Německo: Index Ifo v březnu klesl, o něco méně než se čekalo

Německo - Index Ifo (03 2018)

Skutečnost: 114,7 (minimum od dubna 2017)
Předchozí:    115,4
Očekávání:   114,6

Rozbor: Pokles celkového indexu byl vyvolán hlavně oslabením podindexu očekávání, podle očekávání, na 104,4 ze 105,4 v únoru. Očekávání je blízko dlouhodobého průměru přesto nejníže za více než rok. Podindex současné situace drobně klesl na 125,9 ze 126,3, trh čekal větší pokles na 125,6. Podindex zůstává na vysoké úrovni. Podle institutu se na výsledcích projevily obavy z protekcionismu. Z hlediska sektorů německé ekonomiky celková data odrážejí hodnocení sentimentu zpracovatelského průmyslu a velkoobchodu. Značně oslabilo hodnocení maloobchodu včetně současné situace i očekávání.

Hodnocení: Slabost dat má zřejmě společného jmenovatele, silné euro a hlavně nejistoty spojené s nebezpečím obchodních válek. Ty se dostaly do popředí pozornosti světa s protekcionistickými plány prezidenta USA Trumpa zavedení cel na pračky, solární panely, průmyslové kovy apod. Obchodní partneři USA většinou naznačili odvetná opatření. V konečném důsledku by to zřejmě vedlo ke zpomalení růstu aktivity světové ekonomiky.

Zpomalení růstu ekonomiky Německa resp. eurozóny již naznačily březnové výsledky jiných předstihových ukazatelů, v úterý Index ZEW sentimentu ek. očekávání Německa a eurozóny a dnes Indexu PMI průmyslu a služeb Francie, Německa a eurozóny. V obou případech data oslabila víc, než se čekalo, na druhou stranu stále potvrzují, že růst ek. aktivity je stále solidní.

Na druhou stranu růst aktivity průmyslu a služeb francouzské a německé ekonomiky resp. hospodářství eurozóny přes zpomalení růstu patrné v předběžných březnových výsledcích zůstává solidní. Růst HDP Německa resp. eurozóny by měl letos překonat 2,0 %, což je solidní výkonnost.

Dopad na výhled monetární politiky: Data nemění příliš naše očekávání, že letošní září je termín, se kterým počítáme pro ukončení nákupu cenných papírů ECB. Poslední silný signál tohoto vývoje poskytl ve vystoupení minulý týden prezident ECB Draghi.

Ten ve srovnání s posledními komentáři ECB k rozhodnutí monetární politiky 8.3. navýšil optimismus vůči ekonomické aktivitě i inflaci posílením očekávání pokračování dobrého vývoje růstu HDP a že inflace se přiblíží cíli ECB s podporou zesílení růstu mezd. To je potvrzení základního předpokladu dosavadní tendence rétoriky ECB připravující trhy na blížící se útlum silné monetární expanze.

ECB chce totiž utlumit nákupy cenných papírů kvůli zvýšení tržní úr. sazby kvůli rizikům finančích trhů plynoucích z nulových úr. sazeb a tím i tendenci nadměrného čerpání rizika. Zvýšení hlavní úr. sazby nepřijde dříve než v roce 2019, spíše až v jeho druhé polovině. Důvodem je chronicky nízká inflace eurozóny, zejména její jádrová složka (bez cen potravin a energií). Zdá se, že kapacity ekonomiky eurozóny přes větší využití v důsledku silnějšího ek. růstu ještě stále mají značné rezervy. Proto i růst mezd, hlavní motor vzestupu jádrové resp. podkladové inflace zůstane delší čas slabý a tím slabá inflace. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace.

Hlavním cílem vedle stability finančního systému pro banku ale zůstává i inflace. Bude zajímavé sledovat jak ECB ve druhé polovině tohoto roku případně zdůvodní útlum monetární expanze (který tedy ani není zdaleka jistá) pokud inflace zůstane slabá. Předpokládáme, že jedním z argumentů může být trvající očekávání jejího posílení s důrazem na potřebu podpořit stabilitu finančního systému.

Dopad na trhy: Data jsou nepříznivá pro euro a akcie, vize udržitelného růstu ekonomiky eurozóny dostává první trhliny. Celkově ale data jsou stále silná a jsou oporou pro euro a akcie. Euro k dolaru po datech slábne 0,5 %, index DAX dokonce 1,3 %.