Růst HDP USA v 3Q nad očekáváním
Růst HDP USA ve třetím kvartálu vzrostl 3,5 % po růstu 4,2 % ve druhém čtvrtletí. Trh čekal růst 3,3 %. Růst ekonomiky trvale dominantně táhne téměř výhradně spotřeba domácností. Růst HDP byl zkreslen zásobami a zahraničním obchodem. Zůstává silný.
HDP bez zásob ve třetím čtvrtletí (což znázorňuje kazatel Prodejů domácího produktu) vzrostl 1,4 % po růstu 5,4 %. Podle agenturty Reuters HDP po očištění o zásoby a zahraniční obchod ve třetím čtvrtletí vzrostl 3,1 % po růstu o 4,0 % ve druhém čtvrtletí. Meziroční růst ekonomiky relevantní pro mezinárodní srovnání ve druhém kvartálu vzrostl 3,0 %, nejsilněji od druhého čtvrtletí 2015 po růstu 2,9 % ve druhém čtvrtletí.
Růst ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí významně zkreslen velmi silnou tvorbou zásob a rovněž výkyvy zahraničního obchodu. Růst HDP byl posílen tím, že firmy prudce zvýšily zásoby. To naopak kompenzoval pokles exportu a růst importu, tedy negativní kontribuce zahraničního obchodu. Oba efekty ale spolu zřejmě souvisí. Podniky se předzásobovaly před vzájemným zaváděním cel USA a jejich hlavních obchodních partnerů, hlavně Číny. To mělo za následek vzestup importu.
Hlavním motorem růstu zůstává spotřeba domácností. Její silná růstová dynamika po zrychlení ve druhém kvartálu spíše ještě zesiluje a překonala tržní očekávání. Studenou sprchou pro ekonomy i Fed jsou zřejmě Hrubé firemní investice. Ty celkově sice vzrostly, ale to hlavně díky silné tvorbě zásob. Bez zásob, tedy Fixní investic naopak klesly 0,3 % po růstu 6,4 % ve druhém čtvrtletí. Rezidenční investice oslabily 4,0 % po pokles 1,3 % ve druhém kvartálu. Je to jejich třetí kvartální resp. mezikvartální pokles v řadě. Data jsou mezičtvrtletní změny v anualizovaném vyjádření. Centrální banka ještě nedávno v září shledala “silný růst investic”.
Data třetího čtvrtletí jsou vzhledem k silnému zkreslení obtížně intepretovatelná. Růst HDP sice ve srovnáním s druhým čtvrtletí klesl, trendově ale naopak růst ekonomiky stále zesiluje. Pokladový růst ekonomiky bez efektu zásob případně zahraničního obchodu je poněkud nižší, na trendové bázi kolem 3,5 %. Výsledky potvrzují předvýsledkové odhady. Podle nich silná růstová dynamika HDP vystoupala k trendové výkonnosti let 2014 - 2015.
Zajímavé je, že USA kvůli nízkému podílu exportu na tvorbě HDP v čistém vyjádření nedoplácejí na nepříznivé jevy světové ekonomiky (obchodní války, geopolitická rizika, nestabilita Itálie, UK, rozvíjejících se trhů) na rozdíl od vůči globální ekonomice otevřených hospodářství Číny a hlavně Evropy. V Evropě růst ekonomiky oslabil razantně. Letos doháněl růst ekonomiky USA, nyní však oslabil již jen na slabou úroveň. Oslabení stále silného růstu čínské ekonomiky brání houževnatá státní podpora. Naopak silný růst HDP USA zrychlil s podporou daňové reformy razantně snižující daně a deregulace.
Předstihové ukazatele a faktory růstu ekonomiky signalizujií pokračování solidního růstu ekonomiky.
ECB drží politiku útlumu monetární expanze
ECB dle očekávání nulovou hlavní úrokovou sazbu nezměnila. V prohlášení potvrdila rétoriku útlumu monetární expanze. Časový limit fixace sazeb do prvního pololetí 2019 byl potvrzen. Rozhodnutí ani komentáře ECB nepřináší větší překvapení.
ECB potvrdila své rozhodnutí z posledního zasedání monetární politiky 13.9. pokračovat v čistých nákupech aktiv v objemu 15 mld. EUR měsíčně do konce roku 2018. ECB čeká, že poté podle nových dat potvrzujících střednědobý inflační výhled, bude zcela ukončeno.
Výkonná rada ECB čeká, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do léta 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění pokračování udržitelné konvergence inflace k cíli ECB. Ten ECB definuje jako střednědobou inflaci mírně pod 2 %.
ECB přiznala, že poslední data jsou slabší než čekala. Nadále jsou ale podle ní konzistentní s pokračující plošnou expanzí ekonomiky eurozóny a graduálně rostoucími inflačními tlaky. Banka nadále na základě podkladové síly ekonomiky čeká, konvergence inflace k inflačnímu cíli ECB (těsně pod 2 %) bude pokračovat i po uzavření programu nákupu cenných papírů.
Rizika ekonomického růstu ECB hodnotí stále jako vyrovnaná.
Komentáře ECB nepřináší větší překvapení. Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu hlavních refinančních operací na nule. Komentář k rozhodnutí nenese žádné významnější změny ve srovnání s prohlášením k poslednímu rozhodnutí monetární politiky 13.9.
Prohlubující slabost ekonomického růstu ale ECB zatím nevede k větší revizi makroekonomických výhledů. Banka pouze přiznala, že data jsou slabší, než se čekalo. ECB tím tedy potvrzuje útlum silné monetární expanze během tohoto roku. Přes rizika ekonomického růstu v podobě obchodních válek a povolebních nejistot Itálie a Brexitu je zdá se jádro výkonné rady ECB přesvědčeno o správnosti monetární expanzi snižovat.
Útlum monetární expanze banka iniciuje hlavně z důvodu prevence nadměrných finančních rizik z důvodu nulové úrokové sazby a podpora zachování stability finančního systému. I tak ale ECB argumentuje rovněž reflexí růstu inflačních tlaků a očekáváním posílení podkladové a celkové inflace. Toto očekávání se ovšem zatím dlouhodobě nenaplnilo a i s výhledem do budoucna je značně nejisté. Ve snaze redukovat monetární expanzi ECB tedy brzdí trvale nízká inflace hlavně po očištění o potraviny a energie. Banka neplní svůj hlavní úkol a cíl. Příliš se k němu ani nepřibližuje.