Prezident USA Trump v projevu o stavu unie nepřekvapil
Prezident USA Donald Trump ve výročním vystoupení o stavu unie nepřekvapil. Trump bude dále usilovat o finance na stavbu zdi na hranicích USA a Mexika, o obchodní dohodu s Čínou podmíněnou jejími strukturálními reformami a pokračováním denuklearizačních aktivit KLDR. Naznačil též příslib stahování vojsk z Afhánistánu a Sýrie. Shodný záměr a jednodušší vyjednávání s demokraty by prezidenta mělo čekat v případě jeho snah redukce cen léků a rozsáhlých investic do infrastruktury.
Zeď: Podle očekávání prezident vyzval Kongres ke schválení financí na stavbu zdi na hranicích USA a Mexika. Potvrdil tak svoje stanovisko, které vedlo k více než měsíčnímu částečnému zavření vlády. Trump předtím obě témata s cílem vytvořit tlak na Demokratickou stranu odmítající stavbu zdi jako nákladnou a zbytečnou spojil. Instituce vlády otevřela až prozatímní dohoda obou stran dočasného příměří a financování vlády během na tři týdny. Trump vyzval ke sjednocení názorů s opozičními demokraty. Jenže i demokraté vzápětí potvrdili svůj odmítavý postoj ke zdi. Dočasné příměří potrvá již jen více než týden.
Obchodní války: Trump zkritizoval Čínu za nefér praktiky mezinárodního obchodu včetně krádeže intelektuálníhpo vlastnictví, ale ještě své předchůdce a tvůrce obchodních politik, že podle něj umožnily nespravedlivé pořádky mezinárodního obchodu. Trump uvedl, že USA pracují s Čínou na nové obchodní dohodě. Ta ale musí být dle prezidenta podmíněna strukturálními změna k ukončení nefér praktik Číny a ke snížení deficitu obchodní bilance USA. Na přelomu února a března vyprší ultimátum dohody z Buenos Aires z Argentiny podepsané na přelomu začátkem prosince 2018. Podle něj Číně hrozí zvýšení cel, pokud nebude uzavřena obchodní dohoda s USA.
Zahraniční politika: Trump potvrdil politiku vyjednávání s KLDR a částečné dohodami podmíněné stahování vojsk z Afghánistánu a taky návrat vojsk USA ze Sýrie.
Zdravotnictví: Podle Trumpa jsou ceny srovnatelných léků USA stále značně vyšší než v jiných zemích. Bude usilovat o cenovou transparentnost a snížení cen léků.
Infrastruktura: Trump vyzval Kongres ke schválení zákona o infrastruktuře. V kampani k prezidentským volbám 2016 Trump slíbil podpořit výdaje do infrastruktury 1 bil. USD během deseti let. V předchozím projevu o stavu unie v roce 2018 vyzval Kongres k vytvoření zákona generujícího investice infrastruktury za 1,5 bil. USD. V únopru 2018 Trumo žádal Kongres k autoruízaci federálních zdrojů 200 mld. USD během deseti let na renovaci a výstavbu silnic a mostů. Plán byl kritizován a v Kongresu se ani nedostal na program jednání. Na potřebě investic do infrastruktury se prezident s demokraty sice shoduje, ti po něm ale žádají nový zdroj financování. Podle předsedy Výboru dopravy a infrastruktury Petea DeFazia nároky na infrastrukturu činní 2 bil. USD včetně 40 % národních dálnic potřebujících opravu. “Investice již měly být realizovány. Jsme v krizi,” sdělil DeFazio.
Dopad na trhy: Málo překvapení znamenalo mírnou tržní reakci. Hlavní akciový index USA S&P 500 stagnoval na 2 734 bodech a dolar k euru ale vzrostl 0,3 % na 1,137.
ČNB dle očekávání úr. sazby nezměnila
Česká národní banka dle očekávání trhu nezměnila svoje úrokové sazby. Hlavní dvoutýdenní repo sazba zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Rozhodnutí banky potvrzuje zvolňující či přerušující trend útlumu monetární expanze.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Tisková konference guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka s komentářem banky k rozhodnutí včetně výsledku hlasování členů bankovní rady ČNB je na programu ve 14.45 SEČ.
ČNB na své poslední zasedání/rozhodování úrokových sazeb 20.12. svoji hlavní úr. sazbu nezměnila. Dvoutýdenní reposazba tak zůstala na 1,75 %. Diskontní a lombardní úr. sazba zůstaly na 0,75 % resp. 2,75 %.Rozhodnutí bylo schváleno poměrem 5/2. 2 Členové ČNB podpořili její další zvýšení o 0,25 procentního bodu. ČNB reflektovala oslabení ekonomického růstu eurozóny, propad cen ropy, slabší růst české ekonomiky vůči prognóze a na druhé straně stále nečekaně slabší korunu vůči euru a nad očekáváním silný růst mezd včetně robustního trhu práce. Podle ČNB jsou rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky zhruba vyrovnaná.
Podle ČNB je se stávající inflační prognózou konzistnetní přibližná stabilita úr. sazeb v roce 2019 a poté jejich pokračující zvyšování směrem k dlouhodobě neutrální úrovni.
Banka sice je v cyklu zvyšování úr. sazeb, ovšem patrně vzala na vědomí, že jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) je trvale nízká a že růst ekonomiky slábne. Nečekaně silně slábne i poptávka ze zahraničí, zejména z klíčových trhů Západní Evropy.
Inflace sice v listopadu odpovídala cíli ČNB, ovšem jádrová inflace, tj. růst spotřebitelských cen bez volatilních položek energií, potravin a bydlení, které ČNB nemá pod kontrolou, je slabá (s výjimkou cen kategorie Stravování a ubytování spotřebitelského koše Českého statistického úřadu).
ČNB jinak v posledních kvartálech svou hlavní úr. sazbu zvyšovala kvůli zvýšeným inflačním tlakům, tedy kvůli vyčerpanému trhu práce a z toho plynoucímu robustnímu růstu mezd a kvůli slabosti koruny. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a nadměrné úvěrové aktivity, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.
Makroekonomické prostředí již je neutrálnější a není tolik proinflační jako v předchozích kvartálech. I sama ČNB již naznačuje pro letošní rok spíše stabilitu svých úr. sazeb, byť důvody jejích zvyšování včetně hlasů pro ně jsou stále přítomny. Koruna je slabší spíše kvůli externím nejistotám. Monetární politika ČNB spíše zvolňující či přerušující trend útlumu monetární expanze koruně příliš k síle nepomůže.
Dopad na trhy: Po rozhodnutí ČNB, které nepřekvapilo koruna k euru vzrostla 0,1 % na 25,8. Tendence růstu hlavní úrokové sazby je dlouhodobě příznivá pro korunu.
Přerušení zvyšování úr. sazeb ČNB může korunu vůči euru poněkud oslabovat. Rovněž může oslabovat ceny bankovních titulů. Těm (po)zastavení zvyšování úr. sazeb přestává zvyšovat ziskové marže a tím i rovněž ocenění jejich akcií. Ziskové marže bank v podobě rozpětí úroků depozit a úvěrů mají tendenci růst při růstu úrokových sazeb.