Růst ekonomiky Číny podle očekávání mírně slábne
Růst HDP Číny ve čtvrtém čtvrtletí naplnil očekávání jeho postupného souvislého poklesu. Přesto zůstává silný. Vůči třetímu čtvrtletí klesl na 1,5 % q/q z 1,6 % q/q resp. na 6,4 % z 6,5 %. Za rok 2018 klesl na 6,6 % z 6,7 % v roce 2017.
Rozbor: Podle sektorové analýzy pokles růstu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí způsobily služby a zemědělství. Naopak růst aktivity stavebnictví vzrostl.
Růst aktivity dominantního odvětví ekonomiky služeb (na HDP dle kalkulace agentury Reuters se podílí necelými 50 %) ve čtvrtém čtvrtletí klesl na 7,4 % ze 7,9 % ve třetím kvartálu. Na stejné srovnávací bázi růst aktivity zemědělství (s podílem 10 % na HDP dle výpočtu agentury Reuters) klesl na 3,5 % z 3,6 % a naopak stavebnictví (s podílem 8 % na HDP) vykázalo vzestup růstu aktivity na 6,1 % z 2,5 %.
Ve službách ve čtvrtém čtvrtletí významnější oslabení růstu vykázal sektor realit, na 2 % z 4,1 % v předchozím kvartálu. Na stejné bázi růst aktivity sektoru maloobchod a velkoobchod klesl na 5,5 % u 6,2 %. Podobně dvouciferně rostoucí sektor technologií vykázal snížení růstu na 29,1 % z 32,8 %
Hodnocení: Růst čínské ekonomiky naplnil tržní očekávání. Růst hospodářství slábne, byť nijak dramaticky. Růst HDP Číny zůstává silná, byť ve čtvrtím čtvrtletí oslabil a nejnižší úroveň od časů světové finanční krize v letech 2008 - 2009.
Zpomalování růstu domácí poptávky Číny zasahuje nepříznivě hlavně služby. V případě nemovitostního trhu se vláda restrikcemi snaží omezit spekulace a prudce rostoucí ceny. Prodeje automobilů na čínském trhu, který je největší na světě loni klesly poprvé od devadesátých let minulého století.
Naopak stavebnictví silně zrychlilo svůj růst díky vládní podpoře projektů infrastruktury. K jejich financování vláda posílila emise dluhopisů lokálních vlád.
Hlavními důvody zpomalování ekonomického růstu jsou pokles růstu domácí poptávky a nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu. Protekcionismus USA v podobě obchodních a celních válek byl rozpoutaný v reakci na velkou nerovnováhu vzájemné obchodní výměny (Čína má ve vzájemné obchodní bilance velký přebytek) a taky na strukturální hospodářskou politiku Číny (nízká otevřenost trhů, krádeže duševního vlastnictví atd.).
Teprve v posledních měsících dílem i kvůli většímu dopadu obchodních válek i na ekonomiku USA začali diplomaté obou zemí směřovat k trvalejší obchodní dohodě. Zatím obě země na summitu G20 v Buenos Aires v Argentině na nejvyšší prezidentské úrovni vyjednaly obchodní předdohodu. Ta po dobu tří měsíců zamezuje hrozbě dalšího zvýšení dovozních celních sazeb USA na čínské importy výměnou za posílení dovozů zboží Číny z USA a strukturální změny.
Vláda se zpomalování růstu ekonomiky v podobě poklesu domácí soukromé poptávky a poptávky ze zahraničí snaží bránit fiskální pomocí.
Nebezpečí oslabení růstu ekonomiky, který je hlavním tahounem růstu světové ekonomiky vyvolal v minulých letech otřesy na akciových trzích. Výraznější zpomalení růstu HDP Číny ovšem nenastalo.
Demokraté (prozatím) slaví vítězství nad Trumpem, vládní úřady se otevřely
Hlavní soupeři politického kolbiště o částečně zavřené vládní úřady, prezident USA Donald Trump a jeho republikánští druhové a na druhé straně demokraté, kteří ovládají dolní komoru Kongresu, Sněmovnu reprezentantů uzavřeli přechodnou dohodu dočasného otevření částečně zavřených vládních budov.
K dohodě byl před víkendem donucen prezident USA Donald Trump. Vítězství Demokratické strany a její tváře, šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové se prezident snaží retušovat komentáři, že kompromis je pouze dočasný.
Částečná uzavírka vládních institucí USA je v historii této země rekordně dlouhá. Různými způsoby se nepříznivě promítá do fungování veřejného sektoru ale i třeba finančních a kapitálových trhů. Omezené fungování regulačních orgánů např. přibrzdilo primární emise akcií (IPO). Fungování statistického úřadu s řadou důležitých a užitečnách dat je již měsíc pozastaveno. Zavření vládních úřadů si tak podle ekonomů vyýdá snížení růstu ekonomiky USA o několik desetin procentního bodu. Uzavírka trvá od druhé poloviny prosince. Zdá se že se více promítně v datech HDP za první čtvrtletí než ve výsledcích čtvrtého čtvtrletí. Ty budou zveřejněny ve středu 30. ledna.
Uzavírku vládních úřadů spojil prezident s podporou Kongresu finanční dotace na stavbu zdi na hranicích Mexika a USA. Demokraty ovládaná dolní komora, Sněmovna reprezentantů, ale zatím o financích na zeď nechce ani slyšet.
Obyvatelstvo dle průzkumů viné z rekordní uzavírky vládních úřadů Trumpa.
ECB úr. sazby dle očekávání nezměnila, rizika slabosti ekonomiky převažují
Evropská centrální banka dle očekávání nezměnila své hlavní úr. sazby. ECB dle očekávání posunula rizika výhledu ek. růstu eurozóny z rovnováhy na stranu slabosti. Tato změna zamená pozastavení trendu útlumu silné monetární expanze.
Rozbor: Výkonná rada ECB opět stanovila očekávání, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do léta 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění pokračování udržitelné konvergence inflace k cíli ECB. Ten ECB definuje jako střednědobou inflaci mírně pod 2 %.
Detailnější prohlášení nepřínáší větší změny s jednou výjimkou. ECB zmínila, že rizika výhledu ek. růstu eurozóny se posunula na stranu slabosti (kvůli trvajícím nejistotám spojených s geopolitickými faktory, nebezpečím protekcionismu, zranitelností rozvíjejících se trhů a volatilitou finančních trhů). Na posledním zasedání úr. sazeb 13. prosince zmínila, že rizika výhledu ek. růstu eurozóny jsou v rovnováze byť se kvůli zmíněným rizikům posunují ke slabosti.
Jinak ECB příznává, že data ek. aktivity jsou slabší, než se čekalo. Nadále věří zvyšování podkladové inflace.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře ECB nepřináší větší překvapení. Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu hlavních refinančních operací na nule. Komentář k rozhodnutí nenese žádné významnější změny ve srovnání s prohlášením k poslednímu rozhodnutí monetární politiky 13.12. Posun rizik výhledu ek. růstu eurozóny z rovnováhy na slabost rovněž nepřekvapuje a odpovídá zesílení zpomalování dynamiky ek. růstu na přelomu roku. Růst ekonomiky již je pouze slabý. Některé země jako např. Itálie či Francie už balancují na hraně hospodářské stagnace.
Posun rizik výhledu ek. růstu eurozóny potvrzuje, že ECB pozastavuje trend útlumu silné monetární expanze. Důvodem oslabení růstu HDP eurozóny a jeho výhledu jsou rizika ekonomického růstu hlavně v podobě obchodních válek, slábnutí růstu hospodářství největších ekonomik světa USA a Číny a ekonomické nejistoty Itálie a Brexitu.
Útlum monetární expanze banka v posledních letech iniciovala hlavně z důvodu prevence nadměrných finančních rizik z důvodu nulové úrokové sazby a podpora zachování stability finančního systému. I tak ale ECB stále argumentuje rovněž reflexí růstu inflačních tlaků a očekáváním posílení podkladové a celkové inflace. Toto očekávání se ovšem zatím dlouhodobě nenaplnilo a i s výhledem do budoucna je značně nejisté. Ve snaze redukovat monetární expanzi ECB tedy brzdí trvale nízká inflace hlavně po očištění o potraviny a energie. Banka neplní svůj hlavní úkol a cíl. Příliš se k němu ani nepřibližuje. Nyní se k tomu přidaly i rizika slabosti ek. růstu.
Proto ECB pozastavuje útlum monetární expanze a přechází na mód statusu quo při stále silné monetární expanzi v podobě nulových úr. sazeb, stanoveným očekáváním, že je dlouho nebude zvyšovat a rovněž množstvím nakoupených cenných papírů z minulosti.