svoji kampaň prezidentských voleb 2016 mimo jiné na heslu “Na prvním místě USA” resp. “Nakupujte zboží USA - zaměstnávejte zaměstnance USA”. Jedním z pilířů kampaně bylo narovnání “nespravedlivých obchodních vztahů” s hlavními obchodními partnery případně vynucení lepší ochrany intelektuálního vlastnictví a snížení obchodního schodku v obchodě s Čínou.
USA prostřednictvím svého prezidenta Donalda Trumpa začaly letos obchodní vazby rovnat jednak revizí svého členství v zónách volného obchodu a taky zaváděním cel na importy do USA. Rozpoutaly tak obchodní války neboť postižené státy začaly oplácet ochranou své ekonomiky před dovozy USA ať už cly nebo jinými protekcionistickými opatřeními.
USA se neobávají vyvolat ostrý střet mezinárodního obchodu, který omezuje globální ekonomický růst a narušuje vztahy se zeměmi-hospodářskými i politickými spojenci, aby dosáhly svých byť dílčích zájmů. Jedním z důvodů je skutečnost, že nejsou tolik exponované vůči zahraničnímu obchodu jako jiné země, proto v případě obchodních válek, se kterými kalkulují, nebudou tolik postiženy.
Svět stále doufá, že se největší státy vyhnou obchodním válkám. Ekonomická veřejnost a trhy si během rétorické přestřelky posledních měsíců vypěstovaly imunitu vůči místy drsné rétorice čelních představitelů USA a jejich obchodních partnerů založené na přesvědčení, že ta pouze znamená vymezování a hledání nejlepší vyjednávací pozice vedoucí k dohodě. Bez ní by totiž plné rozpoutání obchodní války přineslo k již utrženým další velké hospodářské škody.
Jenže další eskalace sporu mezinárodního obchodu tuto imunitu narušuje a oslabuje ceny akcií. Co je ve skutečnosti v sázce plného obchodního konfliktu?
Pokles globálního ekonomického růstu, některé země ztratí víc než jiné
Škody obchodních válek jsou patrné již dnes, kdy obchodní klání ještě zcela nezačalo. Obavy a nejistota ekonomické veřejnosti, invetorů, trhů, obchodníků firem a spotřebitelů vedou k opatrnosti a redukci rozpočtů ekonomických subjektů v podobě investičních i běžných výdajů, což už přímo potlačuje ekonomický růst. Efekt je patrný hlavně např. na výsledcích předstihových indikátorů ekonomické aktivity eurozóny, hlavně jejích klíčových center Německa Francie vzhledem ke značné expozici, což již přímo znamená i oslabení růstu HDP eurozóny. HDP eurozóny v prvním kvartálu značně oslabil a ačkoliv ještě zůstává slušný, míra útlumu v reakci na geopolitická rizika ale hlavně na obavy z obchodních válek.
Pokles akciových trhů
Ztráta růstové dynamiky globální ekonomiky se promítne zpomalení růstu ekonomické aktivity i do nižších valuací akcií firem. Investoři akcie opouští i proto, že reprezentují větší možnost většího výnosu resp. riziko vyšší ztráty. S růstem rizika hrozí větší ztráty. Akciové trhy velmi citlivě reagují na informace mezinárodního obchodu, eskalace napětí je provázena poklesem cen akcií, uvolnění tlaků naopak jejich růstem. Poklesy akciových trhů rovněž byly menší než oslabení jiných akciových trhů. Je to dáno tím, že ve srovnání s jinými zeměmi USA nejsou tolik relativně exponovány vůči zahraničnímu obchodu.
Akciové sektory
V poslední době značně oslabovaly preference akcií evropských automobilek kvůli signálu, že by USA mohly zavést cla na evropské automobilky, rovněž čínská odveta na importy USA se může týkat automobilů dovážených z USA. Opět tento krok může poškodit evropské automobilky, neboť řada z nich exportuje vozy z USA. Akcie německých automobilek exponovaných na zahraniční obchod, Volswagenu, BMW a Daimleru propadly.
Reprezentanty akciového trhu USA volného obchodu resp. obchodu s Čínou je Boeing, jenž je největším vývozcem USA do Číny. Čína již avizovala, že odvetná cla se budou týkat letadel. Boeingu rovněž nehraje do karet ani podražení cen vstupů tedy oceli a hliníku v souvislosti se cly USA na import těchto průmyslových kovů.
Ocelářský průmysl v USA s omezenín konkurence ze zahraničí resp. ztížení podmínek jejího podnikání kvitoval růstem cen akcií, naopak oběťmi opatření USA jsou evropští oceláři, tedy např. Thyssenkrupp.
Růst dluhopisů
Cílovou destinací kapitálu opouštějícího akcie jsou dluhopisy, nejčastěji státní dluhopisy USA, které reprezentují možnosti nižších výnosů a rizika nižších ztrát. S růstem nejistoty dluhopisy posilují, jejich cena roste a jejich výnosy se snižují.
Měny: růst jenu, pokles měn zemí s otevřenou ekonomikou
Japonský jen reprezentuje měnový bezpečný přístav vzhledem k nízkému externímu zadlužení Japonska a důvěře obchodníků, že jen si svoji hodnotu udrží. Naopak nejvíce náchylné k oslabení jsou měny zemí s otevřenou ekonomikou a vysokou korelací k globálnímu ekonomickému růstu jako je švédská koruna, norská koruna, australský dolar, euro, korejský won, singapurský a hongkongský dolar. Tyto měny jsou obchodními válkami oslabovány.