Vystoupení a představení dalšího postupu vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie (Brexitu) premiérky UK Theresy Mayové v parlamentu UK (21.1., 16.30 SEČ): Premiérka Mayová má v pondělí v 16.30 SEČ v parlamentu UK naservírovat plán B Brexitu. Prezentace následuje poté, co byl původní návrh vlády dohody Brexitu s EU velkou většinou poslanci dolní komory parlamentu minulý týden odmítnut.
Mluvčí Mayové v pondělí uvedl, že vládní návrh Brexitu se bude muset změnit, aby získal dostatečnou podporu zákonodárců. Podle něj rozhovory s poslanci o tom, které změny bude potřeba učinit stále probíhají. K dalšímu hlasování podle mluvčího dojdem, až bude vláda věřit, že hlasování může vyhrát.
Úvodní rozhovory s hlavní opoziční stranou, Labour Party, selhal. Labouristé po vládě žádaly těsnější vztahy s EU či druhé referendum o Brexitu, což se ale nelíbí zastáncům Brexitu. Proto se Mayová zaměřuje na přesvědčení rebelujících 118 poslanců své vlastní Konzervativní strany a taky poslanců menší severoirské Demokratické unionistické strany. Ta vládě pomáhá získávat v parlamentu většinu a podporuje ji celkově u moci. Hlasovala ale proti vládnímu návrhu Brexitu.
Změnu rozhodnutí rebelů mají přinést další ústupky EU. Vláda se zaměřuje hlavně na tzv. severoirskou pojistku. Ta má znemožnit obnovení klasické tvrdé hranice Irska a provincie UK Severního Irska. Jenže tím současně stanovuje podmínky pro Severní Irsko odlišné podmínky než pro zbytek UK. To je nepřijatelné například pro Demokratickou unionistickou stranu. Důkazem tíhy politické krize UK je rovněž zpráva deníku Daily Telegraph, že Mayová zvažuje renovaci kriticky důležité Dohody velkého pátku z roku 1998. Ta ukončila 30 let násilí v Severním Irsku.
Severoirská pojistka patří k hlavním překážkám souhlasu poslaneckých zastánců Brexitu vládního návrhu Brexitu.
Vystoupení Mayové má obsahovat návrhy dalších kroků Brexitu, i když někteří poslanci plánují, že vládu zbaví kontroly nad Brexitem.
Krátce poté, co parlament UK odmítl velkou většinou dohodu UK a EU o vystoupení UK z EU parlament UK svolal hlasování o důvěře vlády. Tu vláda získala poměrem hlasování 325/306.
Brexit je stanoven na 29.3. Do přelomové události, která určí properitu budoucích generací v příštích letech a dekádách tak zbývají mírně přes dva měsíce. Na obzoru však stále není žádná dohoda ani v samotném UK jak a jestli vůbec má země opustit světově největší obchodní blok.
Odmítnutí vládního návrhu dohody Brexitu podstatně zvyšuje nejistotu dalších řešení, což je pro trhy nepříznivé. Na druhou stranu i když se zvyšuje pravděpodobnost “tvrdého” nekontrolovaného Brexitu bez podpůrných dohod, roste současně i pravděpodobnost, že Brexit bude odložen případně zpochybněn novým referendem a tím i zcela zvrácen.
Další vývoj Brexitu je možný dle čtyř hlavních scénářů:
1) Vláda obnoví jednání s Evropskou unií. Možná ji přinutí i vrátit se ke stěžejnímu Brexitovému dokumentu včetně tzv. severoirské pojistky zamězující obnovení klasických tvrdých hranic na hranicích Irska a Severního Irska resp. UK. Severoirská pojistka dle současné Brexit dohody vstoupí do hry tehdy, pokud se UK a EU nedohodnou na celkové obchodní dohodě na konci plánovaného přechodného období. To by mělo skončit k 31.12. 2020. UK by pak s EU zůstala v celní unii. Toto řešení by nejisottu prodlužovalo.
2) Parlament vládní návrh Brexitu neschválí a země zamíří do tzv. “tvrdého Brexitu”. Jistota politického osudu by ovšem otevírala značné hospodářské nejistoty. Dopad na ekonomiku UK by byl dle projekcí vlády i centrální banky UK masivní podobný světové finanční krizi v roce 2008 s prudkým poklesem HDP, růstem inflace a oslabením libry.
3) Parlament vládní návrh Brexitu neschválí, ale s vládou se dohodne na novém referendu o Brexitu. Zastánci tohoto řešení říkají, že nové politické a ekonomické okolnosti mohou přinést změnu pohledu veřejnosti na Brexit. Současně za situace kriticky důležitého rozhodnutí pro zemi by tak chtěli odpovědnost a konečné řešení odevzdat zpět občanům. Odpůrci referenda zase logicky namítají nesplnění občanské vůle z roku 2016. Podpora setrvání UK v EU dle odhadů převyšuje názor vystoupit z EU více, než v době Brexit referenda v červnu 2016. Dohoda o novém referendu by nutně vedla k odkladu Brexitu.Toto řešení v sobě zahrnuje další divoké scénáře s prohloubením škodlivých politických a ekonomických nejistot a možná i s posílením nadějí. Dopad na trhy by bylo obtížné určit. Pokud by trh predikoval konečné setrvání země v EU trhy by reagovaly posílením libry, naopak vyhlídky potvrzení Brexitu by celkový výhled libry dále zhoršily.
Varianty 2) a 3) možná povedou k pádu vlády, která stále za Brexitem stojí. Obě varianty rovněž mohou vyvolat rozpuštění dolní komory parlamentu s vypsáním nových parlamentních voleb.
Celý Brexit možná bude muset být odložen v případě jakéhokoliv scénáře, neboť legislativní procedura se může protáhnout. To by legislativně ani konsensuálně v rámci UK a EU nemusel být problém.
4) Dlouhodobý odklad Brexitu zřejmě v kombinaci s novými parlamentními volbami by časem mohl vést k otevření vyjednávání Brexitu nové vlády UK a EU. Varianta by přinesla prodloužení a roztažení nejistoty. Vzhledem k odkladu Brexitu jako takového by libra mohla v takovém případě posílit.