Guvernér Fedu Powell naznačil možnost snížení úr. sazeb. ECB svou hlavní úrokovou sazbu dle očekávání nezměnila prodloužila výhled stagnace úr. sazeb. Předsedkyně SPD Andrea Nahlesová odstoupila z funkce.
Obchodní války: USA s Mexikem dosáhly imigrační dohody, prezident Trump odvolal hrozbu cel
Prezident Spojených států amerických Donald Trump odvolal trestná nová respektive zvýšená dovozní cla na dovoz zboží Mexika do USA. Základem je páteční nová dohoda USA a Mexika odvracející novou frontu celních válek. Mexiko souhlasilo s některými požadavky USA.
USA a Mexiko se dohodly rapidně expandovat kontroverzní azylový program podél celé společné hranice obou zemí. Tento program posílá migranty usilující o azyl v USA do Mexika, zatímco čekají na rozhodnutí jejich případů a žádostí o azyl. Jenže v pohraničních městech řádí drogové kartely, které často migranty unášejí. Program proto tento rok čelí řadě soudních protestů Americké unie občanských svobod (ACLU) a dalších organizací chránících práva, kteří říkají, že program ohrožuje uchazečne o azyl a že ohrožuje právo USA i mezinárodní právo.
Dohoda rovněž stanovuje alokaci bezpečnostních síl k zabránění proudu nelegálních migrantů Střední Ameriky.
Dohoda ale nevyslyšela klíčový požadavek USA, aby Mexiko akceptovalo status “bezpečné třetí země”. Ten by Mexiko nutil permanentně absorbovat většinu středoamerických uchazečů o azyl.
Trump řekl, že Mexiko souhlasil s podniknutím silných opatření k "redukci nebo eliminaci” ilegální imigrace z Mexika. “Plánovaná cla k implementaci USA v pondělí proti Mexiku jsou tímto na neurčito suspendována,” hlásil veřejnosti Trump tweetem v pátek večer.
Trump kvůli imigraci Mexiku hrozil novými a vyššími cly
Prezident Spojených států amerických Donald Trump koncem května oznámil uvalení dovozních cel na veškeré zboží Mexika dovážené do USA 5 % od 10 června. Celní sazba se mohla zvyšovat každý měsíc o 5 % pokud Mexiko podstatně nezastaví nelegální imigraci do USA. Celní sazba dovozů zboží Mexika do USA se začátkem října mohla zvýšit na trvalou hladinu 25 %, pokud by Mexiko významně problém nelegální imigrace nevyřešilo. V opačném případě by USA tato cla nezavedlo resp. zrušilo.
Nelegální migrační vlny tisíců uprchlíků způsobené násilím a chudobou v domovských zemích přes snahu Mexika stále míří do USA hlavně ze zemí Střední Ameriky, jako je Guatemala, Honduras a Salvador. Poslední hněv Trumpa vyvolala skupina zadržených 1 036 migrantů, kteří nelegálně překročili hranici. Údajně jde o největší skupinu od října.
Makroekonomické zprávy USA: Růst zaměstnanosti v květnu nečekaně prudce klesl
V květnu v USA, zaměstnanost vzrostla o 75 000, trh čekal její zvýšení o 175 000. Míra nezaměstnanosti dle očekávání trhu stagnovala na dubnových 3,6 %. Růst mezd byl meziměsíčně 0,2 % při očekávání 0,3 %, meziroční růst klesl z dubnových 3,2 % na 3,1 % při odhadu 3,2 %.
Rozbor: Růst zaměstnanosti v květnu nečekaně silně klesl, navíc v součtu s revizemi redukujícími růst zaměstnanosti v březnu a dubnu růst zaměstnanosti zaostal od očekávání trhu přesně o odhad jeho květnového růstu 175 000, což je významná odchylka, zhruba 58 000 na měsíc.
3-měsíční růstový průměr zaměstnanosti v květnu klesl na 151 000 ze 144 000 v dubnu. Od začátku roku růst zaměstnanosti dosahuje 164 000. V předchozím roce růst zaměstanosti zaznamenal 223 000.
Růst zaměstnanosti zpomalil hlavně v soukromém ale i ve veřejném sektoru.
Redukci růstu zaměstnanosti táhnou služby. Zaměstnanost opakovaně redukuje maloobchod. V květnu též zpomalil růst zaměstnanosti jejích hlavních kontributorů. sektoru profesních a firemních služeb a taky zdravotnictví. Kromě toho růst zaměstnanosti stagnujer v segmentu dopůravy a taky ve finančních službách.
Ve výrobních odvětvích zpomalil růst zaměstnanosti stavebnictví.
Míra nezaměstnanosti dle očekávání zůstala na multidekádním minimu. Růst mezd mírně zaostal za očekáváním. Trend jejich mírného růstu drobně, pokud vůbec, zrychluje.
Hodnocení: Zpráva vypadá nečekaně silným zpomalením růstu zaměstnanosti slabě. Průměry jejího růstu se vzdalují jejímu dlouhodobému růstovému průměru, klesají pod něj. Může jít o důsledek poklesu růstu ekonomiky kvůli nejistotám obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA se svými hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem apod.
Domníváme se však, že jde spíše pouze jen o jeden měsíc slabších dat, který bude pouze krátkodobým výkyvem trendu solidního růstu zaměstnanosti robustního trhu práce. Růst ekonomiky zpomaluje zatím hlavně v průmyslu citlivém na vývoji světové ekonomiky, jehož podíl na zaměstnanosti hospodářství není velký. Naopak služby a domácí poptávka nadále expandují solidně.
Celkově v průměru růst zaměstnanosti zůstává solidní, míra nezaměstnanosti rekordně nízká a růst mezd pokračuje v drobném zrychlování.
Dopad na výhled monetární politiky: Data významného zpomalení růstu zaměstnanosti podnítila očekávání, že Fed sníží cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate, aby pomohl domnělému poklesu růstu ekonomiky a trhu práce.
Fed skutečně v minulých týdnech naznačil připravenost flexibilně reagovat na změny ekonomického vývoje a výhledu. Nový signál Fedu neznamená, že by centrální banka snižovala cíl Federal Funds Rate již na svém příštím zasedání monetární politiky 18.-19.6. Ukazuje však k tomu kroku připravenost. Tedy schopnost rychle zareagovat, pokud by se slabost ekonomiky začaly rychleji a dynamičtěji šířit.
Od května se zdá, že nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek nebudou vyřešeny rychle, jak se v prvních 4 měsících zdálo. Navíc nově hrozí další významný konflikt USA s Mexikem.
Fed počátkem tohoto roku opravil očekávání a zrušil výhled zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate.
Sice ekonomikou se stále rozlévají tlaky a indikace poklesu jejího růstu, její růstový fundament včetně trhu práce zůstávají robustní. To je důležitý faktor, proč Fed dosud na volání po redukci úrokových sazeb neslyšel. To se může změnit v případě vážné hrozby vážného zasažení ekonomického růstu.
Tento scénář ale není náš preferovaný výhled. Čekáme, že Fed cíl své hlavní úrokové sazby nebude měnit do konce roku. Předpokládáme, že hrozby obchodních válek se nenaplní v plném rozsahu a jejich dopad bude omezený a významněji neohrozí silný fundament ekonomiky. Včetně trhu práce, předpokládáme, že květnové zpomalení růstu zaměstnanosti je jen výkyv a robustní růst zaměstnanosti se v příštích měsících obnoví.
Makroekonomické zprávy USA: Růst produktivity snížen o něco víc, než se čekalo, růst mezd a jednotkových pracovních nákladů nečekaně silně snížen
V 1Q v USA produktivita práce vzrostla 3,4 %, trh čekal růst 3,5 % z původně hlášených 3,6 % po růstu 1,3 % v 4Q 2018. Jednotkové pracovní náklady klesly 1,6 %, trh čekal jejich pokles 0,9 %, stejně jak bylo původně hlášeno po poklesu 0,4 %, revidovaném z růstu 2,5 % v 4Q 2018.
Rozbor: Produktivita práce v prvním čtvrtletí vzrostla o něco méně než bylo původně hlášeno resp. než čekal trh. K větším revizím směrem dolů ale došlo v případě mezd a jednotkových pracovních nákladů.
Růst nominálních resp. reálných mezd v prvním čtvrtletí byl snížen na 1,8 % z 2,6 % resp. na 0,9 % z 1,7 %. V předchozím čtvrtletí byl růst dokonce snížen na 0,9 % z 3,9 % resp. na pokles 0,6 % z růstu 2,3 %. Podle odhadu trhu poklesu jednotkových pracovních nákladů a růstu produktivity práce lze předpokládat, že trh nečekal (takové) ponížení změn mezd.
Silné nečekané revizní snížení dynamiky mezd při minimálních revizích růstu produktivity práce tak vyvolalo adekvátní překvapivou revizi oslabující změny jednotkových pracovních nákladů.
Hodnocení: Růst produktivity práce i trendově zesílil. Jde o důsledek rychlejšího růstu ekonomiky při stabilním solidním růstu zaměstnanosti.
Naopak nečekané snížení změn mezd a při malých revizích produktivity práce i jednotkových pracovních nákladů v prvním kvartálu ale i v předchozím kvartálu značně snížilo jejich nízký růstový trend.
Rychlejší růst produktivity práce zvyšuje růstový neinflační potenciál daného hospodářství. Teprve data dalších kvartálů ale potvrdí jestli se jedná o trvalejší jev. Produktivita práce v poslední dekádě po světové finanční krizi roste nízko.
Růst mezd zůstává nízký. Některá data růstu mezd ukazují jeho zrychlení, jiná jeho zpomalení.
USA: Guvernér Fedu Powell pootevřel vrátka snížení úr. sazeb
Guvernér Federálního rezervního systému USA Jerome Powell naznačil větší otevřenost centrální banky případnému snížení jejího cíle hlavní úr. sazby Federal Funds Rate. Důvodem je trvale slabší inflace, pokles růstu ekonomiky a nově zesilující obchodní války. Stále ale předpokládáme, že se cíl Federal Funds Rate letos měnit nebude. Předpokládáme, že hrozby obchodních válek se nenaplní v plném rozsahu a jejich dopad bude omezený a významněji neohrozí silný fundament ekonomiky.
Vystoupení guvernéra Fedu Jerome Powella na konferenci strategie monetární politiky, nástrojů a komunikačních postupů v Chicagu, Illinois:
Rozbor, (nové) důležité komentáře:
Aktuální ekonomický vývoj, monetární politika
- Fed neví, jak jednání mezinárodního obchodu dopadne
- Centrální banka bude jednat “přimeřeně”, aby udržela expanzi, silný trh práce a inflaci blízko svého symetrického cíle 2 %
Potenciální vývoj inflace, monetární politiky
- Je jisté, že cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate jednou zase oslabí k nule, což nebude překvapení
- Inflace se stala méně citlivější k využití zdrojů
- Nižší úrokové sazby a inflace současné doby než před lety vedou k tomu, že by trvalejší oslabení inflace exponovalo oblast nulových úrokových sazeb
- Fed musí brát vážně riziko, že pokles inflace trvající i v robustní ekonomice by mohl uspíšit těžko bránitelný pokles inflačních očekávání
“Nekonvenční" monetární politika
- “Nekonvenční" monetární politika nulových úrokových sazeb, plošných objemných nákupů dlouhodobých cenných papírů a výhled monetární politiky přispěly k naplnění cílů Fedu, plné zaměstnanosti a zakotvení inflačních očekávání
- Možná přišel čas tyto nástroje nekvalifikovat jako “nekonvenční”, Fed totiž ví, že nástroje jako tyto budou pravděpodobně potřeba v některé formě při budoucích expozicích nulových úrokových sazeb
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře Powella se aktuálního ekonomického vývoje a monetární politiky dotkly jen v malém odstavci.
I tak Powell nereferoval jako v minulých měsících termínem “trpělivost” spojeným s výhledem stagnace úrokových sazeb. Komentář přiměřeného zásahu Fedu mění formuli Fedu jeho monetární politiky. Stagnace úrokových sazeb kvůli trvale slabší inflaci, poklesu růstu ekonomiky a nově zesilujícím obchodním válkám již zřejmě není vyhovujícím stylem Fedu.
Místo toho nový signál Fedu neznamená, že by centrální banka snižovala cíl Federal Funds Rate již na svém příštím zasedání monetární politiky 18.-19.6. Ukazuje však k tomu kroku připravenost. Tedy schopnost rychle zareagovat, pokud by se slabost ekonomiky začaly rychleji a dynamičtěji šířit.
Názor Powella ještě více den předtím podpořil prezident Federální rezervní banky Saint Louis James Bullard řekl, že snížení úrokové sazby by mohlo být brzo na místě. Naopak prezident Federální rezervní banky Dallasu Robert Kaplan řekl, že obchodní války se mohou rychle vyřešit. Kaplan zatím zastává názor trpělivosti se změnami úrokových sazeb do doby, než se změní výhled podkladového vývoje ekonomiky.
Od května se zdá, že nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek nebudou vyřešeny rychle, jak se v prvních 4 měsících zdálo. Navíc nově hrozí další významný konflikt USA s Mexikem.
Fed počátkem tohoto roku opravil očekávání a zrušil výhled zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate.
Sice ekonomikou se stále rozlévají tlaky a indikace poklesu jejího růstu, její růstový fundament včetně trhu práce zůstávají robustní. To je důležitý faktor, proč Fed dosud na volání po redukci úrokových sazeb neslyšel. To se může změnit v případě vážné hrozby vážného zasažení ekonomického růstu.
Tento scénář ale není náš preferovaný výhled. Čekáme, že Fed cíl své hlavní úrokové sazby nebude měnit do konce roku. Předpokládáme, že hrozby obchodních válek se nenaplní v plném rozsahu a jejich dopad bude omezený a významněji neohrozí silný fundament ekonomiky.
Makroekonomické zprávy eurozóny: ECB úr. sazby nezměnila, jak se čekalo, prodloužila výhled jejich stagnace
Evropská centrální banka úr. sazby dle očekávání nezměnila. Banka v prohlášení prodloužila výhled jejich stagnace minimálně do konce prvního pololetí 2020. Rozhodnutí ECB nepřekvapuje. ECB vzhledem ke slabosti růstu HDP a inflace preferuje dlouhodobou stagnaci úr. sazeb.
Rozbor, významné, nové a překvapivé komentáře: Výkonná rada ECB stanovila očekávání, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do konce 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění pokračování udržitelné konvergence inflace k cíli ECB. Ten ECB definuje jako střednědobou inflaci mírně pod 2 %.
Banka zopakovala, že bude pokračovat v reinvesticích plného objemu jistiny expirujících cenných papírů nakoupených v rámci programu nákupu aktiv v prodlouženém období po datumu, kdy ECB zahájí zvyšování svých hlavní úrokových sazeb a v každém případě tak dlouho, jak bude nutné k udržení příznivých podmínek likvidity a dostatečného rámce monetární podpory.
ECB říká, že globální tlaky oslabující ekonomický růst pokračují ve svém působení na výhled eurozóny. Růst zaměstnanosti a mezd ale bude pokračovat v podpoře síly domácí ekonomiky a postupně zvyšovat inflační tlaky a podkladovou inflaci. Podkladová inflace by střednědobě měla vzrůst. Významná míra monetární expanze zůstává nezbytná.
Rizika výhledu růstu eurozóny zůstávají nakloněna na stranu slabosti kvůli prodlouženému působení nejistot týkajících se geopolitických faktorů, růstu nebezpečí protekcionismu a zranitelnosti rozvíjejících se trhů.
ECB příliš nezměnila své projekce růstu HDP ani inflace (růst indexu CPI). Tento rok byla projekce růstu HDP zvýšena na 1,2 % (z 1,1 %), výhled růstu HDP pro 2020 byl snížen na 1,4 % (z 1,6 %) a v roce 2021 byl zredukován na 1,4 % (z 1,5 %). Inflace tento rok má být 1,3 % (revize z 1,2 %), v roce 2020 1,4 % (revize z 1,5 %) a v roce 2021 má inflace být 1,6 %.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře příliš nepřekvapují, nepřináší nové významné informace. ECB kvůli slabosti ekonomického růstu a tím i inflace tento rok úrokové sazby měnit nebude a podle aktualizace jejího výhledu ani v prvním pololetí příštího roku.
Německo: Nahlesová odstoupila z čela SPD, rozvířila nejistoty velké koalice
Andrea Nahlesová již není předsedkyní Sociálně demokratické strany Německa (SPD). Nahlesová 3.6. odstoupila z funkce po debaklu ve volbách Evropského parlamentu, který odsunul SPD až na třetí místo. Odstoupení Nahlesové může vést k vážným politickým změnám Německa.
Nový červnový průzkum politických preferencí Forsy přisoudil SPD přisoudil SPD rekordní minimum. Ve své baště v Brémách navíc strana byla poražena po 70 letech.
Nahlesová rovněž rezignovala na pozici líderky parlamentního klubu SPD Bundestagu.
SPD chce rozhodnout o své účasti ve vládě nejdříve koncem června
Podle dočasné spolupředsedkyně Malu Dreyerové mnoho členů strany chce, aby SPD, menší strana vládní koalice, vládní spojení s CDU/CSU opustila. Dreyerová se ale vyslovila pro dodržení závazku v koalici s křesťanskodemokrastickou stranou a křesťansko-sociální unií Bavorska CDU/CSU pokračovat. A to až do podzimního vyhodnocení. Upozornila ale na revizní doložku, o které chce strana debatovat 24.6. Koncem června tedy může padnout zásadní rozhodnutí, zda SPD bude ve vládní koalici pokračovat.
Stranu nyní vedou tři prozatímní politici. Nový lídr nebude vybrán dříve než v říjnu. Strana si tak bude muset s prozatímním vedením poradit ve třech zásadních regionálních volbách ve východním Německu. Předpovědi věští SPD další porážku.
Nahlesová byla hlavní architektkou váhavého rozhodnutí SPD opět, potřetí, vstoupit do velké koalice s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové v její čtvrté vládě.
Případný odchod SPD může vést k vážným politickým změnám v Německu
Vládní koalice má vládnout do dalších parlamentních voleb v roce 2021. Jenže vládnutí s křesťanskými demokraty sociální demokracii dlouhodobě neprospívá. Ale odejít v současné situaci minimálních volebních preferencí se také hodně straníkům zamlouvat nebude.
Odstoupení Nahlesové jako důsledek úpadku sociální demokracie, podobně jako v České republice, může vést k zásadním politickým zlomům směřování Německa.
Pokud SPD z vlády odejde CDU/CSU pro většinovou vládu nezbude jiná koalice než varianta “Jamajka”, tedy černo-žluto-zelená koalice s liberální Svobodnou demokratickou stranou a Zelenými. Německu by tak vážně hrozily předčasné volby.
Zelení významně zabodovali ve volbách Evropského parlamentu a předstihli SPD na druhém místě. Podle nejnovějších průzkumů se jim dokonce podařilo obsadit první místo a sesadit i neotřesitelného lídra německé politiky CDU/CSU. Růst vlivu Zelených by mohl rázně ukončit poslední funkční období dosluhující kancléřky Merkelové.
Ztráty CDU/CSU můžou vyvolat odchod SPD
Její jedinou šancí na prodloužení skvostné vrcholné politické kariéry rámováné téměř 14 lety pozicí německé kancléřky tak dost možná může být rozhodnutí SPD ve společné vládní koalici pokračovat.
Předsedkyně CDU a očekávaná nástupkyně Merkelové ve vrcholné německé politice Annegret Kramp-Karrenbauerová již SPD vyzvala, aby ve vládní koalici zůstala. CDU/CSU o nové parlamentní volby rovněž nemá příliš zájem. Volby do Evropského parlamentu sice strana vyhrála, ale ztratila rovněž ze svého vlivu. Druhé místo v popularitě politických stran za avantgardními Zelenými CDU/CSU může brát jako ostudu.
Paradoxně ztráty největšího koaličního a historického partnera a konkurenta mohou SPD vést k názoru, že CDU/CSU ještě není připravena na éru “po Merkelové”. To by mohlo vést k odchodu strany z vlády.
Analene Baerbocková, spolupředsedkyně strany, řekla televizi ZDF, že pokud velká koalice padne, pak voliči musí rozhodnout o novém směru. To by znamenalo potřebu nových voleb, řekla Baerbecková.