Hlasování parlamentu UK o odkladu Brexitu
Rozbor: Hlasování parlamentu UK stejně jako jeho středeční rozhodnutí za žádných okolností nedopustit Brexit bez dohody (tvrdý Brexit) není právně závazné. To znamená, že má UK dle článku 50 Smlouvy EU má opustit EU 29.-30.3., ať už s dohodou nebo bez dohody.
Dolní komora parlamentu UK má hlasovat do 20.3. potřetí o vládním Brexitu.
Hodnocení, výhled: Rezoluce parlamentu UK odložit Brexitu nepřekvapuje a je logickým vyústěním dosavadního Brexitu. Přestože rozhodnutí parlamentu situace zásadně neřeší, dává váhu názoru parlamentu UK dalšímu jednání a hledání řešení. Tedy dále mírně vzdaluje obávanou variantu Brexitu, Brexitu bez dohody.
Přestože legislativně k odkladu Brexitu dojít nemusí, pro vládu UK by mohlo být politicky obtížné parlamentní rezoluci ignorovat.
Zpoždění Brexitu může mít dvě podoby:
- Jestliže vládní Brexit příští týden v parlamentu získá podporu - před summitem Evropské rady, lídrů států EU 21. a 22.3. - pak premiérka UK Theresa Mayová požádá EU o odklad Brexitu do 30.6.
- Pokud vládní Brexit podporu nezíská vláda indikovala, že EU bude ochotna souhlasit pouze s delším zpožděním Brexitu s tím, že bude potřeba najít alternativní přístup Brexitu. V takovém případě vláda řekla, že bude ochotna hledat způsob, jak parlamentu UK umožnit hledat majoritu atlernativní cesty. Specifika sice vláda neuvedla, ale mohlo by jít o sérii hlasování různých variant k určení, která z nich, pokud vůbec nějaká, by mohl získat podporu parlamentu. UK by se v takovém případě možná muselo účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu
Jakékoliv zpoždění Brexitu vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí EU. Ten zatím není vůbec zaručen. Několik vedoucích představitelé EU včetně prezidenta EU Emmanuela Macrona a premiérů Nizozemska a Španělska, Marka Rutteho a Pedra Sancheze nekompromisně uvedlo, že nebudou souhlasit s odkladem Brexitu, pokud Mayová nepřijde s dobrým důvodem.
EU se nelíbí prodlužování Brexitu, které udržuje nejistotu, obavy a rizika a tím omezuje spotřeba a investice domácností a firem a tím i snižuje ekonomický růst. Růst HDP EU za poslední rok zeslábl z 2 % na polovinu hlavně kvůli obchodním válkám ale taky kvůli (nevyjasněnému) Brexitu.
Poslanci parlamentu UK hlasovali i o možném referendu. Iniciativa byla těžce poražena. Hlavní opoziční strana Labouristů ale tuto rezoluci nepodpořila s tím, že v situaci, kdy nebyly vyčerpány ostatní varianty není správné o referendu hlasovat. Strana chce tuto variantu využít až v případě, že nezabrání jinak zastavení Brexitu bez dohody či “špatného” Brexitu. Na tuto variantu vsází obecně oponenti Brexitu.
Jenže necelé tři roky po referendu Brexitu v roce 2016, v kterém Britové odhlasovali poměrem 52/48 odchod UK z EU průzkumy veřejného mínění nijak zvlášť nenaznačují touhu po druhém referendu. Indikují rovněž, že mnoho voličů unavených politickým hašteřením by bylo šťastných, pokud UK z EU odejde bez dohody.
Do faktického Brexitu, epické události, jež významně na příští generace ovlivní politiku a ekonomiku UK, chybí lehce přes dva týdny a možných variant labyrintu Brexitu je stále několik.
Vedle vládního a tvrdého Brexitu dalšími řešeními zůstávají jiné varianty Brexitu, vypsání nového referenda Brexitu a samozřejmě i významné politické změny (demise vlády, rozpuštění dolní komory parlamentu UK s vypsáním nových voleb, převod exekučních pravomocí z vlády na parlament apod.). Naše projekce pravděpodobnosti scénářů Brexitu: 1) Nové referendum Brexitu 50 %, 2) Vládní Brexit 40 %, 3) Brexit bez dohody 10 %.
Dopad na trhy: Podpora parlamentu odkladu Brexitu nepřekvapuje. Přestože rozhodnutí parlamentu situace zásadně neřeší, dává váhu názoru parlamentu UK dalšímu jednání a hledání řešení. Tedy dále mírně vzdaluje obávanou variantu trhu, Brexit bez dohody. Proto rozhodnutí parlamentu UK je příznivé pro libru. Ta k dolaru na rozhodnutí příliš neodpověděla a obchodovala se v pásmu 1,322 - 1,329.