Prezident USA Trump nečekaně Číně zahrozil zvýšením cel
Prezident USA Donald Trump totiž překvapivě ohlásil prudké zvýšení importních cel na čínské zboží dovážené do USA vzdor optimismu obchodních vyjednavačů USA a Čínské lidové republiky. Ti se připravují na poslední fázi jednání.
Vysoce postavení vyjednavači obchodní delegace USA totiž řekl, že Čína nesplnila své předchozí závazky. Klima vyjednávání se tak zhoršilo.
Obchodní reprezentant USA Robert Lightizer řekl, že Trumpova administrativa v úterý “pravděpodobně” oznámí plány zvýšení dovozních cel čínského importu zboží do USA 200 mld. USD z 10 % na 25 %.
Trump na twitteru v neděli oznámil razantní zvýšení importních cel na čínské dovozy zboží do USA za 200 mld. USD již v pátek. Zbylé neproclené čínské dovozy zboží do USA za 325 mld. USD podle Trumpa budou brzo zatíženy importní celní přirážkou 25 %.
Tim by vysoká celní dovozní sazba 25 % podle Trumpa obsáhla prakticky veškerý dovoz čínského zboží do USA. USA loni zvýšily importní celní sazbu na Hi-Tech zboží dovážené z Číny do USA za 50 mld. USD na 25 %.
Obchodní jednání s Čínou podle prezidenta USA pokračují, ale příliš pomalu, neboť Čína se pokouší o rekonstrukci projednaných témat. “Ne!” vzkázal Trump Číně.
Čína přes náhlou změnu rétoriky USA potvrdila cestu obchodní delegace USA, nebylo však zřejmé jestli ji v odvetě nedegraduje na nižší diplomatickou úroveň.
Jde o další flexibilní obchodní bluf Trumpa nebo skutečnou změnu obchodní politiky? Prává skutečnost může ovlivnit masivní sumy valuací akciových trhů již v příštích dnech.
USA: Růst produktivity práce nečekaně silný, jednotkové pracovní náklady překvapivě oslabily (1Q)
V 1Q v USA produktivita práce vzrostla 3,6 %, trh čekal růst 2,2 % po růstu 1,3 % v 4Q 2018 (revize z 1,9 %). Jednotkové pracovní náklady klesly 0,9 %, trh čekal jejich zvýšení 1,5 % po růstu 2,5 % v 4Q 2018 (revize z 2,0 %).
Růst produktivity práce i trendově zesílil. Jde o důsledek rychlejšího růstu ekonomiky při stabilním solidním růstu zaměstnanosti. Naopak růst mezd v prvním kvartálu zaostal za očekáváním, ale jeho decentní růst trvá.
Rychlejší růst produktivity práce zvyšuje růstový neinflační potenciál daného hospodářství. Teprve data dalších kvartálů ale potvrdí jestli se jedná o trvalejší jev. Produktivita práce v poslední dekádě po světové finanční krizi roste nízko.
ISM průmyslu USA v dubnu klesl mnohem víc, než se čekalo
Index ISM průmyslu USA v dubnu klesl značně víc, než se čekalo. Oslabil totiž na 52,8 z 55,3 v březnu, trh čekal jeho menší pokles na 55,0. Růst aktivity průmyslu tak klesl víc, než se čekalo ze solidní na slabé tempo.
Oslabení indexu ISM zpracovatelského průmyslu resp. růstu aktivity zpracovatelského průmyslu bylo silnější, než se čekalo. Růst celkové aktivity ale i produkce, nových zakázek a zaměstnanosti klesl do pásma slabosti. Nové exportní zakázky dokonce přešly z březnového slabšího růstu do drobného poklesu. Firmy v průzkumu zmiňovali nepříznivý dopad slabosti poptávky Evropy.
Růst aktivity průmyslu klesl do pásma slabosti a to včetně celé struktury podpůrných indikátorů tohoto odvětví. Pokles růstu světové ekonomiky, hlavně Evropy ale i Číny se přenáší přes globalizované odvětví zpracovatelského průmyslu do USA. Důvodem poklesu růstu aktivity zpracovatelského průmyslu a ekonomiky jsou hlavně obchodní války, růst úr. sazeb a geopolitická rizika. USA ale stále disponují silnou domácí poptávkou, proto dopad na pokles růstu ekonomiky je zatím jen omezený.
Inflace (PCE) USA v březnu klesl víc, než se čekalo
V březnu v USA Index PCE vzrostl 0,2 % m/m, trh čekal 0,3 % m/m. Jeho meziroční růst posílil na 1,5 % z únorových 1,3 %, trh čekal 1,6 %. Jádrový PCE meziměsíčně stagnoval, trh čekal růst 0,1 % m/m, jeho meziroční růst klesl na 1,6 % z 1,7 % v únoru, trh čekal jeho růst na únorové úrovni.
Inflace, hlavně její klíčový jádrový segment bez cen potravin a energií dále oslabila víc, než se čekalo. Na meziroční úrovni tento indikátor vzrostl nejméně za posledních 14 měsíců, jen 1,6 %. Cíl inflace Fedu je 2 %.
Některá data, konkrétně Index cen spotřebitelských výdajů na měsíční a kvartální úrovni ukazují značný pokles jádrové inflace. Jiné indikátory cen, např. Index spotřebitelských cen CPI či Index produkčních cen PPI takový vývoj neukazují a naopak potvrzují spíše stabilitu inflačního jádra kolem cíle Fedu.
Nízká inflace podporuje současnou strategii Federálního rezervního systému USA udržovat cíl jeho hlavní úrokové sazby na stávající úrovni do druhé poloviny roku a pravděpodobně i do roku příštího.
Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí nečekaně posílil
Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostl na 0,4 % z 0,2 % v předchozím kvartálu. Trh čekal mírnější zrychlení růstu na 0,3 %. Meziročně vzrostl na 1,2 % z 1,1 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal stejné tempo jako ve čtvrtém kvartálu 2018, tedy 1,1 %.
Růst ekonomiky posílil nečekaně více, než se čekalo. Detaily zprávy bude Eurostat teprve v dalších týdnech zveřejňovat, i tak jde o velmi příjemné překvapení. V prvním kvartálu hlavně oslabila kvůli odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a kvůli obchodním válkám průmyslová produkce. Jenže domácí poptávka reprezentovaná službami zůstává robustní a zřejmě kompenzovala více než se čekalo slabost průmyslu. Růst ekonomiky vůči loňsku je výrazně slabší, ale slabost není tak velká jak se čekalo.
ČNB zvýšila hlavní úr. sazbu 0,25 procentního bodu jak čekal trh
Česká národní banka dle očekávání trhu zvýšila svoji hlavní dvoutýdenní repo sazbu 0,25 procentního bodu na 2,00 %. Dále zvýšila diskontní sazbu a lombardní sazbu rovněž čtvrt procentního bodu na 1,00 % resp. na 3,00 %. Rozhodnutí banky obnovuje trend útlumu monetární expanze.
Rozhodnutí banky je dle ČNB založeno na nové makroekonomické prognóze. ČNB k tomu dodává: “S ní je konzistentní nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny příštího roku.”
Důvodem zvýšení úrokových sazeb je zvýšení inflačních tlaků a výhledu inflace kvůli nečekanému výraznějšímu růstu cen začátkem roku. Inflace dle banky setrvá v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Začátkem příštího roku by se inflace měla snížit k 2 % cíli.
ČNB snížila výhled růstu ekonomiky kvůli zhoršenému výhledu zahraniční poptávky. Růst hrubého domácího produktu ČNB predikuje letos na úrovni 2,5 %, příští rok by její růst měl mírně zrychlit. V eurozóně, která je klíčovým exportním trhem a zdrojem externí poptávky české ekonomiky ČNB čeká další zpomalení růstu. Ve druhém pololetí by růst HDP eurozóny měl naopak mírně zrychlit.
Vůči předchozí prognóze banka čeká pozvolnější posilování koruny, protože globální faktory udržující její strnulosti budou působit o něco déle. Proto se výhled úrokových sazeb na celém horizontu prognózy posouvají výše. ČNB čeká letos a příští rok pozvolný růst koruny.
Rizika prognózy inflace vidí ČNB jako vyrovnaná. K ním banka řadí výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomiky eurozóny a protekcionismus světového obchodu. Další nejistotou je s tím související vývoj koruny.