Německo/eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání v dubnu opět nečekaně silně klesl

Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (04 2018)

Skutečnost: - 8,2
Očekávání:  - 1,0
Předchozí:      5,1

Německo: Index ZEW současné ekonomické situace (04 2018)

Skutečnost: 87,9
Očekávání:  88,0
Předchozí:   90,7

Rozbor: Index ZEW sentimentu ek. očekávání podobně jako v březnu i v dubnu padl výrazně víc, než se čekalo. Institut ZEW slabost zdůvodňuje podobně jako v březnu eskalací napětí mezinárodních obchodních vztahů s USA, nové též zmiňuje konflikt v Sýrii. Dalším důvodem je významný pokles produkce, exportů a maloobchodních tržeb Německa v prvním letošním kvartálu. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v dubnu klesl na 1,9 z 13,4 v březnu, Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny v dubnu vzrostl na 57,7 z 56,2 v březnu. Data potvrzují pokles hlavně očekávání ale i hodnocení současnosti v hlavních ekonomikách světa a stejně tak i redukce výhledu vývoje akciových trhů, byť ten ještě zůstává příznivý.

Hodnocení: Data očekávání jsou podobně jako v březnu citelně slabší než se čekalo. Na druhou stranu hodnocení současné situace se tolik nezhoršilo, zůstává v hlavně v Německu velmi silné. Data tak zatím stále jsou pouze varováním zpomalení růstu ekonomiky.

Dopad na výhled monetární politiky: Data, která nejsou tak silná jak se čekalo je varováním pro ECB, které se obvšem nemusí naplnit. Proto dopad na výhled monetární politiky možná přechodně slabších dat není velký. 

Momentální rétorika ECB argumentuje solidním růstem ekonomiky, posílením inflace a tím blížící se útlum silné monetární expanze. 

Dle této rétoriky předpokládáme, že letošní září je termín, se kterým počítáme pro ukončení nákupu cenných papírů ECB. Poslední silný signál tohoto vývoje poskytl ve vystoupení v polovině března prezident ECB Draghi.Ten ve srovnání s posledními komentáři ECB k rozhodnutí monetární politiky 8.3. navýšil optimismus vůči ekonomické aktivitě i inflaci posílením očekávání pokračování dobrého vývoje růstu HDP a že inflace se přiblíží cíli ECB s podporou zesílení růstu mezd. To je potvrzení základního předpokladu dosavadní tendence rétoriky ECB připravující trhy na blížící se útlum silné monetární expanze, kterou ECB razí od června roku 2017. 

ECB chce totiž utlumit nákupy cenných papírů kvůli zvýšení tržní úr. sazby kvůli rizikům stability finančních trhů plynoucích z dlouhodobě nulových úr. sazeb a tím i nebezpečí tendence nadměrného čerpání rizika. Zvýšení hlavní úr. sazby nepřijde dříve než v roce 2019, spíše až v jeho druhé polovině. Důvodem pomalejšího, limitovaného a případně odloženého útlumu monetární expanze je fakt, že ECB stále neplní svůj inflační cíl (těsně pod 2,0 %). V eurozóně stále převládá chronicky nízká inflace, zejména její jádrová složka (bez cen potravin a energií). Zdá se, že kapacity ekonomiky eurozóny přes větší využití v důsledku silnějšího ek. růstu ještě stále mají značné rezervy. Proto i růst mezd, hlavní motor vzestupu jádrové resp. podkladové inflace zůstane delší čas slabý a tím slabá inflace. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace. 

Hlavním cílem vedle stability finančního systému pro banku ale zůstává i inflace. Bude zajímavé sledovat jak ECB ve druhé polovině tohoto roku případně zdůvodní útlum monetární expanze (který tedy ani není zdaleka jistá) pokud inflace zůstane slabá. Předpokládáme, že jedním z argumentů může být trvající očekávání jejího posílení s důrazem na potřebu podpořit stabilitu finančního systému.

Dopad na trhy: Přestože data jako celek jsou stále silná a dobrá pro euro a akcie, dubnová série zklamala hlavně pesimismem očekávání a dopad na euro a akcie je nepříznivý. Euro k dolaru po zprávě ztrácí 0,2 % na 1,235, index německé burzy DAX roste 0,1 %.