Růst české ekonomiky v 3Q nečekaně opět oslabil
HDP ČR ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl 0,4 %, trh čekal růst 0,7 % stejně jako ve druhém kvartálu. Meziroční růst ekonomiky oslabil na 2,3 % z 2,5 % ve druhém čtvrtletí, trh čekal zvýšení růstu HDP na 2,5 %.
Podle statistického úřadu pro pozitivní vývoj hospodářství přispěla domácí i zahraniční poptávka. K růstu HDP nejvíce pomohly shodný příspěvek výdajů domácností a vlády. Podle ČSÚ se dařilo většině odvětví národního hospodářství. K růstu hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji přispěly stavebnictví, obchod a doprava.
Trh možná trochu překvapivě vzhledem k citelnému slábnutí růstu HDP hlavní evropských ekonomik čekal posílení růstu českého HDP. Zpomalení růstu ekonomiky je jen drobné, podobně jako po celý letošní rok. V tom se vývoj ekonomiky ČR a eurozóny letos liší. Momentálně se růst ekonomiky dle mezikvartálních změn pohybuje na dráze 2,2 %.
Ještě v roce 2017 růst HDP dosahoval anuálně kolem 5 - 6 %. Výraznější pokles růstu HDP české hospodářství podstoupilo loni. Velmi silný růst ekonomiky z loňska začal slábnout ještě o několik čtvrtletí dříve, ve druhém pololetí 2017, než růst HDP eurozóny. Ten v podstatě oslabil, zato silně až letos.
V posledních kvartálech růst ekonomiky táhl více růst spotřeby domácností a investic. Komentář ČSÚ k předběžným datům naznačuje, že příspěvek obou dosavadních motorů růstu ekonomiky ve třetím čtvrtletí zeslábl. Investice firem nezmiňuje vůbec. Rovnocenný příspěvek spotřeby domácností a vlády ovšem znamená zpomalení růstu spotřeby domácností. Růst spotřeby vlády resp. její příspěvek k růstu ekonomiky je totiž dlouhodobě malý. O slábnutí poptávky spotřebitelů ale svědčí i poslední data klesajícího růstu maloobchodních tržeb Česka.
Schyluje se ke klíčovému zasedání parlamentu UK, Mayové hrozí nedůvěra
Premiérka Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Theresa Mayová v pátek získala podporu dvou předních ministrů. Sama však vstupuje do nejobtížnějšího rozbouřeného období své politické kariéry. V parlamentu UK ji čeká obhajova nedávno uzavřené dohody o vystoupení UK z Evropské unie (Brexit) s Evropskou unií. Ta je ale značně kritizována nejen opozicí v čele s labouristy, ale rovněž i revoltujícími křídly své vlastní konzervativní strany. Ti začali sbírat hlasy proti Mayové a snaží se jí tak odstranit z vedení strany. K vyvolání hlasování hnutí potřebuje 48 hlasů. Podpora hlasování nedůvěře může být dosažena. Pak by Mayvá potřebovala pro udržení prostou většinu hlasů.
Mayová, která se v prestižním sídle premiérů UK zabydlela bezprostředně po červnovém referendu 2016 musela v posledních měsících čelit růstu opozice ve straně i ve vládě. V posledních dnech ji opustili klíčoví ministři Jo Johnson, ministr dopravy a Dominic Raab, ministr Brexitu. V posledních dnech Na druhou stranu premiérku v krušných chvílích podpořili např. ministr obchodu Liam Fox a ministr životního prostředí potravin a venkova Michael Gove.
Konečná podoba Brexitu více než dva roky po klíčovém referendu v červnu 2016 stále není známa. Navíc sám Brexit není zdaleka potvrzen. Před koncem roku se ale schyluje zcela k zásadnímu hlasování v parlametu UK. To je zcela otevřené. Z možných řešení vykrystalizovaly tři: 1) Dohoda vyjednaná s EU prosazovaná Mayovou, 2) Brexit bez dohody, 3) Nové referendum o podobě Brexitu případně o celém Brexitu jako takovém.
Schválená dohoda Brexitu s EU, která udržuje těsné vazby UK a EU podle odpůrců ztrácí výhody pro UK plynoucí z členství. Naopak ale nepřináší větší výhody. Tvrdý Brexit by mohl značně narušit a oslabit vzájemné obchodní vazby. Obávají se jej politici i firmy v UK i v EU. Stín Brexitu prodlužuje základní ekonomické nejistoty nejen pro UK ale i pro EU. Lze předpokládat, že tyto škodlivé nejistoty snad jen s výjimkou první varianty, která však je nejméně pravděpodobná přetrvají. Proto tlak Brexitu bude nadále oslaboval britskou libru, euro i evropské akcie. Libra po odstoupení Raaba silně oslabila.
Vládou prosazovaný Brexit potřebuje podporu 320 z 650 zákonodárců dolní sněmovny parlamentu UK. Předpokládá se, že Mayová podporu nezíská, byť rebely ze své vlastní strany se snaží nahradit podobně revoltujícími zákonodárci labouristů, jejichž opoziční blok je jednotě rovněž vzdálen. Konzervativci dlouhodobě k vládnutí musí spoléhat na irskou Demokratickou unionistickou stranu. Ta ale rovněž hrozí, že vládu nepodpoří. Neschválení vládního návrhu dohody může vést k pověření k přepracování dokumentu. Může rovněž lehce vládu smést.
Samotný parlament může přijmout rezoluci o novém referendu. Tuto možnost v případě patu připouštějí např. labouristé. Konzervativci ji dosud odmítají.
Důležitost hlasování parlametu UK je daná i tím, že budoucnost vlády UK s ním spojená je ve srovnání s konečným výsledkem Brexitu jen podružným důsledkem. Mimo to politici UK už se připravují na dálši fázi své kariéry po rozhodnutí Brexitu. Jo Johnson označil za nejtěžší období království od Suezské krize v roce 1956, kdy UK byla nucena potupně stáhnout vojsko na nátlak USA z Egypta.
UK má podle dohod oficiálně odejít z EU 29.3. 2019.
Poslední průzkum mínění veřejnosti dle Sky News signalizuje poněkud větší podporu setrvání v EU, přibližně 54 % respondentů. Vládní návrh dohody podporuje 14 % oslovených zatímco 32 % Britů si přeje EU opustit bez významnější dohody. Poměr příznivců samotného vypsání referenda k třem zmíněným otázkám je 55 % pro a 35 % proti.