Potvrzení České strany sociálně demokratické Michala Šmardy na post ministra kultury České republiky, potvrzení Ursuly von der Leyenové Evropským parlamentem do čela Evropské komise, ztížení brerxitu bez dohody parlamentem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, pokles růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky dle očekávání, další nečekaně silné poklesy indexů ZEW Německa, nečekaně silný růst Indexu ekonomické aktivity Fedu Philadelphia a snížení výhledu světové poptávky ropy Mezinárodní agenturou energie IEA jsou hlavní události minulého týdne.
Politika Česká republika: ČSSD potvrdilo nominaci Šmardy ministra kultury
Předsednictvo České strany sociálně demokratické potvrdilo, že Michal Šmarda je kandidátem strany na post ministra kultury. Ten má být po dohodě stran a prezidenta uvolněn dosavadním ministrem ČSSD.
V opačném případě, pokud jeho kandidaturu bude prezident Miloš Zeman nadále blokovat, ministři ČSSD podají na pokyn jejího předsedy Jana Hamáčka demisi. Michal Šmarda řekl, že předpokládá, že pokud nebude 1.8. situace vedení ministerstva vyřešena, Hamáček ministry k demisi vyzve. Někteří politologové nicméně uvažují, že ČSSD s případnými průtahy prezidenta nového ministra jmenovat může na své rozhodnutí vyčkávat i měsíce až do podzimu.
O odchodu z vlády předsednictvo ČSSD vůbec nehlasovalo. Pro přijaté usnesení bylo z 45 přítomných 37 pro, 3 proti a 5 členů předsednictva se hlasování zdrželo.
Jednou z variant vládního patu mohou být vedle rekonstrukce vlády předčasné volby. Ty řádné se mají konat v roce 2021. V předvolebních průzkumech si stále velkou převahu udržuje hnutí ANO 2011, jeho koaličnímu partnerovi ČSSD ale vážně hrozí, že se nedostane do parlamentu. Preference naopak získali opoziční Česká pirátská strana.
Premiér Andrej Babiš odmítá návrh prezidenta, aby chybějící podporu vlády ČSSD nahradil krajně pravicovou Svobodou a přímou demokracií (SPD).
Koruna na politické události mnoho nereaguje. Přes pnutí ve vládní koalici se k euru obchoduje kolem 25,59.
Politika eurozóna: Předsedkyní Evropské komise zvolena von der Leyenová
První žena v čele Evropské komise EU v historii se jmenuje Ursula von der Leyenová. Dosavadní ministryně obrany Německa získala byla začátkem července na post nominována lídry států EU. Nově zvolený Evropský parlament pak hlasováním podle svého předsedy Davoda Sassoliho v poměru 383/327 von der Leyenovou do čela nejvyšší Evropské komise schválil.
Konzervativní politička (za Křesťanskodemokratickou unii CDU) nakonec získala podporu i socialistického a liberálního křídla Evropského parlamentu. Současně se schválením její domovské konzervatiovní frakce von der Leyenová získala nezbytný mandát. Ten o velikosti 52 % je v souladu s mandáty předchozích lídrů Evropské komise. Odcházející předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker získal 56 %, jeho předchůdce Jose Manuel Barroso 52 % pro svůj druhý mandát a 56 % pro první mandát.
K hlavním úkolům nové Evropské komise budou patřit politika životního prostředí vzhledem ke změnám globálního klimatu, obchodní, hospodářská a protimonopolní politika, migrační politika, upevňování demokracie v Evropě a taky řešení vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie.
Von der Leynová s cílem zajistit si podporu Zelených plánuje změnit Evropu na první klimaticky neutrální kontinent světa do roku 2050. Takový kontinent z definice dokáže emise kompenzovat metodami odstraňování škodlivých plynů ohřívajících planetu z její atmosféry jako je například výsadba stromů. Politička dále slíbila v prvních 100 dnech své vlády “Zelený nový úděl”.
Přestože pro von der Leyenovou nakonec hlasovali evropští socialisté, Levicová Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) je stále proti. Bývalá ministryně obrany se v této funkci nevyhnula skandálům spojených s pravicovým extremismem Bundeswehru, s rezervami vojenské připravenosti a s oceňováním armádních kontraktů.
SPD po katrastrofálním propadu volebních preferencí a výprasku ve volbách Evropského parlamentu zvažuje svoje pokračování ve velké koalici s Křesťanskodemokratickou CDU a Křesťansko-sociální uni Bavorska CSU. Někteří politici strany naznačili, že nominace von der Leyenové může být poslední kapkou jejich odchodu z vlády.
Politika UK: Parlament se obává tvrdého brexitu, vládě jej ztížil
Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 18.7. opět zkomplikoval vládě UK možnost odchodu z Evropské unie bez dohody odročením parlamentní seance.
Zákonodárci poměrem hlasů 315/274 přijaly návrh, který od parlamentu vyžaduje, aby zasedal a zvařoval záležitosti Severního Irska několik dnů v září i říjnů i kdyby byl odročen. Parlament rovněž schváli požadavek, aby ministři vytvářeli 14-denní zprávy k vývoji obnovení přenesené, ale nyní nefungující vlády Severního Irska. Členové parlamentu tak dostali možnost debatovat a schvalovat tyto zprávy. Nový výnos parlamentu ještě není zákonem, ale nečeká se, že by nebyl přijat. Legislativní novela sice přímo neblokuje odročení parlamentu, ale ztěžuje jeho případné vynechání.
Podle zákulisních informací pravděpodobný premiér Boris Johnson v případě, že s EU nedojde k dohodě o brexitu údajně zvažuje jako cestu k brexitu bez dohody dočasné vyřazení parlamentu z provozu krátce před naplněním současného termínu brexitu 31.10. v souvislosti se zahájením nové parlamentní etapy projevem královny v parlamentu, aby vládě nemohl zabránit brexitu bez dohody. Johnson tuto možnost nevyloučil.
Předchozí minist zahraničí Johnson soupeří s dosavadním ministrem zahraničí Jeremym Huntem o post lídra Konzervativní strany a tím i automaticky o funkci předsedy vlády. Výsledky poštovního hlasování členů strany má být vyhlášeno 23.7. Favoritem hlasování je Johnson.
Chaos a další těžké rány, které brexit vládě a zemi zasazují dokumentovalo právě toto hlasování. Poslední premiérské chvilky rozhodně Therese Mayové neulehčili někteří ministři, kteří se zdrželi hlasování. Očekává se, že s pravděpodobným vítězstvím Johnsona tito ministři podají demisi, nebo budou odvolání.
Makroekonomické zprávy Čína: Růst HDP (2Q) oslabil o něco méně než se čekalo
Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostl na 1,6 % z 1,4 % v prvním čtvrtletí, trh čekal jeho menší růst na 1,5 %. Meziročně klesl dle očekávánií na 6,2 % z 6,4 % v předchozím kvartálu. Růst HDP Číny postupně klesá, i tak zůstává silný.
Hodnocení: Trend slábnutí růstu ekonomiky Číny pokračuje. Růst HDP Číny postupně klesá, i tak zůstává silný. Ve druhém čtvrtletí růst HDP Číny klesl o něco méně, než se čekalo. Růst ekonomiky se momentálně v průměru pohybuje na růstové dráze kolem 6,0 %.
Čína a její otevřená, na exportu značně závislá ekonomika roste pomaleji kvůli tlaku nejistot obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek se Spojenými státy americkými. Obchodní války omezují poptávku ze zahraničí, nyní z USA, po zboží a službách Číny, což snižuje její produkci.
Protekcionismus USA v podobě obchodních a celních válek byl minulý rok rozpoutaný s hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie a Číny v reakci na velkou nerovnováhu vzájemné obchodní výměny (Čína má ve vzájemné obchodní bilance velký přebytek) a taky na strukturální hospodářskou politiku Číny (nízká otevřenost trhů, krádeže duševního vlastnictví atd.).
Obchodní války sice byly jedním z hlavních důvodů prudké korekce akciového trhu ve čtvrtém čtvrtletí. USA se ale podle svých slov snaží nastavit férovější obchodní vztahy.
Čína se snaží výpadek způsobený obchodními válkami nahrazovat expanzivnější monetární a fiskální politikou. Rovněž je na poli diplomacie mezinárodního obchodu aktivní i ve vztahu k největší ekonomice světa USA. Čína se snaží s USA spolupracovat s cílem dosáhnout klíčové rámcové obchodní dohody, která by obchodní a celní války eliminovala.
USA s EU i Čínou ve druhém pololetí 2018 (s Čínou rovněž na sklonku prvního pololetí 2019) dosáhly obchodních předdohod, které demonstrovaly zájem zemí svoje obchodní vazby liberalizovat včetně strukturálních reforem (Čína) včetně stanovení odkladu nevyřešených citlivých témat (cla na dovoz automobilů EU do USA).
USA a Čína na summitu G20 v Buenos Aires v Argentině na nejvyšší prezidentské úrovni na přelomu listopadu a prosince 2018 vyjednaly obchodní předdohodu, která zamezovala hrozbě dalšího zvýšení dovozních celních sazeb USA na čínské importy výměnou za posílení dovozů zboží Číny z USA a strukturální změny. Podobný obsah měla i obchodní předdohoda obou největších ekonomik světa z června 2019 z Ósaky v Japonsku. Ta měla i uklidnit novou vlnu napětí z května, kdy si obě země opět zavedly vyšší celní sazby.
Vláda letos cíluje růst HDP 6,0 - 6,5 %.
Nebezpečí oslabení růstu ekonomiky, který je hlavním tahounem růstu světové ekonomiky vyvolal v minulých letech otřesy na akciových trzích.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW Německa, hlavně současné situace, v červenci klesly opět víc, než se čekalo
V červenci v Německu Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na - 24,5 z - 21,1 v červnu, trh čekal jeho menší pokles na - 22,0. Index ZEW současné ek. situace silně klesl na - 1,1 z 7,8 v červnu, trh čekal jeho menší pokles na 5,0. Pesimistické očekávání Německa/eurozóny dále oslabilo víc, než se čekalo, hodnocení současné situace se nečekaně silně ponořilo do slabosti.
Rozbor: Prezident Institutu ZEW, profesor Achim Wambach k výsledkům řekl, že zvláště pokračující negativní trend nových objednávek průmyslu Německa pravděpodobně zesílil pesimistický sentiment expertů finančního trhu. Trvající uklidnění faktorů způsobujících nejistotu exportně orientovaných sektorů německého hospodářství momentálně není v dohledu. Zdá se, že konflikt Íránu eskaluje a pokračující obchodní spor Spojených států amerických a Čínské lidové republiky je zátěží nejen čínskému ekonomickému vývoji. Navíc, žádný patrný pokrok nenastal v jednáních podobě odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v červenci nepatrně klesl 0,1 bodů na - 20,3 bodu. Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny klesl 6,9 bodu na - 10,6 bodu. Ekonomický výhled slabé ekonomiky eurozóny proto dle ZEWu zůstává oslaben.
Hodnocení: Data jsou opět nečekaně slabá hlavně kvůli propadu hodnocení současné situace.
V červenci pokračovala slabost ekonomického růstu eurozóny, na druhou stranu Spojené státy americké a Čínská lidová republika dospěly aspoň k prozatímnímu obchodnímu příměří. Rovněž sentiment ekonomické veřejnosti, jež tvoří indexy ZEW mohl povzbudit signál hlavních světových centrálních bank ECB a Fedu připravenosti pomoci expanzivnější monetární politikou ekonomickému růstu. Taky proto akciové trhy rostly k rekordním výšinám. Jenže tyto události se v indexech ZEW příliš neprojevily
Sentiment ekonomické veřejnosti Německa resp. eurozóny je poslední rok stále zatížen hlavně nejistotami vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, hlavně nebezpečí brexitu bez dohody, který by mohl vážně stisknout ekonomickou aktivitu eurozóny a potlačit ekonomický sentiment. Tvrdý brexit by totiž značně přiškrtil obchodní toky UK a EU řízené pouze regulemi Světové obchodní organizace logisticky i zvýšením cel a nejistoty. Rezignace premiérky Mayové otevřelo dveře značné rekonstrukci vlády UK. Oba její potenciální nástupci, bývalý a současný ministr zahraničí, Boris Johnson a Jeremy Hunt připouštějí i brexit bez dohody.
Další důvod, který oslabuje ekonomický sentiment jsou zvýšené nejistot obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek rozpoutaných USA na více obchodních frontách se svými hlavními obchodními partnery, Mexikem, Kanadou, Čínskou lidovou republikou a Evropskou unií.
Obchodní války se v květnu opět rozhořely poté, co Čína chtěla revidovat své dřívější závazky změn svého práva. USA zvýšily celní sazbu dovozů zboží Číny do USA a naznačily další zvýšení cel, Čína po několika dnech USA zvýšení cel oplatila.
Vzhledem k expozici ekonomiky EU vůči zahraniční poptávce vývoj HDP Evropy závisí nejen na obchodních vztazích USA s EU ale i na obchodu USA a Číny. Tyto důvody snížily ekonomický růst eurobloku více než v USA či v Číně.
Kromě přímého vlivu obchodních válek a protekcionistických opatření v podobě cel na export, na němž je EU značně závislá nejistoty mohou odkládat či redukovat rozpočty poptávky, výdajů a investic domácností a firem s následným dopadem na pokles růstu HDP.
Tyto důvody zpomalují růst HDP globálních ekonomických center, což je další důvod poklesu ekonomického sentimentu.
Makroekonomické události USA: Index Fedu Philadelphia v červenci vzrostl nečekaně silně
Index ek. aktivity Fed Philadelphia v červenci silně vzrostl na 21,8 z 0,3 v červnu. Trh čekal jeho menší růst na 5,0. Růst ek. aktivity dle průmyslových firem regionu tak v červenci posílil značně víc, než se čekalo, z červnové nepatrné na solidní úroveň. V květnu ještě rostl solidně, ale v červnu silně padl.
Rozbor: Růst ek. aktivity dle průmyslových firem regionu tak v červenci posílil značně víc, než se čekalo, z červnové nepatrné na solidní úroveň. V květnu ještě rostl solidně, ale v červnu silně padl.
Jiná data aktivity průmyslových firem, nové zakázky a zaměstnanost, rovněž v červenci vykázala vzestup svého růstu, ze slabé na solidní hladinu v případě nových zakázek. Růst zaměstnanosti zůstává solidní.
Index očekávané ekonomické aktivity v červenci vzrostl na 38,0 z 21,4 v červnu. Výhled průmyslových firem regionu ekonomické aktivity pro konec roku značně posílil na solidní úroveň stejně jako výhled růstu nových zakázek a kapitálových/investičních výdajů. Výhled průmyslových podniků zaměstnanosti v červenci vůči červnu klesl.
Hodnocení: Data vykazují vůči červnu, kdy silně klesl v případě hodnocení současné situace prudké zlepšení a posílení růstu ekonomické aktivity. Podobný vývoj byť v mírnější podobě v červenci vykázal i příbuzný index ekonomické aktivity Fedu New Yorku.
Výhled průmyslových firem regionů Philadelphia a New York ekonomické aktivity ke konci roku zůstává střídmý.
Agregátní data průmyslové a ekonomické aktivity, Index ISM zpracovatelského průmyslu v souladu s regionálními daty opakově vykazuje nízký růst aktivity zpracovatelského průmyslu. Hrubý domácí produkt zatím stále vykazuje solidní růst díky robustnímu růstu domácí poptávky reprezentované službami a maloobchodními tržbami.
Ropa: Mezinárodní agentura energie IEA opět snížila výhled poptávky
Mezinárodní agentura energie IEA ve čtvrtek oznámila, že opět snižuje svoji předpověď růstu poptávky po ropě v tomto roce kvůli slábnoucímu růstu světové ekonomiky kvůli nejistotám obav nebezpečí mezinárodního obchodu včetně protekcionismu v podobě obchodních a celních válek USA se svými hlavními obchodními partnery, Čínskou lidovou republikou, Evropskou unií, Mexikem apod. Řekl to ve čtvrtek výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
V červnu IEA snížila výhled růstu poptávky v roce 2019 na 1,2 mil. barelů denně z 1,3 mil. barelů denně. Nyní uvedla další snížení výhledu na 1,1 mil. barelů denně. Birol řekl, že výhled růstu poptávky IEA může dále snížit, růstu světové ekonomiky a zvlášť Číny vykáže další slabost. Minulý rok IEA ještě predikovala letošní růst 1,5 mil. barelů denně.
Růst nabídky ropy má být značně silnější, což vytváří tlak na pokles ceny ropy. Růst produkce ropy USA má letos posílit o 1,8 mil. barelů ropy (v roce 2018 to bylo 2,2 mil. barelů ropy).
Ceny ropy podle Birola v momentální výši 55 - 65 USD/barel odrážejí tlaky tořící se kolem Íránu, Libye a Venezuely, hlavních světových exportérů ropy stejně jako obavy obchodních válek USA a Číny. Birol ale nečeká velký vzestup cen ropy, protože “je hodně ropy a to hlavně kvůli břidlicové revoluci v USA."
Stačí zadat váš e-mail a následně potvrdit souhlas.
V červenci v Německu vůči červnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti kleslo nečekaně silně, o dost víc, než se čekalo. Hodnocení současné situace ale opět překvapivě prudce vzrostlo na maximum od začátku roku 2019, poprvé za dva roky v kladných číslech. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 63,3 bodů z 79,8 bodů v červnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 75,2 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace velmi významně vzrostl na 21,9 bodů z - 9,1 bodů v červnu, trh čekal jeho méně silný růst na 5,0 bodů. Vůči červnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 robustně klesl, to je ale dáno jeho velmi silnou hodnotou a omezeným růstovým potenciálem a taky dynamickým zlepšováním hodnocení současné situace. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie v důsledku plošné očkovací kampaně a otevíráním ekonomiky. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkování a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky.
Index ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (8 2021, 16.8.), maloobchodní tržby (7 2021, 17.8.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (17.8.), zahájení a povolení staveb domů (7 2021, 18.8.), zápis centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování 27. - 28.7. (18.8.) a index ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (8 2021, 19.8.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 16. - 20.8. USA. Regionální ekonomická aktivita by se i v srpnu měla pohybovat v solidních až silných růstových proporcích. Prudký růst spotřeby domácností z prvního čtvrtletí ve druhém kvartálu odezněl. Nová výstavba nadále roste solidním tempem. Fed na posledním červencovém zasedání monetární politiky přiznal pokrok ekonomiky a tím i k redukci jeho ultraexpanzivní monetární politiky.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek třetí den v řadě vyskočily na svá historicky rekordní zavírací maxima. Trh vedly výše akcie velkých technologických firem. Investory zahřála týdenní zpráva trhu práce potvrzující stabilní oživení ekonomiky USA.
Česká národní banka dle očekávání trhu podruhé v řadě zvýšila hlavní úrokovou sazbu 1/4 procentního bodu hlavně kvůli nebezpečí inflace. Maloobchodní tržby v červnu vzrostly značně víc, než se čekalo.
Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.