Parlament UK podruhé zamítl vládní Brexit, nejistota trvá
Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v úterý večer opět přesvědčivě zamítl verzi odchodu UK z Evropské unie vlády UK dohodnuté s EU. Parlament UK bude 13.3. hlasovat o Brexitu bez dohody a v případě jeho zamítnutí 14.3. o odkladu Brexitu.
Hlasování parlamentu UK o vládním Brexitu
Rozbor: Vláda UK podruhé neuspěla na půdě parlamentu UK s vládním návrhem Brexitu. Dohoda byla odmítnuta 391 poslanci, pro hlasovalo 242 zákonodárců. Přestože rozdíl mezi skupinou poslanců nesouhlasících s vládním Brexitem a zástupců lidu hlasujících pro dokument vůču prvnímu lednovému hlasování (432 proti /202 pro) klesl, porážka vlády byla i v případě druhého hlasování těžká.
Hodnocení: Vláda UK s drobnými změnami znovu podala žádost dohodnutou s EU odchodu UK z EU parlamentu UK. Jenže závazky časového omezení tzv. irské pojistky, hlavního sporného bodu vládní Brexit dohody s EU nebyly právně vynutitelné. Druhý pseudotrumf poslední aktivity vlády UK, možnost jednostranného odchodu UK ze systému irské pojistky byl rovněž značně vágní a podmíněný. Není divu, že generální prokurátor Geoofrey Cox neshledal snížení rizik trvalého připoutání s irskou pojistkou a EU. Právě Coxův názor byl pro řadu poslanců odmítajících vládních Brexit či váhajících s jeho schválením rozhodující.
Premiérka Mayová v předvečer hlasování uzavřela novou dokumentaci s Jean Claudem Junckerem zastupujícím Evropskou komisi. Jednání v posledních týdnech mířilo na spornou irskou pojistku. Zde vláda viděla nejméně složité sedlo možného kompromisu právě v otázce této regionální doložky. V lednu v prvním hlasování vládního Brexitu byla dohoda s EU drtivě poražena.
Podle nejnovějších dodatků UK a EU by irská pojistka stanovující trvání celní unie Irska a Severního Irska i po uplynutí bezmála dvouletého přechodného období po Brexitu trvala jen omezenou dobu. UK by rovněž mělo možnost pojistku jednostranně vypovědět.
Cílem irské pojistky, která nemožností řešení připomíná kvadraturu kruhu je umožnit volné hranice mezi Irskem a severoirskou provincií UK. Konzervativcům vadí, že by irská pojistka poutala neomezeně dlouho k hospodářským pravidlům EU z nichž se chtějí vyvázat. Severní Irsko irskou doložku nechce, neboť rozděluje unii UK a EU s volnými hranicemi v Irsku potřebuje v v odlisných obchodních systémech stanovit hranice.
Poslanci, kteří dosud vládní Brexit odmítali ještě před novou dohodou zvažovali, zda dokumenty nepodpořit i z hlediska rizika nenaplnění Brexitu. Jde hlavně o rebely Konzervativní strany.
Nová dokumentace premiérky jejich souhlas mohla přinést. Euroskeptikům vadilo, že severoirská pojistka není časově omezená a že o ní UK nemůže samostatně rozhodovat. Jenže nebylo jasné, jak je právní dokument vynutitelný, jakým systém by severoirská pojistka byla ukončena a stejně tak není patrné, zda možnost UK ukončit jednostranně irskou pojistku není jen pouhým přáním a plánem než konkrétní dohodou. Reakce poslanců byla proto smíšená. Někteří změnili názor a slibovali dohodu podpořit, jiní stále vládní Brexit i přes inovace odmítali. K nim nepříliš překvapivě patří lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Někteří poslanci žádali více času k prostudování dokumentace Brexitu. Vzhledem k časové tísni se alespoň řada poslanců spoléhala na právní expertízu generálního prokurátora Geoffreyho Coxe. Ten ovšem skropil naděje premiérky Mayové studenou sprchou. Řekl, že riziko neomezeného setrvání UK ve strukturách EU se s nejnovější dokumentací uzavřené 11.3. nezměnilo. To neumožnilo a nepřesvědčilo dost poslanců dosud odmítajících vládní Brexit ke změně názoru.
Do faktického Brexitu chybí lehce přes dva týdny a možných variant labyrintu Brexitu je stále několik. Dnes zasedne parlament UK a bude řešit zda schválí Brexit bez dohody (tvrdý Brexit). Ten má zatím zastánce hlavně euroskeptického křídla Konzervativců a části vlády. Očekává se ale, že tvrdý Brexit schválen nebude. Pak by 14.3. následovalo třetí významné hlasování v parlamentu UK o odkladu Brexitu. V tomto případě lze předpokládat schválení odkladu epické události, která významně na příští generace ovlivní politiku a ekonomiku UK. Zpoždění by mělo být nastaveno do května či června kvůli květnovým volbám do Evropského parlamentu. Takový postup by vyžadoval podporu všech členských zemí EU, kterou měl obdržet i podporu EU. A to i přesto, že někteří vysocí představitelé Francie se vůči tomuto řešení vyjadřovali jako že je zbytečné, pokud nepřinese nové idee.
Dašími řešeními zůstávají vypsání nového referenda Brexitu, jiné varianty Brexitu a samozřejmě i významné politické změny (demise vlády, rozpuštění dolní komory parlamentu UK s vypsáním nových voleb, převod exekučních pravomocí z vlády na parlament apod.).
Dopad na trhy: Libra po zprávě vůči dolaru roste 0,6 % na 1,316.
Parlament UK zamítl tvrdý Brexit
Středeční hlasování parlamentu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska zamítlo obávané vystoupení z Evropské unie bez dohody za jakýchkoliv okolností poměrem 321/278. Vláda doporučovala pro návrh nehlasovat a utrpěla tak další těžkou porážku. Varianta tvrdého Brexitu ovšem ještě zcela vyloučena není. Dnes parlament bude hlasovat o odkladu Brexitu.
Hlasování parlamentu UK o tvrdém Brexitu:
Rozbor: Vládní návrh Brexitu odešel z parlamentu poražen v lednu a naposledy v úterý 12.3. Porážka vlády byla zdrcující, byť v lednu debakl minority pro vládní Brexit byl ještě větší.
Podle plánu vlády tak parlament hlasoval o variantě Brexitu bez dohody s EU, tedy o tzv. tvrdém Brexitu. Vláda původně navrhla hlasování rezoluce, že UK neopustí EU bez dohody v den Brexitu, tedy 29.3.-30.3., ale s možností této variantu Brexitu, tzv. tvrdého Brexitu jakýkoliv jiný čas. Parlament ale prosadil hlasování obecně vylučující tvrdý Brexit.
Vláda původně nechala volbu hlasování na poslancích. Jenže upravený vládní návrh do radikálnější podoby vedl k rychlému obratu a vládní direktivě návrh sestřelit. Jenže právě v tu chvíli se ukázala drolící se podpora premiérce Mayové a její neschopnost udržet si disciplínu. Čtyři ministři se vzepřeli vládě a hlasování se zdrželi. Taky proto vláda hlasování prohrála poměrem 321 / 278.
Hodnocení: Přestože hlasování parlamentu nemá moc zákona a tvrdý Brexit pokud nebude do termínu Brexitu 29.-30.3. nalezena dohoda tak stále hrozí, parlamentní hlasování má svoji velkou váhu a pro vládu by bylo eventuelně obtížné jej ignorovat. Celé hlasování Brexitu bez dohody tak znamená další pokles pravděpodobnosti této varianty, že nastane.
Do faktického Brexitu chybí lehce přes dva týdny a možných variant labyrintu Brexitu je stále několik. Vedle vládního a tvrdého Brexitu dalšími řešeními zůstávají jiné varianty Brexitu, vypsání nového referenda Brexitu a samozřejmě i významné politické změny (demise vlády, rozpuštění dolní komory parlamentu UK s vypsáním nových voleb, převod exekučních pravomocí z vlády na parlament apod.).
Dopad na trhy: Omezení pravdpěodobní tvrdého Brexitu snížilo nebezpečí katastrofické varianty a libra proto k dolaru posiluje na 0,4 % na 1,326.
Parlament UK schválil odklad Brexitu
Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 14.3. schválil úsilí prodloužení článku 50 Smlouvy Evropské unie, legislativního mechanismu, dle kterého má UK vystoupit z EU poměrem hlasů 413 pro / 202 proti.
Hlasování parlamentu UK o odkladu Brexitu
Rozbor: Hlasování parlamentu UK stejně jako jeho středeční rozhodnutí za žádných okolností nedopustit Brexit bez dohody (tvrdý Brexit) není právně závazné. To znamená, že má UK dle článku 50 Smlouvy EU má opustit EU 29.-30.3., ať už s dohodou nebo bez dohody.
Dolní komora parlamentu UK má hlasovat do 20.3. potřetí o vládním Brexitu.
Hodnocení: Rezoluce parlamentu UK odložit Brexitu nepřekvapuje a je logickým vyústěním dosavadního Brexitu. Přestože rozhodnutí parlamentu situace zásadně neřeší, dává váhu názoru parlamentu UK dalšímu jednání a hledání řešení. Tedy dále mírně vzdaluje obávanou variantu Brexitu, Brexitu bez dohody.
Přestože legislativně k odkladu Brexitu dojít nemusí, pro vládu UK by mohlo být politicky obtížné parlamentní rezoluci ignorovat.
Zpoždění Brexitu může mít dvě podoby:
- Jestliže vládní Brexit příští týden v parlamentu získá podporu - před summitem Evropské rady, lídrů států EU 21. a 22.3. - pak premiérka UK Theresa Mayová požádá EU o odklad Brexitu do 30.6.
- Pokud vládní Brexit podporu nezíská vláda indikovala, že EU bude ochotna souhlasit pouze s delším zpožděním Brexitu s tím, že bude potřeba najít alternativní přístup Brexitu. V takovém případě vláda řekla, že bude ochotna hledat způsob, jak parlamentu UK umožnit hledat majoritu atlernativní cesty. Specifika sice vláda neuvedla, ale mohlo by jít o sérii hlasování různých variant k určení, která z nich, pokud vůbec nějaká, by mohl získat podporu parlamentu. UK by se v takovém případě možná muselo účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu
Jakékoliv zpoždění Brexitu vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí EU. Ten zatím není vůbec zaručen. Několik vedoucích představitelé EU včetně prezidenta EU Emmanuela Macrona a premiérů Nizozemska a Španělska, Marka Rutteho a Pedra Sancheze nekompromisně uvedlo, že nebudou souhlasit s odkladem Brexitu, pokud Mayová nepřijde s dobrým důvodem.
EU se nelíbí prodlužování Brexitu, které udržuje nejistotu, obavy a rizika a tím omezuje spotřeba a investice domácností a firem a tím i snižuje ekonomický růst. Růst HDP EU za poslední rok zeslábl z 2 % na polovinu hlavně kvůli obchodním válkám ale taky kvůli (nevyjasněnému) Brexitu.
Poslanci parlamentu UK hlasovali i o možném referendu. Iniciativa byla těžce poražena. Hlavní opoziční strana Labouristů ale tuto rezoluci nepodpořila s tím, že v situaci, kdy nebyly vyčerpány ostatní varianty není správné o referendu hlasovat. Strana chce tuto variantu využít až v případě, že nezabrání jinak zastavení Brexitu bez dohody či “špatného” Brexitu. Na tuto variantu vsází obecně oponenti Brexitu.
Jenže necelé tři roky po referendu Brexitu v roce 2016, v kterém Britové odhlasovali poměrem 52/48 odchod UK z EU průzkumy veřejného mínění nijak zvlášť nenaznačují touhu po druhém referendu. Indikují rovněž, že mnoho voličů unavených politickým hašteřením by bylo šťastných, pokud UK z EU odejde bez dohody.
Do faktického Brexitu, epické události, jež významně na příští generace ovlivní politiku a ekonomiku UK, chybí lehce přes dva týdny a možných variant labyrintu Brexitu je stále několik.
Vedle vládního a tvrdého Brexitu dalšími řešeními zůstávají jiné varianty Brexitu, vypsání nového referenda Brexitu a samozřejmě i významné politické změny (demise vlády, rozpuštění dolní komory parlamentu UK s vypsáním nových voleb, převod exekučních pravomocí z vlády na parlament apod.). Naše projekce pravděpodobnosti scénářů Brexitu: 1) Nové referendum Brexitu 50 %, 2) Vládní Brexit 40 %, 3) Brexit bez dohody 10 %
Dopad na trhy: Podpora parlamentu odkladu Brexitu nepřekvapuje. Přestože rozhodnutí parlamentu situace zásadně neřeší, dává váhu názoru parlamentu UK dalšímu jednání a hledání řešení. Tedy dále mírně vzdaluje obávanou variantu trhu, Brexit bez dohody. Proto rozhodnutí parlamentu UK je příznivé pro libru. Ta k dolaru na rozhodnutí příliš neodpověděla a obchodovala se v pásmu 1,322 - 1,329.
Boeing v nejistotě
Pokles akcií Boeingu po letecké katastrofě letounu firmy v Etiopii omezil růst hlavního akciového indexu USA Dow Jones Industrial Average.
Boeing je světovým největším producentem letadel. Firma se v posledních letech orientuje i na kosmické projekty. Akcie Beingu jsou tento rok v převahou nejrůstovější akcií indexu Dow Jones Industrial Average. V pondělí ale po víkendové fatální nehodě své hlavní výkladní lodě, komerčního letounu 737 MAX 8 Ethiopeian Airlines akcie odepsala 5,3 % na 400,01 USD. Je to nejsilnější denní procentuální ztráta akcie od 29.10. Ethiopeian Airlines jsou státním podnikem a hlavním leteckým dopravcem země.
Strhující poklesy akcie Boeingu přicházejí taky poté, co řada státních správ letectví a leteckých aerolinek pozastavila provoz jejich nových osobních 737 MAX 8, později i s doporučením Boeingu stejného kroku. Některé letecké společnosti chtějí od Boeingu za pozastavení činnosti klíčových letadel finanční kompenzaci. Letecká havárie v Etiopii tohoto typu letadla je již druhým případem za posledního půl roku. V říjnu do cíle v Indonésii nedoletělo letadlo Boeingu 737 MAX 8 společnosti Lion Air. Podobně jako v etiopském případě nikdo pád letadla nepřežil.
Souvisí spolu etiopská a indonéská nehoda?
Nekteré symptomy obou havárií ukazují, že by se mohlo jednat o systémovou chybu. Říjnová nehoda má za sebou zatím teprve vyšetřování a předběžnou zprávu Výboru bezpečnosti národní dopravy Indonésie. Z ní vyplývá, že během osudného letu správně nefungovalo čidlo výškoměru a letecké rychlosti, které automatickým stabilizačním systémem vyvolalo pohyb letadla k zemi. Posádka se pohyb snažila korigovat. Zpráva neuvádí jestli posádka letounu postupovala dle pravidel a automatický stabilizační systém správně vyřadila z provozu. Žaloba proti Boeingu ovšem firmu napadá z nedbalosti. Obvinění říká, že sensory letadla poskytla nesprávná letová data vedoucí k nesprávnému zapojení automatického stabilizačního systému stejně jako z nedostatečné instruktáže Boeingu pilotům, jak zvládat tuto situaci.
Právě tyto skutečnosti a posouzení sporu může být rozhodující v konečném určení odpovědnosti za nehodu.
Pro akcii Boeingu nyní bude rozhodující, jestli mezi nehodami existuje systémová souvislost. Pokud ano, může to do vyřešení problému ohrozit provoz těchto typů letadel a vzhledem k jejich podílu na produkčním programu Boeingu vážně zasáhnout hospodaření firmy. Tím více, pokud vina padne na firmu. Pasažéři a dopravci volají po rychlém vyšetření nehody. Černé skříňky, technické záznamy letu a komunikaci pilotní kabiny již vyšetřovatelé mají k dispozici. Během několika týdnů až měsíců by mohly být k dispozici vyšetřovací, předběžná a závěrečná zpráva vysvětlující záhadu havarovaných letadel.
Akcie Boeingu vykázala svůj nejsilnější denní obchodní objem od července 2013. Podařilo se jí zavřít značně nad svým denním minimem obchodní seance 365,55 USD. Přesto se její oslabení podepsalo na indexu Dow Jones Industrial Average, který vykázal jen polovinu zisku indexu S&P 500.
Index ek. aktivity Fedu New Yorku v březnu nečekaně klesl
Index ekonomické aktivity Fed New Yorku dle průmyslových firem v březnu nečekaně klesl na 3,3 z 8,8 v únoru, trh čekal jeho posílení na 10,0. Nízký růst ekonomické aktivity tak drobně nevzrostl na solidní úroveň, ale naopak klesl.
USA: Index současných obecných ekonomických podmínek Fed New York (03 2019)
Skutečnost: 3,7
Očekávání: 10,0
Předchozí: 8,8
Rozbor: V průmyslových firmách v březnu podobně jako klesl nízký růst ek. aktivity oslabil i malý růst nových zakázek. Naopak růst zaměstnanoti v březnu vzrostl z nízké na solidní úroveň.
V průmyslových firmách index resp. růst očekáváné ekonomické aktivity oslabil na 29,6 z 32,3. V březnu se rovněž snížilo očekávání růstu nových zakázek, zaměstnanosti, investičních/kapitálových výdajů a výdajů na technologie. Výhled ukazatelů nicméně zůstává příznivý.
Hodnocení: Tato nová březnová data jsou slabší než se čekalo. Jejich nečekané oslabení ukazuje i možnost poklesu index ISM zpracovatelského průmyslu a růstu HDP. Tato data zatím jestě stále vykazují solidní růst.
Dopad na trhy: Slabší než očekávaná data jsou nepříznivá pro dolar a akcie a naopak jsou příznivá pro dluhopisy a zlato. Po zprávě dolar k euru slábne 0,1 % na 1,132, hlavní akciový index USA S&P 500 roste 0,3 % na 2 828 bodů a zlato po zprávě slábne 0,1 % na 1 302 USD/trojskou unci.