Indexy zpracovatelského průmyslu a služeb ve smíšeném trendu (24.10.)
Trh čeká drobné snížení růstu aktivity průmyslu a služeb Francie, Německa i celé eurozóny. Naplní-li se odhad trhu, růst aktivity průmyslu v uvedených ekonomikách již bude slabší. Růst aktivity služeb přes další pokles tempa by měl být v největších ekonomikách i v celé eurozóně solidní.
Růst hospodářství letos ustavičně brzdí obchodní války a nově též obavy z vyšších úrokových sazeb USA. Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je Evropská unie značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na oslabení růstu HDP. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než či v Číně. V USA růst silný HDP spíše zrychlil.
Podzimní data zatím vykazují smíšené trendy. Index sentimentu německých firem Ifo naznačil stabilizaci poklesů. Sentiment ekonomické veřejnosti indexu ZEW a reálná data ekonomické aktivity v podobě Indexů PMI průmyslu a služeb eurozóny vykazují pokračování poklesu růstu ekonomické aktivity tohoto roku.
Index Ifo zůstává v dobré kondici (25.10.)
Kromě obchodních válek a vyšších úrokových sazeb vyhlídky ekonomického růstu sráží i nejistoty povolebního vývoje Itálie (obavy nebezpečí rizik hospodářské resp. fiskální politiky Itálie včetně dluhové krize, tržní nestability a odchodu Itálie z eurozóny) a stále trvající geopolitická rizika (vypovězení jaderné dohody Íránu USA, válka v Sýrii apod.). V poslední době se k tomu přidaly nepokoje na rozvíjejících se trzích (v Turecku a Argentině zintenzivnily měnové krize).
A nově se trh obává “tvrdého Brexitu”, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Rovněž roztržka v německé vládní koalici a její nepřesvědčivé regionální volební výsledky na pozadí tématu imigrace rovněž sentiment německých firem oslabují.
Rozhodnutí ECB monetární politiky resp. úrokových sazeb (25.10.)
Nulové hlavní úrokové sazby dle trhu opět změněny nebudou. ECB na minulém zasedání monetární politiky/úr. sazeb potvrdila záměr redukce tempa výkupů cenných papírů na 15 mld. EUR/měsíčně v říjnu. Od roku 2019 očekává úplné zastavení výkupů. Úrokové sazby ECB považuje za optimální držet aspoň do druhého pololetí příštího roku.
ECB potvrzuje důvody útlumu monetární expanze. ECB nadále podkladové síle růstu HDP eurozóny důvěřuje, podstatu poklesu růstové dynamiky vidí jako dočasnou a dokonce nemění rovnováhu rizik ekonomického růstu, přitom ve skutečnosti zpomalení ekonomického růstu již je významnější.
ECB rovněž potvrzuje vzestup inflačních tlaků včetně mezd a ukazatelů podkladové inflace nezbytný pro zvýšení inflace a tím i zvýšení úr. sazeb (i když ve skutečnosti podkladová jádrová inflace (bez cen potravin a energií) je stále hluboko pod inflačním cílem ECB 2 % kolem hladiny 1 %). Banka rovněž čeká pokračování tohoto trendu.
Pozvolný útlum stále silné monetární expanze banka iniciuje z důvodu prevence nadměrných rizik finanční stability z důvodu dlouhodobé nulové úrokové sazby a tím i nebezpečí nadměrného čerpání rizika. Taková politika vede k růstu tržních úrokových výnosů.V této snaze jí ale brzdí trvale nízká inflace hlavně po očištění o potraviny a energie.
Aby měla důvod monetární expanzi utlumit, potřebuje nutně konzistentní zvýšení inflace nebo aspoň signály tohoto jevu. Inflační jádro (bez cen potravin a energií) ale je zatím stále příliš nízké vůči inflačnímu cíli ECB. Proto ECB vsází na růst ekonomiky, vyčerpávání produkčních a pracovních kapacit, které se časem mohou projevit v posilování trhu práce a mzdových tlacích a tím i vyšší inflaci.
Slabost dat ekonomické aktivity posledních měsíců může být dočasná, současně ale míra oslabení je již taková, že v kombinaci se slabou inflací se rozleptává opěrný pilíř plánu ECB utlumit monetární expanzi k podzimu tohoto roku. Proto banka může v reakci rétoriku poněkud změkčit a naznačit trpělivost v nastolování útlumu monetární expanze.
Hlavním cílem vedle stability finančního systému pro banku ale zůstává i inflace. Bude zajímavé sledovat jak ECB ve druhé polovině tohoto roku případně zdůvodní další pomalý útlum monetární expanze (který tedy ani není zdaleka jistý) pokud inflace zůstane slabá. Předpokládáme, že jedním z argumentů může být tak jako dosud trvající očekávání jejího posílení s důrazem na potřebu podpořit stabilitu finančního systému.
Vystoupení prezidenta ECB Maria Draghiho v Banque Nationale de Belgique v Bruselu (26.10.)
Očekávaný dopad událostí na trhy: Růst ekonomické aktivity eurozóny i Německa slábne, což jsou nepříznivé zprávy pro akcie a euro a naopak dobré informace pro dluhopisy. Trend pozvolného útlumu monetární expanze ECB je příznivý pro euro.