Slábnutí ekonomické aktivity eurozóny nebere konce
Index PMI ekonomické aktivity eurozóny v listopadu klesl na 52,4 z 53,1 v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 53,0. Index PMI zpracovatelského průmyslu eurozóny v listopadu klesl na 51,5 v listopadu z 52,0 v říjnu, trh čekal jeho stagnaci na 52,0. Index PMI služeb eurozóny klesl na 53,1 z 53,7 v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 53,6.
Index PMI ekonomické aktivity Německa v listopadu klesl na 52,2 z 53,4 v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 53,1. Index PMI zpracovatelského průmyslu eurozóny v listopadu klesl na 51,6 v listopadu z 52,0 v říjnu, trh čekal jeho stagnaci na 52,0. Index PMI služeb eurozóny klesl na 53,3 z 54,7 v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 54,5.
Index PMI ekonomické aktivity Francie v listopadu klesl na 54,0 z 54,1 v říjnu, trh čekal jeho větší pokles na 53,9. Index PMI zpracovatelského průmyslu Francie v listopadu klesl na 50,7 v listopadu z 51,2 v říjnu, trh čekal jeho růst na 51,3. Index PMI služeb Francie klesl na 55,0 z 55,3 v říjnu dle očekávání trhu.
Celkový slabý růst ekonomické aktivity eurozóny v listopadu klesl víc, než se čekalo, hlavně v Německu. Slabý růst aktivity průmyslu eurozóny, Německa i Francie v listopadu dále klesl, pro trh nečekaně, předpokládal jeho stagnaci. Podobně růst aktivity služeb eurozóny i Německa v listopadu klesl víc, než se čekalo. Jeho výše již není solidní ale rovněž slabá.
Již necelý rok trvá pokles růstu ek. aktivity na nízkou úroveň. Oslabování růstu ek. aktivity stále nekončí.
Hlavně slábne, a pro trh nečekaně silně, růst aktivity průmyslu. Týká se to Německa i Francie. To je globalizované a více exponované protekcionismu mezinárodního obchodu.
Růst hospodářství letos ustavičně brzdí nejistoty obav rizik mezinárodního obchodu v podobě protekcionismu. Ten odstartovaly Spojené státy americké obchodními válkami vůči svým obchodním partnerům zejména v podobě zpřísnění celní politiky. Některé země dostaly od USA celní výjimky, jiné se dokázaly v rámci bilaterálních či multilaterálních dohod s USA dohodnout (Kanada, Mexiko). Evropská unie uzavřela s USA předběžnou dohodu o redukci obchodních bariér a podpor. Obchod USA - Čína ale stále na významnější průlom čeká. Svět se též obává vyšších úrokových sazeb USA. Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je Evropská unie značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na oslabení růstu HDP. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než či v Číně. V USA růst silný HDP spíše zrychlil.
Kromě obchodních válek a vyšších úrokových sazeb vyhlídky ekonomického růstu sráží i nejistoty povolebního vývoje Itálie (obavy nebezpečí rizik hospodářské resp. fiskální politiky Itálie včetně dluhové krize, tržní nestability a odchodu Itálie z eurozóny) a stále trvající geopolitická rizika (vypovězení jaderné dohody Íránu USA, válka v Sýrii apod.). V poslední době se k tomu přidaly nepokoje na rozvíjejících se trzích (v Turecku a Argentině zintenzivnily měnové krize).
A nově se trh obává “tvrdého Brexitu”, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Rovněž roztržka v německé vládní koalici a její nepřesvědčivé regionální volební výsledky na pozadí tématu imigrace rovněž sentiment německých firem oslabují.
Centrální banka není názorově jednotná na další směr úr. sazeb
Prezident Fed New Yorku John Williams v pondělí řekl, že centrální banka USA dále prosazuje postupné zvyšování své hlavní úrokové sazby již na nadcházejícím, prosincovém zasedání Fedu monetární politiky. Fed se snaží svoji monetární politiku normalizovat a snižuje pokrizovou monetární expanzi.
Komentáře Williamse zvýšily tlak na akciový trh. Řadě investorů včetně prezidenta USA Donalda Trumpa se již totiž zdá, že úrokové sazby jsou již příliš vysoko. Obchodníci si tak nejsou jisti, zda Fed bude schopen pokračovat ve zvyšování své hlavní úrokové sazby, čímž by mohl poškodit ekonomický růst.
Centrální banka ale slovy svých čelních představitelů prezentuje i jiné výhledy. Např. Richard Clarida, nedávno jmenovaný víceguvernér Fed. Clarida v pátek řekl, že úrokové sazby USA se blíží odhadům centrální banky neutrální úrokové míry. Ta podle Fed vyjadřuje rovnováhu v ekonomice a je symbolem dlouhodobé cílové úrovně úrokových sazeb.
Vývoj úrokové sazby je zásadní pro ekonomiku USA, světovou ekonomiku, finanční (akciové, dluhopisové, měnové) a komoditní trhy.
Po světové finanční krizi centrální banka nastolila silnou monetární expanzi s cílem pomoci posílit ekonomický růst, trhy práce a inflaci. Redukcí cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate k nule a masivními nákupy cenných papírů do ekonomiky Fed napumpoval více peněz do ekonomiky. Jenže od té doby růst ekonomiky, trh práce a inflace zesílily a Fed přestal vykupovat cenné papíry a naopak svoje aktiva snižuje. Rovněž během tří let zvýšil cíl Federal Funds Rate na 2,00 - 2,25 %, aby ochladil přehřívání trhu práce a utlumil inflační rizika plynoucí z vyčerpaných trhů práce a možného zvýšení růstu mezd. Monetární politika tak přestává být expanzivní. Normálová úr. sazba oddělující monetární expanzi od restrikce se podle ekonomů nachází v blízkosti 3 %. Její velikost je však značně abstraktní i přo řadu renomovaných ekonomů a její výše se může měnit v čase i dle ekonomických podmínek.
Poslední data HDP USA za třetí kvartál ukázala nečekanou slabost nejen světové ekonomiky v podobě poptávky po exportech USA, ale rovněž slabost trhu domů a překvapivě též firemních investic. Tato odvětví jsou na pohybu úrokových sazeb citlivá.
Růst úrokových sazeb se tento podzim významně podílel na podzimní korekci akciových trhů. Fed v posledních letech postupně zvyšuje svoji hlavní úrokovou sazbu, aby tlumil inflační rizika plynoucí z vyčerpaných trhů práce a možného zvýšení růstu mezd. Tím ovšem zdražuje cenu peněz a úvěrové náklady firem a jejich zisku. Tím současně dochází k útlumu růstu ekonomické aktivity a tlaku na pokles cen akcií.
Domníváme se, že prostor pro zvyšování úr. sazeb Fedem ještě existuje. Ekonomický růst přes zřetelné známky sektorové slabosti má stále značnou sílu a setrvačnost, které povedou k dalšímu napínání trhu práce ve stavu plné zaměstnanosti. To stále hrozí rychlejším růstem mezd a inflace. Věříme, že snahou centrální banky bude oslabit ekonomický růst více, aby došlo k zastavení růstu a k přiměřenému ochlazení trhu práce. To potvrzují i projekce Fed. Centrální banka podle svých posledních projekcí ze zasedání monetární politiky a úr. sazeb 25.-26.9. považuje za přiměřené zvýšení cíle Federal Funds Rate v prosinci o 0,25 % a v roce 2019 o 3x0,25 % a v roce 2020 o 0,25 % celkově na 3,4 %. Dlouhodobě Fed počítá s optimem cíle Federal Funds Rate 3,0 %. Předpokládáme, že strop zvyšování bude dosažen ještě během příštího roku v úrovních 2,7 - 3,0 %.