Červencové maloobchodní tržby nečekaně zrychlily svůj silný růst. Podobně i ve druhém čtvrtletí růst produktivity práce nečekaně značně zrychlil stejně jako růst mezd a jednotkových pracovních nákladů. Index ekonomické aktiivty Fedu Philadelphia v srpnu klesl značně méně, než se čekalo. Nízký růst hrubého domácího produktu Německa ve druhém čtvrtletí pokračuje ve slábnutí, byť o něco méně, než se čekalo. Slabé indexy sentimentu ekonomických očekávání a současné situace ZEW Německa v srpnu silně padly, značně víc, než se čekalo. Spojené státy americké odložily zvýšení dovozních cel o deset procentních bodů plánované na 1.9. 2019 na 15.12. 2019 pro dovoz některého zboží Číny. Většina Britů podle průzkumu souhlasí s premiérem Johnsonem, že Spojení království Velké Británie a Severního Irska musí opustit Evropskou unii za každou cenu, i kdyby to znamenalo i deaktivaci parlamentu UK. Prezident České republiky Miloš Zeman oznámil, že nominanta České strany sociálně demokratické Michala Šmardu nejmenuje do uvolněné funkce ministra kultury a přiživil tak napětí kolem vlády Česka. ČSSD, členka vládní koalice hrozila odchodem z vlády, pokud Šmarda ministrem kultury jmenován nebude.
Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v červenci nečekaně značně zesílily svůj robustní růst
V červenci v USA meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,7 %, trh čekal jejich růst 0,3 %. Maloobchodní tržby a stravovacích služeb bez prodeje automobilů a jejich částí vzrostly 1,0 %, trh čekal jejich růst 0,4 %. Maloobchodní tržby a stravovacích služeb bez prodeje automobilů a jejich částí a prodejů benzínových čerpadel vzrostly 0,9 %, trh čekal jejich růst 0,5 %. Maloobchodní tržby tak v červenci nečekaně značně zesílily svůj robustní růst.
Rozbor: Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb v červenci meziročně vzrostly 3,4 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodeje automobilů a jejich částí v červnu meziročně vzrostly 3,7 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodeje automobilů a jejich částí a bez tržeb benzínových čerpadel v červnu meziročně vzrostly 4,2 %.
Hodnocení: Maloobchodní tržby v červenci značně překonaly očekávání. Spotřeba domácností po výpadku v prvním kvartálu ve druhém čtvrtletí zrychlila svůj růst, který v průměru zůstává solidní a zrychlení jejich růstu se opakuje i začátkem třetího čtvrtletí. Podporou robustní spotřeby domácností je solidní růst silného trhu práce s nízkou nezaměstnaností a solidní tvorbou zaměstnanosti. Naopak silný růst spotřeby domácností opět významně podporuje solidní ekonomický růst USA.
Makroekonomické události USA: Růst produktivity práce v prvním čtvrtletí vzrostl značně víc, než se čekalo, růst mezd a jednotkových pracovních nákladů v prvním pololetí nečekaně prudce vzrostl
Ve Spojených státech amerických ve druhém čtvrtletí produktivita práce vzrostla 2,3 %, trh čekal její růst jen 1,4 % po růstu 3,5 % v prvním čtvrtletí. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 2,4 %, trh čekal jejich zvýšení jen 2,0 %. Růst jednotkových pracovních nákladů hlavně kvůli nečekaně prudkému růstu mezd ovšem ve skutečnosti očekávání výrazně překonal a to díky revizi v podobě prudkého navýšení jejich růstu. Růst jednotkových pracovních nákladů byl v prvním čtvrtletí revizí zvýšen na 5,5 % z poklesu 1,6 %!
Rozbor: Produktivita práce ve druhém čtvrtletí vzrostla více, než se čekalo.
Růst mezd a jednotkových pracovních nákladů ve druhém čtvrtletí i za celé první pololetí značně překonal očekávání a to hlavně revizí jejich růstu za první kvartál. Před znalostí výsledků trh znal růst nominálních mezd za první čtvrtletí 1,8 % a čekal jejich zvýšení ve druhém čtvrtletí na 3,4 %, pro jednotkové pracovní náklady platila data poklesu 1,6 % v prvním čtvrtletí a předpokladu růstu 2,0 % ve druhém čtvrtletí. přibližně v trendových úrovních minulých let.
Ve skutečnosti ale růst nominálních mezd a jednotkových pracovních nákladů byl za první kvartál prudce navýšen na 9,2 % resp. 5,5 % a za druhý kvartál růst nominálních mezd a jednotkových pracovních nákladů dosáhl 4,8 % resp. 2,4 %.
Hodnocení: Ekonomové čekali potvrzení zesíleného růstu produktivity práce v tomto roce a pokračování decetního růstu mezd.
Růst produktivity práce opět trendově zesílil. Produktivita práce roste v posledních kvartálech o něco více než dříve, v porovnání s minulými dekádami je její růst v poslední dekádě po světové finanční krizi nízký. Rychlejší růst produktivity práce zvyšuje růstový neinflační potenciál daného hospodářství. Teprve data dalších kvartálů ale potvrdí jestli se jedná o trvalejší jev.
Růst mezd ovšem nečekaně silně v prvním pololetí, lvím dílem revizí za první čtvrtletí ovšem i ve druhém kvartálu zesílil. Jiná data mezd takový razantní růst nenaznačují, takže teprve další kvartály ukáží reálný podkladový trend růstu mezd.
Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v srpnu klesl mnohem méně, než se čekalo
Index ek. aktivity Fed Philadelphia v srpnu citelně klesl, po jeho prudkém červencovém růstu na 16,8 z 21,8 v červenci. Trh ale čekal jeho větší pokles na 9,5. Růst ek. aktivity dle průmyslových firem regionu tak v srpnu po silném červencovém zesílení sice oslabil, ale značně méně, než čekal trh a zůstal solidní.
Rozbor: Růst ek. aktivity dle průmyslových firem regionu v srpnu po silném červencovém zesílení sice oslabil, ale značně méně, než čekal trh a zůstal solidní.
Jiná data aktivity průmyslových firem, nové zakázky a zaměstnanost byla v srpnu smíšená. Růst nových zakázek zesílil a zůstal solidní. naopak ještě v červenci solidní růst zaměstnanosti prudce oslabil na nízkou hladinu.
Výhled pro přelom roku: Index očekávané ekonomické aktivity v srpnu klesl na 32,6 z 38,0 v červenci. Výhled průmyslových firem regionu ekonomické aktivity pro konec roku značně klesl, zůstal ale solidní. Podobné hodnocení meziměsíčního vývoje a úrovně platí i pro nové zakázky a kapitálové/investiční výdajů. Výhled průmyslových podniků zaměstnanosti v srpnu vůči červenci nepatrně posílil a taktéž je solidní.
Hodnocení: Růst ekonomické aktivity regionu Philadelphia přes meziměsíční oslabení zůstává solidní. Navíc pokles tempa růstu zdaleka nebyl takový, jak čekal trh. Výhled průmyslových firem regionů Philadelphia a New York ekonomické aktivity ke konci roku zůstává střídmý.
Agregátní data průmyslové a ekonomické aktivity, Index ISM zpracovatelského průmyslu v souladu s regionálními daty opakově vykazuje nízký růst aktivity zpracovatelského průmyslu. Hrubý domácí produkt zatím stále vykazuje solidní růst díky robustnímu růstu domácí poptávky reprezentované službami a maloobchodními tržbami.
Makroekonomické události eurozóna: Růst německé ekonomiky dále oslabil, byť méně než se čekalo
HDP Německa ve druhém čtvrtletí mezikvartálně klesl 0,1 % dle očekávání trhu po jeho růstu 0,4 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst ekonomiky po očištění o rozdílné ceny a rozdílný počet pracovních dnů klesl na 0,4 %, trh čekal jeho větší pokles na 0,1 % z 0,7 % v předchozím čtvrtletí. Růst HDP pokračuje ve svém slábnutí.
Největší ekonomika Evropské unie stále čeká n a zasažení dna svého hospodářského cyklu. Trendově se růst ekonomiky pohybuje již jen v rozmezí 0,4 - 0,8 %.
Na hospodářství Německa resp. eurozóny dlouhodobě nepříznivě působí obavy nebezpečí rizik mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních resp. celních válek a taky odkládaný, nejasný a nerozhodlý odchod Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Tyto důvody oslabily export a investice Německa resp. eurozóny. Vlna nejistoty firem bývá spojena s vyčkáváním a odkladem investic.
Přitom v Německu v prvních měsících roku dále propadla aktivita průmyslu do významné recese. Současně ale v dvourychlostním hospodářství díky silnému trhu práce posiluje domácí poptávka a dominantní odvětví ekonomiky služby nadále hlásí solidní růst. Služby mají v ekonomice dominantní zastoupení a proto i jejich výkonnost může být klíčovým faktorem trendu výkonnosti celé ekonomiky.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v srpnu nečekaně silně propadly
V srpnu v Německu Index ZEW sentimentu ek. očekávání prudce klesl na - 44,1, minimum od prosince 2011 z - 24,5 v červenci, trh čekal jeho menší pokles na - 28,0. Index ZEW současné ek. situace silně klesl na - 13,5 z - 1,1 v červenci, trh čekal jeho menší pokles na - 5,9. Pesimistické očekávání i slabé hodnocení současné situace Německa/eurozóny dále kleslo, mnohem víc, než se čekalo.
Rozbor: Prezident Institutu ZEW, profesor Achim Wambach k výsledkům řekl, že Indikátor ZEW ekonomického sentimentu ukazuje na významné zhoršení výhledu německé ekonomiky. Poslední eskalace obchodního sporu mezi USA a Čínou, nebezpečí konkurenčních depreciací (měn) a zvýšená pravděpodobnost vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie bez dohody přidávají další tlak na již slabý ekonomický růst. Toto velmi pravděpodobně dále omezí vývoj německých exportů a průmyslové produkce.
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v srpnu taky prudce klesl, na - 43,6 z - 20,3 bodu. Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny klesl z - 10,6 bodu na - 14,5 bodu. Ekonomický výhled slabé ekonomiky eurozóny proto dle ZEWu zůstává oslaben.
Ekonomická očekávání silně klesla pro všechny hlavní světové ekonomiky, ve všech se ve druhém pololetí čeká výraznější pokles ekonomického růstu. Hodnocení současné situace kleslo hlavně v Německu a USA. Zatímco v USA je stav hospodářství stále hodnocen příznivě, v Evropě hlavně v Itálii a UK převládá slabost. To jsou důvody proč, dle průzkumu ZEWu, stále roste očekávání dalšího uvolnění monetární politiky hlavně Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému USA. Klesá ovšem i výhled úrokových sazeb s deší dobou splatnosti. Trh dále čeká pokles akcií firem zejména německého zpracovatelského průmyslu a taky bank a pojišťoven, jejichž ziskové marže snižuje výhled poklesu úrokových sazeb.
Hodnocení: Data jsou opět nečekaně slabá hlavně kvůli propadu hodnocení očekávání ale i současné situace. To vážně hrozí novým poklesem již tak slabého růstu ekonomiky Německa a eurozóny.
Makroekonomická data Německa, eurozóny i Spojených států amerických spíše potvrzovaly další slábnutí růstu ekonomické aktivity. Navíc nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA s jejich hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem apod. a kvůli odcházení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie se dále vyostřily. Prezident USA Donald Trump totiž oznámil další zvýšení dovozních cel pro import čínského zboží do USA. USA rovněž prohlásily Čínu za měnového manipulátora, což je další důvod obchodních restrikcí a tedy eskalace obchodního konfliktu.
Sentiment ekonomické veřejnosti Německa resp. eurozóny je poslední rok stále zatížen hlavně nejistotami vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, hlavně nebezpečí brexitu bez dohody, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Tvrdý brexit by totiž značně přiškrtil obchodní toky UK a EU řízené pouze regulemi Světové obchodní organizace logisticky i zvýšením cel a nejistoty. Nová vláda premiéra Johnsona je značně probrexitová. Sám Johnson počítá s brexitem bez dohody jako s realistickou variantou, pokud nevyjde z pohledu UK vylepšená dohoda brexitu s EU. Navíc nevyloučil obejít parlament UK, který dosud tvrdý brexit blokuje.
Další důvod, který oslabuje ekonomický sentiment jsou zvýšené nejistot obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek rozpoutaných USA na více obchodních frontách se svými hlavními obchodními partnery, Mexikem, Kanadou, Čínskou lidovou republikou a Evropskou unií.
Obchodní války se v květnu opět rozhořely poté, co Čína chtěla revidovat své dřívější závazky změn svého práva. USA zvýšily celní sazbu dovozů zboží Číny do USA a naznačily další zvýšení cel, Čína po několika dnech USA zvýšení cel oplatila.
Vzhledem k expozici ekonomiky EU vůči zahraniční poptávce vývoj HDP Evropy závisí nejen na obchodních vztazích USA s EU ale i na obchodu USA a Číny. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než v USA či v Číně.
Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je EU značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na pokles růstu HDP.
Tyto důvody zpomalují růst HDP globálních ekonomických center, což je další důvod poklesu ekonomického sentimentu.
Slabá data sentimentu ekonomických očekávání a současné situace Německa a eurozóny jsou dobrá pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a euro.
Dopad na trhy: Data jsou nepříznivá pro euro a akcie a dobrá pro dluhopisy. Euro k dolaru po zprávě nejprvě rostlo 0,3 % aby se k závěru obchodování vůči kotacím před zprávou vrátilo do ztráty 0,2 % na 1,117. Hlavní index německé burzy DAX po zprávě zprvu slábnu 1 %, později sel vůči své hladně před zprávou dostal do zisku 1,5 % na 11 805 bodů a to hlavně kvůli zprávě odkladu dovozních cel USA na import některého čínského zboží.
Mezinárodní obchod: USA odložily zvýšení dovozních cel na některé čínské produkty
Spojené státy americké odložily plánované zvýšení dovozní celní sazby o 10 procentních bodů na část importu čínského zboží z 1.9. na 15.12. Jedná se přibližně o polovinu importu čínského zboží do USA za 300 mld. USD (loni cca 156 mld. USD), kterého se od 1.9. mělo zvýšení celní sazby týkat.
Prezident USA Trump naznačil, že jde o úlevu pro vánoční sezónu a tovněž signalizoval, že očekává vstřícný krok Čínské lidové republiky. Zákrok USA a signál deeskalace obchodních válem poslal hlavní burzovní indexy prudce výše.
Politika UK: Průzkumy ukazují, že většina Britů souhlasí s premiérem, tedy s brexitem za každou cenu
Většina Britů se podle zprávy Reuters domnívá, že premiér Spojeného království Velké Británie a Severního Irska musí UK dostat z Evropské unie za jakoukoliv cenu, i kdyby to znamenalo deaktivaci parlamentu UK. Zpráva cituje průzkum veřejného mínění pro deník Daily Telegraph z 12.8.
Průzkum ukázal, že 54 % dotázaných po odečtení nerozhodných hlasů schvaluje, aby Johnson zajistil brexit jakýmkoliv způsobem včetně deaktivace parlamentu pokud by to bylo nezbytné, aby zabránil poslancům, aby brexit zastavili. Nesouhlas s tvrzením vyslovilo zbylých 46 % rozhodlých dotázaných.
Stejný průzkum ukázal, že se podpora Konzervativní strany po nástupu Johnsona do jejího čela zvýšila o 6 procentních bodů na 31 %, opoziční Labouristickou stranu by dle šetření volilo 27 %.
Boris Johnson, předseda vlády UK slíbil, že UK z EU dostane v termínu brexitu do 31.10 lépe s dohodou s EU nebo bez ní i vzdor tomu, že parlament UK s tímto postupem několikrát hlasováním vyjádřil nesouhlas. Johnson deaktivaci parlamentu nevyloučil proto, aby poslancům zabránil blokovat brexit bez dohody.
Politika Česká republika: Prezident Zeman odmítl jmenovat Šmardu ministrem kultury, nebezpečí rozpadu vlády tak vzrostlo
Prezident České republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat místopředsedu České strany sociálně demokratické Michala Šmardu ministrem kultury a požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka o jiného kandidáta na post ministra kultury. ČSSD hrozí, že pokud prezident Šmardu do čela ministerstva kultury nejmenuje, může odejít z vlády.
Podle Zemana Šmarda má na funkci nízké vzdělání a žádné zkušenosti s kulturou.
Zeman před letními prázdninami řekl, že i v případě odchodu ČSSD může hnutí ANO s podporou Komunistické strany Čech a Moravy po rekonstrukci vlády vládnout dál. Obě strany disponují dohromady v Poslanecké sněmovně 93 hlasy. Odvolaný ministr kultury Antonín Staněk i další poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna ovšem podporu vládě připustili i v případě odchodu ČSSD z vlády. Vláda by pak pro podporu zkusit požádat krajní pravicovou nacionalistickou stranu Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD), případně 2 odpadlíky z Občanské demokratické strany (ODS), kteří zakládají nové uskupení Trikolóra. Premiér Andrej Babiš odmítá návrh prezidenta, aby chybějící podporu vlády ČSSD nahradil krajně pravicovou Svobodou a přímou demokracií (SPD).
Jednou z variant vládního patu mohou být vedle rekonstrukce vlády předčasné volby. Ty řádné se mají konat v roce 2021. V předvolebních průzkumech si stále velkou převahu udržuje hnutí ANO 2011, jeho koaličnímu partnerovi ČSSD ale vážně hrozí, že se nedostane do parlamentu. Preference naopak získali opoziční Česká pirátská strana.
Předsednictvo České strany sociálně demokratické v polovině července potvrdilo, že Michal Šmarda je kandidátem strany na post ministra kultury. Ten má být po dohodě stran a prezidenta uvolněn dosavadním ministrem ČSSD. V opačném případě, pokud jeho kandidaturu bude prezident Miloš Zeman nadále blokovat, ministři ČSSD podají na pokyn jejího předsedy Jana Hamáčka demisi. Michal Šmarda řekl, že předpokládá, že pokud nebude 1.8. situace vedení ministerstva vyřešena, Hamáček ministry k demisi vyzve. Někteří politologové nicméně uvažují, že ČSSD s případnými průtahy prezidenta nového ministra jmenovat může na své rozhodnutí vyčkávat i měsíce až do podzimu.
O odchodu z vlády předsednictvo ČSSD vůbec nehlasovalo. Pro přijaté usnesení bylo z 45 přítomných 37 pro, 3 proti a 5 členů předsednictva se hlasování zdrželo.
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.