Řecko: Řecko obdrželo poslední část pomoci záchranného programu a prodlouženou splatnost dluhu

Během nočního jednání dohodli ministří velikost poslední části záchranného programu za 15 miliard EUR (přes 380 miliard korun). Řecko budou mít taky prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po rozhovorech řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.

Řecko, které s krizí bojuje od roku 2010, by podle dohody mělo záchranný program opustit 20. srpna. Aby dostalo dostatečnou finanční rezervu a uklidnilo tím trhy, dostane v rámci poslední tranše finanční pomoci 15 miliard EUR. Původně se přitom mluvilo o tom, že z celkového objemu 86 miliard schválených v rámci programu zbývá vyplatit okolo 12 miliard.

Ministři se shodli i na desetiletém období úlev, o které bude mít Řecko mimo jiné prodloužené splácení svého ví ce než masivního dluhu přesahujícího 170 % HDP a platbu úroků, což má zadluženému státu usnadnit situaci po návratu k finanční soběstačnosti. Zástupci eurozóny se obávali toho, že nedůvěra trhů a vysoká cena peněz, za níž by si Řekové byli nuceni půjčovat, by mohly hospodářskou obnovu státu opět zbrzdit.

Ministr financí Řecka Euklidis Tsakalotos označil dohodu za velmi dobrou. Umožnila podle něho faktické ukončení řecké krize a jeho stát díky ní opět získá přístup na finanční trhy a bude moci sám rozhodnout o své růstové strategii. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová i předseda Evropské centrální banky Mario Draghi dohodu přivítali a shodli se na tom, že redukuje riziko pro střednědobé financování. Lagardeová ale zároveň dala najevo skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti řeckého dluhu.

S dohodou nakonec může být spokojeno mezinárodní společenství i Řecko. Za ústupky v případě prodloužení dluhových splátek dluhových splátek obě strany mohou přistoupit k poslední fázi čerpání záchranného programu a později jej zcela uzavřít, což bude úleva pro obě strany. Evropa si stále ponechá kontrolu nad řeckou hospodářskou politikou, byť i ta by se měla rozvolňovat. Z výnosů držby řeckých dluhopisů chce Evropa státu nabízet motivační platby hotovosti 600 mil. EUR co půl roku doi roku 2022 púokud země dodrži ekonomický kurs odsouhlasený s věřiteli.

Na rozdíl od prvních dvlou záchranných balíčků se třetí pomocné fáze neúčastní svými úvěry Mezinárodní měnový fond.

Řecko přežíválo od roku 2010 hlavně z kapitálu půjčeného od vlád eurozóny ve třech záchranných programech. Tehdy země ztratila přístup na finanční trhy kvůli nadměrnému vzestupu deficitu rozpočtu.

Řecko ale podniklo stovky reforem požadovaných věřiteli a vykázalo významný pokrok. Nejistota půjčení zemi ale stále trvá pod hrozbou jejího masivního zadlužení.

Řecko po dluhové krizi vykazuje ekonomický růst, stále je však tíží jako např. nekvalitní úvěry bank, vysoká nezaměstnanost a rozšířená chudoba.