Navzdory plánu rozsáhlých importních cel USA na řadu čínského zboží a stálému proudu tvrdé kritiky čínských státních médií vinících USA z obchodní šikany s varováním odvety, které vyvolaly obavy obchodní války představitelé USA a Číny v zákulisí intenzivně jednají.
Březnový plán prezidenta USA počítá uvalit cla na čínský import v hodnotě až 60 mld. USD, dodatečně ke clům zadaných na solární panely, ocel a hliník.
Vedoucí představitelé administrativy prezidenta USA Dolalda Trumpa, ministr financí Steve Mnuchin a Reprezentant obchodu USA Robert Lighthizer žádají od Číny mimo jiné snížení cel na dovoz automobilů, nákupy více v USA vyrobených polovodičů a umožnění zahraniční vlastnictví majority firem finančních služeb v jednáních, které mají zabránit plánovanému uvalení cel na řadu čínského zboží a potenciální obchodní válce. Uvedl to zdroj se znalostí jednání. Poradce obchodu Bílého domu Peter Navarro potvrdil, že prezident Trump oslovil Mnuchina a Lighthizera pokusit se vyřešit obchodní rozdíly s Čínou. Doufáme, že Čína s námi bude pracovat v zásadě na řešení některých z těchto témat,” řekl Navarro televizi CNBC. Podle nedělního interview pro Fox News ministr financí Mnuchin řekl, že se snaží dosáhnout s Čínou dohodu, aby otevřela své trhy snížila cla a přestala vynucovat transfer technologií. Cla ale podle Mnuchina nemohou být odložena pokud nebude dosažena přijatelná dohoda.
Další kapitolou, v které USA žádají povolení svých restrikcí je dovoz automobilů. Čínský dovoz v USA vyrobených motorových vozidel v roce 2017 dosáhl 10,6 mld. USD, což činní přibližně 8 % celkového dovozu USA do Číny. Importní cla USA na osobní vozidla jsou jen 2,5 % zatímco čínské clo na automobily USA činí 25 %, na což si prezident USA často stěžoval. Čína nedávno naznačila snížení tohoto vysokého cla.
Trumpova administrativa po Číně požaduje, aby okamžitě snížila obchodní přebytek s USA o více než 1/4.
USA ale za cla hrozí odvetná opatření. Čína v pondělním prohlášení členům Světové obchodní organizace WTO ke spojení k opozici Trumpovým navrhovaným clům. V pátek Čína odpověděla na cla na ocela hliník USA deklarací plánu uvalit dodatečná cla na import USA v hodnotě 3 mld. USD na zboží včetně ovoce, ořechů a vína. Navíc Čína může poškodit velkým multinárodním korporacím USA jako jsou Apple, Microsoft, Starbucks, General Motors, Nike apod., v které spoléhají na Čínu kvůli jejímu podstatnému a rostoucímu podílu svých celkových tržeb. Čína např. může posílit regulační zátěž na firmy USA prostřednictvím nových inspekcí a pravidel, zákazu cestování, zákazem poskytování exportních licencí klíčových polotovarů, zvýšením daňové zátěže amerických multinárodních firem v Číně.
Premiér Číny Li Kche-čchiang v pondělí řekl, že USA a Čína mají pokračovat v jednáních a zopakoval slib zmírnění přístupu americkým firmám na čínské trhy. Předseda vlády Číny na konferenci ředitelů globálních firem uvedl, že Čína bude jednat s čínskými i americkými firmami rovně a že Čína nebude vyžadovat od zahraničních firem převod technologií a posílí práva intelektuálního vlastnictví. Mluvčí ministr zahraničí Číny řekl, že Čína je vždy otevřena jednáním, která však musí být vedena na bázi rovnosti a vzájemného respektu, který by měl přinést přínos oběma stranám.
Čína podle Financial Times s citací zdrojů informovaných o jednáních nabídla nakoupit více amerických polovodičů odkloněním některých nákupů z Jižní Koreje a Tchaj-wanu. Čína je velmi závislá na zahraničních polovodičích, ty hodnotově tvoří jednu z největších importních kategorií. Podle výpočtů Reuters na základě čínských celní statistiky USA se podílely pouze 1 % na celkových čínských importech polovodičů. Stejný deník rovněž informuje, že Čína pracuje na tom, aby zfinalizovala pravidla dovolující zahraničním finančním skupinám získat většinové podíly v čínských firmách cenných papírů v květnu a nikoliv do konce června.
Americké akciové trhy utržily debakl minulý týden, kdy Trump oznámil plán na stanovení cel na čínské dovozy v hodnotě až 60 mld. USD kvůli údajné zpronevěře intelektuálního vlastnictví USA v jasném důkazu, jak nebezpečí obchodních válek a snížení tempa růstu světové ekonomiky nepříznivě dopadá na akcie. V pondělí ale zprávy zákulisního jednání USA a Číny přivodil prudký růst cen akcií. Index S&P 500 vzrostl 2,7 % po poklesu 6 % minulý týden Index Dow Jones Industrial Average vykázal třetí největší bodový růst v historii 669 bodů redsp. 2,8 % se závěrem na 24 202 bodů.