Spojené státy americké zabily významného íránského generála Sulejmáního. Írán odpověděl raketovým útokem na americké vojenské základny v Iráku, jak Irák tak USA ale naznačily spíše deeskalaci napětí. Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska teprve začátkem roku 2020 schválil zákon dohody odchodu UK z Evropské unie. Brexitu tak prakticky nestojí v cestě žádná větší překážka a UK pravděpodobně v dohodnutém termínu do 31.1. opustí EU. Předsedkyně Evropské unie Ursula vod der Leyenová ale varovala, že obchodní dohoda UK s EU se nestihne uzavřít v termínu vynucovaném UK do konce roku 2020. Španělsko po dlouhé době má vládu s parlamentní důvěrou. Zemi budou vládnout levicové strany. To v Rakousku povolební vyjednávání nebylo tak těsné, staronová vládní strana, lidovci povládnou se zelenými. Ti budou ve vládě poprvé v historii. Index ISM zpracovatelského průmyslu USA v prosinci nečekaně klesl, recese odvětví se tak nečekaně zvětšila, byť mírně a zůstává malá.
Politika Blízký východ: Atentát na Sulejmáního zdražil ropu a vymazal zisky akciových trhů a přináší značné politické důsledky
Atentát 3. ledna na Kásima Sulejmáního, velitele speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard raketovým útokem bezpilotního letadla Spojených států amerických na příkaz prezidenta USA Donalda Trumpa přispěl k eskalaci mezinárodního politického napětí, zejména na Blízkém východě ale i v USA.
Kvůli tomu značně zdražila ropa a oslabil americký akciový trh. Ten odepsal solidní zisk z předchozího, prvního obchodního dne tohoto roku.
Írán truchlí a zuří. USA slíbil tvrdou pomstu. Patrně půjde o cíle na Blízkém východě včetně Iráku, Perském zálivu, Sýrii a dalších zemích spadajících do bezprostředního politického vlivu země. Bezpečnostní rizika ale vzrostoi i v USA.
MImo to Írán dva dny po atentátu oznámil, že již nebude vázán mezinárodní dohodou Společný komplexní akční plán uzavřenou s pěti stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, USA, UK, Francií, Ruskem a Čínskou lidovou republikou a dále s Německem a Evropskou unií v roce 2015 a implementovanou v roce 2016, podle které tlumil svůj jaderný program výměnou za omezení sankcí kvůli svému jadernému programu. Írán nicméně slíbil kooperaci s Mezinárodní agenturou pro atomovouj energii (IAEA) s možností obnovení dohody.
Prezident USA Trump Írán varoval před odvetou s tím, že USA mají na mušce 52 íránských cílů, některé “s velmi vysokou úrovní a důležitostí pro Írán a íránskou kulturu.
Kromě toho Trump varoval Irák předtím vypuzením amerických a jiných mezinárodních vojsk z jeho území. Takové doporučení navržené iráckým premiérem totiž odhlasoval irácký parlament. “Máme tam velmi neobyčejně drahou leteckou základnu. Neodejdeme, pokud nám za ni nezaplatí,” glosoval Trump možné scénáře. Trump rovněž řekl, že pokud Irák nepřátelsky požádá armádu USA o odchod, USA na zemi uvalí sankce, “které ještě předtím nikdy neviděli. Sankce na Írán by vůči těmto vypadaly krotce”. Mezinárodní vojenské základy v Iráku jsou důležité pro boj s Islámským státem.
Politika Blízký východ: Napětí na ose USA - Írán s protiútokem Íránu a komentáři Trumpa a Zarífa oslabilo
Protiútok Íránu na Spojené státy americké v odvetě za zabití svého čelního generála Kásima Sulejmáního v podobě raketového náletu na vojenské základny USA Al Asad v Iráku nepřinesly oběti na životech a podle expertů jasně nesly známky snahy Íránu neeskalovat současný konflikt s USA. To následně potvrdil i prezident USA Donald Trump a ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf.
Trump v tweetu po útocích Íránu informoval, že nejsou oběti na životech a i materiální škody jsou po raketovém ataku minimální. Trump řekl, že se zdá, že Írán ustoupil.
Zaríf útoky označil za proporcionální odvetu a záležitost s USA za uzavřenou. Írán podle Zarífa nechce válku s USA.
Tím k nejdůležitějším okolnostem íránského tak patří námitka Iráku proti útoku Iránu na irácké základny, které hostí americké jednotky. Irák plánuje předvolání velvyslance Íránu, s tím, že útoky ohrožují suverenitu Iráku. “Nedovolíme, aby se Irák stal bojištěm.”
Taky proto riziková prémie během středy rychle mizela: akcie rostly a ropa silně propadala.
Brexit: Parlament UK schválil zákon brexitu, ten spěje k “závěru"
Dolní komora parlamentu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle očekávání schválila zákon vystoupení UK z Evropské unie. Předloha nyní míří do horní komory parlamentu a k podpisu panovnici. S ratifikací dohody Evropským parlamentem se uzavře formání vystoupení UK z EU. Předpokládá se, že všechny formality budou splněny v termínu dohody UK a EU do 31.1. Ani pak ale brexitová sága neskončí. UK a EU čeká náročný úkol vyjednávání obchodní dohody. Perspektiva tvrdého brexitu bez dohody tak stále trvá.
Po brexitu do konce roku 2020 bude trvat přechodné období, v kterém UK sice již nebude členem EU, stále však budou trvat obchodní stávající obchodní pravidla a UK bude přispívat do rozpočtu EU. Uzavření obchodní dohody ale bude oříšek. Vláda UK chce za každou cenu dodržet termín přechodného období do konce roku 2020. Jenže podle EU jde o úkol na více let. Bez dohody s ukončením přechodného období by tak mohlo dojít na pravidla Světové obchodní organizace (WTO), tedy na tvrdý brexit.
Brexit: Von der Leynová říká, že je prakticky nemožné letos uzavřít pobrexitovou obchodní dohodu, tvrdý brexit hrozí dál
Předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leynová ve vystoupení na London School of Economics řekla, že je prakticky nemožné uzavřít pobrexitovou obchodní dohodu se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska do konce tohoto roku, tedy do konce přechodného období po brexitu.
Vláda UK tvořená ve volbách vítěznou Konzervativní stranou usiluje uzákonit, že přechodné období nebude prodlouženo. Mluvčí premiéra Johnsona nicméně řekl, že není nutné, aby obchodní rozhovory byly uzavřeny všechny najednou.
Po brexitu do konce roku 2020 bude trvat přechodné období, v kterém UK sice již nebude členem EU, stále však budou trvat obchodní stávající obchodní pravidla a UK bude přispívat do rozpočtu EU. Uzavření obchodní dohody ale bude oříšek. Vláda UK chce za každou cenu dodržet termín přechodného období do konce roku 2020. Jenže podle EU jde o úkol na více let. Bez dohody a bez prodloužení přechodného období by tak mohlo dojít na pravidla Světové obchodní organizace (WTO), tedy na tvrdý brexit.
Von der Leyenová řekla, že EU chce nové partnerství s UK, podle kterého budou “nulová cla, kvóty a dumping."
Politika EU: Španělská vláda získala těsnou důvěru, zemi bude řídit levice
Po opakovaných volbách na 10.11. 2019, v kterých opět zvítězila středolevicová Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedro Sancheze vláda konečně získala důvěru parlamentu. Socialisté se na vládě dohodly s krajně levicovou volební aliancí Podemos. Parlament vládu potvrdil většinou dvou hlasů. Končí tak dlouhý, téměř roční politický pat ve Španělsku, v kterém Sanchezova vláda pouze nuceně spravovala zemi. Koaliční program počítá se zvýšením dani bohatých, citelným zvýšením minimální mzdy, rušení reforem trhu práce předchozí konzervativní vlády.
Politika Evropská unie: Lidovci a Zelení v Rakousku uzavřeli koaliční dohodu, Zelení ji jasně podpořili
Kongres strany Zelení - zelená alternativa Rakouska 93,2 % hlasů potvrdil podporu vedení strany dosažení koaliční vládní dohody s Novou lidovou stranou (FPO). Zelení tak poprvé v historii míří do vlády Rakouska jako menší partner lidovců. Sebastian Kurz se tak opět stane kancléřem. Prezident Alexander Van der Bellen podle jeho úřadu jmenuje novou vládu v úterý.
Zelení museli přistoupit na protiimigrační požadavky lidovců, například zákaz nošení šátků až do 14 let ze současných 10 let. Zelení museli skousnout i kontroverzní preventivní detenci lidí považovaných za hrozbu veřejné bezpečnosti, byť ještě trestný čin nespáchali.
Mimo to ale Zelení dosáhli řadu ekologických opatření. Ta by měla zemi vést k preferenci ekologicvké dopravy. Rakousko bude rovněž mapovat ekologickou náročnost ekonomiky. Tato příprava by časem měla přinést daňovou diferenci, spravedlivější vůči životnímu prostředí.
Makroekonomické události USA: Index ISM zpracovatelského průmyslu v prosinci nečekaně klesl, menší recese se překvapivě zvětšila
Index ISM zpracovatelského průmyslu Spojených států amerických v prosinci nečekaně klesl, na 47,2 z 48,1 v listopadu, trh ale čekal jeho vzestup na 49,0. Recese aktivity zpracovatelského průmyslu z listopadu se tak v prosinci nečekaně vůči listopadu zvětšila, byť jen mírně, trh čekal její zúžení. Aktivita zpracovatelského průmyslu klesá nejvíce od světové hospodářské a finanční krize let 2008 - 2009. Zůstává však mírná.
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.