Mezinárodní obchod: Trump tvrdě eskaloval obchodní konflikt, vyzval firmy USA, aby neobchodovaly s Čínou
Prezident USA Donald Trump požádal firmy USA, aby hledali alternativu obchodování s Čínou poté, co Čína ohlásila odvetná celní opatření na plán Trumpa zvýšit dovozní cla pro Čínu od 1.9. resp. od poloviny prosince. Trump rovněž naznačil další zvýšení dovozních cel na import čínské produkce do USA.
Jelikož USA nedisponují centrálně plánovanou ekonomikou, nemohou přímo firmám nařídit aby s Čínou neobchodovaly. Mohou ale na firmy vyvíjet značná nepřímá tlak. Vedle současné obchodní protekcionistické politiky USA zvyšování dovozních cel k němu patří možnost vyhlášení stavu “Národní nouze”, omezení přístupu ke státním zakázkám či uplatnění zákona z roku 1971 “Obchodování s nepřítelem”.
Ve všech zmíněných případech mlůže stát efektivně blokovat aktivitu firem. Řada firem USA ale v Číně již má řadu velkých investic, v Číně vyrábí ve velkých objemech resp. s Čínou obchoduje. Rezistence ze strany amerických korporací by byla rozhodně velká.
Trump kromě této hrozby zvýšil o 5 procentních bodů již zvýšenou dovozní celní sazbu 25 % na přibližně 250 mld. USD dovozů čínského zboží do USA. Tato nová sazba by měla vejít v platnost 1.10. Rovněž pohrozil, že plánovaná dovozní celní sazba 10 % na dalších 300 mld. USD dovozů zboží Číny do USA bude zvýšena na 15 % s tím, že tato opatření mají vejít v platnost 1.9.a 15.12.
Mezinárodní obchod: Čína oplácí celní hrozby USA plánem zvýšení dovozních cel
Čínská lidová republika 23.8. oznámila plán zvýšených odvetných dovozních cel na import zboží Spojených států amerických do Číny za 75 mld. USD. Jde o další pokračování eskalace vařícího vleklého neklidu nejistot obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA, které rozpoutaly na více frontách se svými hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem, Kanadou apod. stále přikládají k hrozícím rostoucím signálům slábnutí růstu ekonomik globálních hospodářských center a celé světové ekonomiky. Začátkem srpna obchodní války opět eskaloval prezident USA Trump hrozbou zvýšení dovozních cel Číně.
Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že uvalí další dovozní cla a zvýší sazbu cel dovozů o 5 % a 10 % na import celkem 5 078 produktů USA do Číny. Mezi nimi jsou zemědělské produkty (včetně citlivé sóji, pšenice, kukuřice, čiroku, hovězího a vepřového masa) surová ropa, malá letadla a automobily. Cla některých produktů mají vstoupit v platnost 1.9. 2019 a jiná 15.12. 2019.
Prezident Spojených států amerických Donald Trump začátkem srpna opět otevřel a dále ostře zvýšil nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA se svými hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem apod.
Trump oznámil plán dál zvýšit dovozní cla USA na import čínského zboží do USA za 300 mld. USD o 10 procentních bodů od 1.9. 2019. Trump dále pohrozil dále zvýšit celní dovozní zátěž pro Čínu, pokud čínský prezident Si Ťin-pching nebude rychleji jednat k dosažení obchodní dohody obou největších ekonomik světa. Trump řekl, že pokud obchodní rozhovory nedosáhnou pokroku, může zvýšit dovozní cla dále, i nad hladinu zvýšení 25 procentních bodů, které již uvalil na zbývající importy zboží Číny do USA za 250 mld. USD.
Později Trump odložil platnost tohoto zvýšení dovozních cel USA na import části čínského zboží do USA z 1.9. 2019 na 15.12. 2019. Jedná se přibližně o polovinu z původního objemu importovaného zboží Čínou do USA za 300 mld. USD zasažených zvýšenou dovozní celní sazbou.
Dopad na trhy: Finanční a komoditní trhy reagovaly prudkým oslabením hlavního akciového indexu S&P 500 přibližně 0,7 % a ropa WTI ztratila 1,8 %. Zlato po zprávě posílilo 0,7 % na 1 504 USD/trojskou unci.
Politika EU: Premiér Itálie Conte rezignoval, prezident bude hledat novou vládu s možností nových voleb
Premiér Itálie Giuseppe Conte podal 20.8. demisi. Klíčem k tomuto kroku bylo podání žádosti hlasování o nedůvěře vlastní vládě krajně pravicovou a euroskeptickou Ligou severu dosud vládnoucí v dvoučlenné koalici s populistickým Hnutím pěti hvězd. Na tahu je tak prezident Sergio Mattarella, aby našel východisko z politické krize.
Demise vlády neznamená její bezprostřední konec. Prezident pověřil Conteho, aby zatím pokračoval ve funkci prozatímního premiéra. Salvini, vůdce Ligy severu naznačil, že by vláda mohla pokračovat až do podzimního jednání rozpočtu 2020. To je ale podle ústavních expertů vysoce nepravděpodobné, protože schvalování rozpočtu je mimo kompetence přechodných vlád. Mattarella ale může Conteho vyslat zpátky do parlamentu, aby znovu spojil svůj politický osud a podposu se Salvinim resp. Ligou severu.
Prezident ale pravdpěpodobně bude hledat jinou koalici. Nabízí se spojení levicových stran, dosud vládnoucí Hnutí pěti hvězd a středolevicové Demokratické strany. Ta by měla v Senátu převahu jediného hlasu, ovšem již se ozvala menší levicová strana, že by takovou vládu podpořila. Hnutí pěti hvězd a Demokratická strana již zahájily jednání o vládě. Obě strany nicméně před volbami spolu velmi tvrdě soupeřily a ani Demokratická strana není uvnitř vůbec jednotná.
Pokud by tato koalice nevyšla, může prezident usilovat o širší parlamentní podporu pro úřednickou vládu, která by schválila rozpočet na příští rok s tím, že by se volby konaly příští rok na jaře.
Pokud prezident uzná, že žádná vládní koalice není možná, má pravomoc rozpustit parlament a ziniciovat předčasné volby, tři a půl roku před jejch řádným termínem. Vládní koalice Ligy severu a Hnutí pěti hvězd se zformovala po jarních parlamentních volbách v roce 2018 a dosud tedy trvá něco přes rok. Mattarella již upozornil, že chce vládu, která na podzim schválí rozpočet na příští rok. To by znamenalo, že by se případné předčasné volby měly konat do konce října nebo až příští rok.
V posledních loňských parlamentních volbách vyhrálo Hnutí pěti hvězd. Od té doby se ale Liga severu podle průzkumů volebních preferencí zdvojnásobila svoji podporu. Ta se podle nich nyní pohybuje v intervalu 34 - 39 %. Získala-li by Liga severu takový volební zisk, snadno by volby vyhrála. Pokud by Liga severu ve volbách nezískala absolutní většinu, mohla se by se žádostí o podporu obrátit na své dlouhodobé dřívější partnery z pravostředové části politického spektra: Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho a Fratelli d’Italia (Bratři Itálie).
Proč Salvini potopil vládu?
Spoluvládnoucí krajněpravicová euroskeptická Liga severu, která s Hnutím pěti hvězd tvoří dvoučlennou koalici, dříve uvedla, že aktivizovala hlasování o nedůvěře současné vlády premiéra Giuseppeho Conteho. Salvini, který v současné vládě je současně vícepremiérem a ministrem vnitra v prohlášení 8.8. řekl, že premiérovi Giuseppemu Contemu, který není členem žádné z koaličních stran, sdělil, že koalice s Hnutím pěti hvězd se rozpadla sotva po roce s tím, že by Itálie měla rychle dát volbu zpět voličům. Liga severu si stěžovala na spory ve vládní koalici.
Liga severu a Hnutí pěti hvězd vykazují spory v posledních měsících. Tento týden hlasovaly proti sobě v parlamentu v hlasování o budoucnosti vlakového spojení s Francií. Liga severu opakovaně prohlašuje, že rekonstrukci vlády si nepřeje a vyhlásila seznam oblastí “rozdílného názoru” vůči Hnutí pěti hvězd včetně infrastruktury, daní, práva, regionální autonomie a vztahů s Evropskou unií.
Liga severu pravděpodobně chtěla vydělat na vzestupu své popularity. Liga severu sice v loňských parlamentních volbách skončila až za Hnutím pěti hvězd a je tak v parlamentu druhou nejsilnější stranou, v letošních květnových volbách do Evropského parlamentu se ale již karta otočila a Liga severu, jíž vede Matteo Salvini, tyto volby jasně ovládla. Momentálně tak pelotonu politických stran Itálie kraluje. Vůči svému koaličnímu partnerovi má dle současných politických preferencí až dvojnásobnou podporu.
Možná ale ani sám Salvini nepočítal s tím, že se jiné politické strany spojí, aby Ligu severu vyšachovali z vlády. Salvini se několik dnů po oznámení snahy torpédovat vládu snažil situaci zachránit signálem, že by mohlo jít pouze o rekonstrukci vlády, Hnutí pěti hvězd ale dalo Lize severu na srozuměnou že jí již nevěří.
Itálie má s politickou nestabilitou bohaté zkušenosti, nikoliv však v létě, kdy má parlament prázdniny. V Itálii se po druhé světové válce ještě nikdy nekonaly parlamentní volby na podzim také proto, že v září jsou na programu přípravné práce státního rozpočtu pro příští rok, který musí být parlamentu prezentován v říjnu.
Politika UK: Politické preference Konzervativní strany s nástupem vedení Johnsona prudce stouply
Podle průzkumu veřejného mínění agentury Kantar zveřejněného 21.8. preference Konzervativní strany s nástupem Borise Johnsona do funkce jejího lídra a předsedy vlády UK pokračují v silném růstu. Její náskok na druhou Labouristickou stranu vzrostl na 14 procentních bodů! Tvrdší jednoznačný postoj Johnson k brexitu tak zřejmě vrací své straně zpět voliče.
Růst preferencí Konzervativní strany se dle online hlasování Kantaru zvýšil na 42 % z 25 % v květnu, naopak preference labouristů oslabily na 28 % z 34 % v květnu, tedy z měsíce, kdy byl podniknut poslední srovnatelný průzkum. Podpora proevropských Liberálních demokratů odmítajících brexit zůstala od květnového šetření nezměněna na 15 %. Preference Strany brexitu oslabily na 5 % z 10 % v květnu a preference Skotské národní strany zůstávají na květnových 5 %.
Nesmlouvavý postoj Johnsona k brexitu se tak názorově přiblížil Straně brexitu Nigela Farage, tváře úspěšsné brexitové kampaně pred referendem brexitu v roce 2016. Změna rétoriky konzervativců s Johnsonem v jejich čele tak patrně vráží klín mezi obě strany a stojí za exportem hlasům pro Konzervativní stranu právě ze Strany brexitu.
Strana brexitu v květnových volbách do Evropského parlamentu šokovala vítězstvím, když za sebou přesvědčivě nechala jak Labouristickou stranu na 3. tak i Konzervativní stranu na 5. místě. V této době patrně kullimovalo rozladění voličů nejednoznačného postoje hlavních politických soků, konzevrativců a labouristů v otázce brexitu. V dubnu EU a UK odložili brexit na 31.10. a v polovině května labouristé odstoupili z jednání s konzervativci o brexitu. Krátce po debaklu voleb do Evropského parlamentu tehdejší premiérka Mayová ohlásila na rezignaci na posty leaderky Konzervativní strany a premiérky UK.
Pode podobného průzkumu z poloviny srpna se podpora Konzervativní strany po nástupu Johnsona do jejího čela zvýšila o 6 procentních bodů na 31 %, opoziční Labouristickou stranu by dle šetření volilo 27 %.
Boris Johnson, předseda vlády UK slíbil, že UK z EU dostane v termínu brexitu do 31.10 lépe s dohodou s EU nebo bez ní i vzdor tomu, že parlament UK s tímto postupem několikrát hlasováním vyjádřil nesouhlas. Johnson deaktivaci parlamentu nevyloučil proto, aby poslancům zabránil blokovat brexit bez dohody.
Politika UK: Většina Britů říká, že jakákoliv dohoda brexitu by měla být předmětem referenda
Rostoucí preference Konzervativní strany nejsou jedinou zprávou průzkumu předvolebních preferencí. Další zpráva politických šetření pro premiéra příznivá není. Jakákoliv konečná dohoda resp řešení vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie by podle 52 % respondentů šetření agentury Kantar měla podléhat referendu. Toto řešení naopak oponuje 29 % dotázaných. Názor na tuto věc postrádá 19 % dotazovaných.
Navíc jen 23 % Britů řeklo, že brexit bez dohody je jejich preferovaný scénář. Bez znalosti preferovaného průběhu brexitu je podle průzkumu momentálně 22 % dotázaných.
Zajímavostí je, že podle průzkumu z poloviny srpna většina Britů souhlasí s premiérem, tedy s brexitem za každou cenu.
Většina Britů se podle zprávy Reuters domnívá, že premiér Spojeného království Velké Británie a Severního Irska musí UK dostat z Evropské unie za jakoukoliv cenu, i kdyby to znamenalo deaktivaci parlamentu UK. Zpráva cituje průzkum veřejného mínění pro deník Daily Telegraph z 12.8.
Průzkum ukázal, že 54 % dotázaných po odečtení nerozhodných hlasů schvaluje, aby Johnson zajistil brexit jakýmkoliv způsobem včetně deaktivace parlamentu pokud by to bylo nezbytné, aby zabránil poslancům, aby brexit zastavili. Nesouhlas s tvrzením vyslovilo zbylých 46 % rozhodlých dotázaných.
Boris Johnson, předseda vlády UK slíbil, že UK z EU dostane v termínu brexitu do 31.10 lépe s dohodou s EU nebo bez ní i vzdor tomu, že parlament UK s tímto postupem několikrát hlasováním vyjádřil nesouhlas. Johnson deaktivaci parlamentu nevyloučil proto, aby poslancům zabránil blokovat brexit bez dohody.
Makroekonomické události USA: Prodeje nových domů v létě silně překonaly očekávání
V USA v červenci prodeje nových domů meziměsíčně klesly 12,8 %, trh čekal růst 0,2 %. V červnu byl ale jejich růst navýšen na 20,9 % ze 7,0 %. Anualizovaně klesly na 635 000 z revidovaných 728 000 (z 646 000) v červnu, trh čekal 647 000. I když červencové prodeje nových domů zaostaly za očekáváním, v součtu s prudkým navýšením jejich prodejů v červnu celkově data značně překonala očekávání. Růst silných prodejů nových domů trvá.
Firmy USA: General Electric se brání obvinění podvodného účetnictví
Firma General Electric zintenzivnil svoji obranu kredibility svých účetních výkazů poté, co ji začal zpochybňovat trh po nezvyklé výzkumné zprávě obviňující společnost z nedostatečného finančního krytí potenciálních ztrát pojištění ve výši 29 mld. USD a rovněž z nesprávně účtovaného zisku své akvizice Baker Hughes. Společnost General Electric uvedla, že investorům nabídla novou obhajobu v reakci na jejich otázky.
General Electric v posledních letech utrpěla sérii finančních ztrát a odpisů za více než 40 mld. USD. Cena akcie kdysi mocného konglomeráru se skácela na zlomek své hodnoty pod 10 USD. Po zveřejnění zprávy ve čtvrtek akcie firmy oslabily 15 %, v pátek pak vzrostly 9,7 % se zprávou, že ředitel firmy Larry Culp koupil akcie firmy za téměř 2 mil. USD krátce po ohromujícím poklesu ceny akcie, v denním srovnání procentuálně největším za posledních 11 let. V pondělí cena akcie slábla 1,6 % na 8,6 USD. Jedno z daní, kterou společnost musela za naručení své důvěryhodnosti zaplatit bylo i vyřazení z prestižního akciového indexu Dow Jones Industrial Average v červnu 2018.
Jeden z autorů zprávy Harry Markopolos, který vešel ve známost brzkým varováním před podvodným podnikáním Bernarda Madoffa zatčeného v roce 2008 ve zprávě zveřejnil, že investoval na pokles akcií General Electric. Culp o zprávě řekl, že jde o tržní manipulaci.
Politika Česká republika: Šmarda stáhl ministerskou kandidaturu
Michal Šmarda, nominant na úřad ministra kultury po třech měsících stáhl svoji kandidaturu poté, se se proti němu obrátil premiér Andrej Babiš. Tím se může uvolnit nestabilita kolem vlády. Prezident Miloš Zeman odmítl Šmardu jmenovat ministrem a Česká strana sociálně demokratická hrozila odchodem z vlády.
Podle Zemana Šmarda má na funkci nízké vzdělání a žádné zkušenosti s kulturou. Tento týden se k prezidentovi přidal i premiér. ČSSD bude hledat nového kandidáta na uvolněný post.