Denuklearizace KLDR: Summit Trump - Kim Čong-un dobrým základem denuklearizace
Historicky první setkání prezidenta USA se severokorejským vůdcem, Donalda Trumpa a Kim Čong-una vyústilo ve společné prohlášení deklarující “pevný” závazek Kim Čong-una úplné denuklearizace. USA odvěkému nepříteli slíbily bezpečnostní záruky a zastavení vojenských cvičení s dlouhodobým spojencem Jižní Koreou. Summit přinesl řadu pozitivních zpráv a lze jej hodnotit příznivě.
Trump bezprostředně po summitu řekl, že denuklearizační proces začne “velmi, velmi rychle”. Trump uvedl, že sankce na Severní Koreu zatím zůstávají, už dříve Trump předeslal, že jejich postupné odvolávání bude vázáno na na konkrétní kroky KLDR ke zničení jaderných zbraní a k ukončení programu vývoje balistických střel; Jejich úplné zrušení může dle Trumpa nastat až ve chvíli, až bude zcela jisté, že KLDR zcela ukončila všechny jaderné aktivity, což podle něj může trvat dlouho. Verifikaci denuklearizace Trump podle svých slov vyjedával s Kim Čong-unem; Dohlížet na denuklearizaci mají severokorejští i mezinárodní pozorovatelé.
Trump summit chválil jako úspěšný.
Summit přinesl řadu pozitivních zpráv a lze jej hodnotit příznivě přestože lze najít i některé nedostatky včetně odbornou veřejností kritizované vágnosti společného prohlášení. Opět zazněl závazek plné denuklearizace Korejského poloostrova opakující deklaraci ze summitu KLDR a Jižní Koreje 27. dubna. Výměnou KLDR získala příslib bezpečnostních záruk a zastavení vojenských cvičení.
Podle očekávání oba státníci na závěr summitu podepsaném společném prohlášení mnoho detailů jednání a závěrů neposkytly. Nejožehavější téma denuklearizace více rozebráno není ale adekvátně tomu USA drží trumfy ekonomických sankcí, které pravděpodobně vedou KLDR k jednacímu stolu. V tomto případě Trump naznačil, že uvolňování sankcí bude fázováno k denuklearizaci.
Možná trochu překvapivě se ve společném prohlášení nedostalo na otázku mírové smlouvy formálně končící Korejskou válku (1950 - 1953), která si vyžádala miliony obětí a byla formálně ukončena pouze příměřím. Ale i v tomto případě USA vyčkávají na hmatatelnější plnění ze strany KLDR.
Nedostatek společného prohlášení tkví snad v tom, že neobsahuje zmínku ověřitelnosti denuklearizace a vazbu denuklearizace a ekonomických sankcí a že tato informace je veřejná až od Trumpa.
Reakce trhů byla relativně mírná. To souvisí s tím, že před summitem panovala sice optimistická ale nejednoznačná očekávání, která navíc nebyla přehnaná. V souladu s tímto očekáváním nakonec dopadla i vrcholná schůzka. S náznaky, bez konkrétních dat, ale s nadějí.
Význam summitu ačkoliv je globální a geopolitický v tom, že přináší posílení světového mírového procesu, pro hlavní finanční a komoditní trhy má význam spíše symbolický. Přes napětí mezi KLDR a USA, někdy vyhroceným trh věděl, že jde jen o politickou hru a poměrně rychle se hrozeb přestal obávat a ještě loni v kulminaci napětí se tržní odezvy značně zmenšily.
Větší dopad na trhy mají hrozby obchodních válek, povolebních hrozeb Itálie, odstoupení jaderné dohody Íránu , zasedání centrálních bank atd. Tyto faktory ovlivňují sentiment, ekonomickou aktivitu, ceny komodit, firemní zisky a tržby, úrokové sazby. Summit KLDR s USA má významnější dopad paradoxně jakkoliv je globální hlavně teritoriální a regionálně na Jižní Koreu, tedy na jihokorejské akcie a měnu, velmi omezeně pak na Čínu, Japonsko a Rusko.
Mezinárodní obchod: Summit G7 skončil neúspěchem, dohoda porušena, spory vyhroceny
Summit zemí G7, Skupiny hlavních vyspělých zemí světa skončil neúspěšně, bez vzájemné dohody řešící současné téma sváru, mezinárodní obchod. Naopak lídři G7 se ze summitu vraceli ve větších neshodách, než summit začal.
G7 se nakonec usnesla na společném prohlášení, které se opatrně stavělo na podporu volného a férového obchodu a ke snižování obchodních bariér. Prezident USA Donald Trump jej ale ještě na cestě z Kanady zrušil kvůli tomu, že Kanada oznámila odvetná opatření kvůli clům na import oceli a hliníku Kanady. Cla USA byla zavedena taky na dovoz oceli a hliníku Evropské unie a Mexika. Německo, Francie a EU vzápětí vyjádřily Kanadě podporu a přesvědčovaly se v potřebě zůstat v názoru jednotní. Kanada a Mexiko již představily odvetná opatření k importním clům USA na import oceli a hliníku vůči exportu USA různého druhu, EU podobný krok přislíbila, teprve se k němu chystá výhledově na léto.
Mezinárodní obchod: Prezident USA Trump stanovil cla importu Číny 50 mld. USD, Čína hrozí odvetou
Prezident USA Donald Trump v pátek oznámil zavedení cel na import Číny za 50 mld. USD. Čína hrozí odvetou v podobné výši. Pro tento případ již Trump chystá cla na další importy čínského zboží v dojnásobné hodnotě. I k takovému opatření Čína slibuje odpověď. Vývoj událostí naznačuje zažehnutí obchodních válek mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína jinak stále preferuje jednání.
Obě země spolu vedly tři kola rozhovorů na vysoké úrovni od začátku května, kompromis ale zatím nebyl dosažen. Několik kol vyjednávání selhalo vyřešit stížnosti USA čínské průmyslové politiky, přístupu na čínský trh a rozsáhlý obchodní deficit USA v obchodě s Čínou, jenž loni dosáhl 375 mld. USD. Zahraniční firmy si dlouhodobě stěžují na vynucené technologické transfery a tržní restrikce. Trump slíbil vynucení férových a recipročních obchodních vztahů s Čínou.
USA: Fed dle očekávání zvýšil hlavní úrokovou sazbu, navýšil výhled jejího zvyšování
Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu dle očekávání o 0,25 procentního bodu na 1,75 - 2,00 %. Fed rovněž navýšil výhled vhodné úrovně hlavní úrokové sazby pro konec tohoto a příštího roku o 0,25 procentního bodu na 2,4 % resp. 3,1 %. Fed rovněž navýšil výhled zvyšování hlavní úr. sazby, letos naznačuje ještě dvě zvýšení hlavní úr. sazby o 0,25 procentního bodu, předtím signalizoval pouze jedno zvýšení o 1/4 procentního bodu.
V prohlášení k rozhodnutí ve srovnání s prohlášení k předchozímu zasedání monetární politiky 01.-02.05. Fed v sekci hodnocení ekonomického vývoje od posledního zasedání monetární politiky posílil hodnocení ekonomického růstu (na “solidní” z “mírný”) a růstu spotřeby domácností (na “zvýšení růstu” ze “zmírnění růstu”). Fed rovněž reflektoval nový další pokles míry nezaměstnanosti.
V přiložených makroekonomických projekcích Fed navýšil výhled vhodné úrovně hlavní úrokové sazby pro konec tohoto a příštího roku o 0,25 procentního bodu na 2,4 % resp. 3,1 % z 2,1 % resp. 2,9 % (mediánové projekce). Jinak Fed jen mírně posílil očekávání růstu HDP pro tento rok, trhu práce (v podobě výhledu silnějšího poklesu míry nezaměstnanosti) pro období 2018 - 2020 a inflace v letech 2018 a 2019.
Silnější hodnocení růstu ekonomické aktivity a trhu práce překvapivé rovněž není. Odstranění očekávání dalších zvýšení hlavní úrokových sazeb i její snížení úrovně rovněž nepřekvapuje a nemá větší význam, centrální banka tím pouze reflektuje dosavadní zvýšení hlavní úrokové sazby a její přiblížení k dlouhodobé úrovni.
Nejvýznamnější z celého zasedání Fed je tak rozhodně navýšení projekce vhodné hlavní úrokové sazby. Letos tak Fed predikuje ještě dvě zvýšení o 0,25 procnetního bodu, pravděpodobně na zářijovém a prosincovém zasedání monetární politiky po dvou zvýšeních o 0,25 procnentího bodu v březnu a červnu.
I tento krok ale přiliš nepřekvapuje, Fed v minulosti naznačoval, že projekce jen trojího letošního zvýšení o 1/4 procentního bodu jen mírně převažuje scénář, že hlavní úroková sazba bude zvýšena čtyřikrát. Fed totiž na posledních zasedáních monetární politiky zlepšil ekonomický výhled včetně projekcí HDP a hlavně míry nezaměstnanosti, naznačil vetší důvěru v růst inflace a větší zvyšování hlavní úrokové sazby v dalších kvartálech a letech. Fed tak reflektuje robustní růst ekonomiky, trh práce téměř ve stavu plné zaměstnanosti a rovnovážnou inflaci.
USA: Maloobchodní tržby v květnu rostly nečekaně silně
V květnu v USA, meziměsíčně Maloobchodní tržby vzrostly 0,8 %, trh čekal růst 0,4 %, navíc jejich dubnový růst byl navýšen z 0,2 % na 0,4 %. Maloobchodní tržby bez prodeje automobilů vzrostly 0,9 % při očekávání růstu 0,5 % a maloobchodní tržby bez prodeje automobilů a benzínu vzrostly 0,8 % meziměsíčně, čekal se růst 0,4 %. Robustní růst spotřeby domácností zesílil.
Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb v květnu meziročně vzrostly 5,9 %, v období březen - květen byl meziroční růst 5,2 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodejů automobilů v květnu meziročně vzrostly 6,4 %, v období březen - květen byl meziroční růst 5,5 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodejů automobilů a benzínu v květnu meziročně vzrostly 5,1 %, v období březen - květen byl meziroční růst 4,6 %.
Růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb v květnu značně překonal očekávání a je silný. Robustní růst spotřeby domácností pokračuje s podporou silného trhu práce, solidního růstu ekonomiky, silného akciového trhu, daňové reformě z přelomu roku, jež u části zaměstnaných povede ke zvýšení mezd či odměn a optimismu domácností s ohledem právě na vývoj trhu práce, ekonomiky a příjmů včetně výhledu.
Eurozóna: ECB ponechala hlavní úrokovou sazbu dle očekávání beze změn, potvrdila útlum monetární expanze
Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu hlavních refinančních operací na nule. Potvrdila rovněž útlum silné monetární expanze a výhled, že hlavní úrokové sazba nebude zvýšena dříve než ve druhém pololetí 2019.
ECB rozhodla pokračovat v čistých nákupech aktiv v objemu 30 mld. EUR měsíčně do konce září 2018. ECB čeká, že poté podle nových dat potvrzujících střednědobý inflační výhled bankovní rady ECB měsíční tempo čistých nákupů aktiv bude sníženo na 15 mld. EUR do konce prosince 2018 a poté zcela ukončeno. Rozhodnutí monetární politiky udržuje současnou míru silné monetární expanze, která zajistí pokračující konvergenci inflace k cíli ECB, tedy k úrovním mírně pod 2 % ve střednědobém období.
Výkonná rada ECB čeká, že hlavní úrokové sazby ECB zůstanou na současných úrovních přinejmenším do léta 2019 a v každém případě tak dlouho jak bude nutné k zajištění, že inflace zůstane v souladu se současným očekáváním trajektorie udržitelného přizpůsobení.
V podrobnějším prohlášení v návaznosti na nedávná prohlášení čelních představitelů ECB (hlavní ekonom Praet, guvernér Bundesbanky Weidmann, guvernér centrální banky Nizozemska Knot apod.) ECB potvrzuje důvody útlumu monetární expanze. ECB nadále podkladové síle růstu HDP eurozóny důvěřuje, podstatu poklesu růstové dynamiky vidí jako dočasnou a dokonce nemění rovnováhu rizik ekonomického růstu, přitom ve skutečnosti zpomalení ekonomického růstu již je významnější. Důvodem je v mnoha ohledech riziková povolební situace v Itálii, obchodní války a geopolitická rizika vyvolávající oslabení ekonomického růstu ale panuje nejistota očekávaného kroku ECB.
Ještě silnější důvody útlumu monetární expanze skýtají komentáře inflace. ECB signalizuje, že klíčová podkladová inflace se zvyšuje a že tento vývoj bude pokračovat, i když ve skutečnosti podkladová jádrová inflace (bez cen potravin a energií) je stále hluboko pod inflačním cílem ECB. Bez ohledu na skutečná rizika projekcí ECB růstu ekonomiky a cen banka dává najevo, že je odhodlána pokračovat v úlumu monetární expanze a v budoucnu i zvýšit hlavní úrokovou sazbu.
Klíčový vzkaz zůstává zachován, ECB nadále kvůli silnějšímu růstu ekonomiky počítá s tím, že se (podkladová) inflace ze svých slabých hodnot dokonce již blíží a že se střednědobě přiblíží svému cíli inflace, který je stanoven mírně pod 2,0 % s podporou monetární politiky, probíhající ekonomické expanze spojené s vyčerpáváním rezerv ekonomiky a posílením růstu mezd.
ECB přes názory opatrnosti některých bankéřů bankovní rady signalizuje, že si přeje utlumit monetární expanzi v podobě nákupu cenných papírů zřejmě kvůli potřebě zvýšení tržní úr. sazby kvůli rizikům stability finančních trhů plynoucích z dlouhodobě nulových úr. sazeb a tím i nebezpečí tendence nadměrného čerpání rizika. To je potvrzení základního předpokladu dosavadní tendence rétoriky ECB připravující trhy na blížící se útlum silné monetární expanze, kterou ECB razí od června roku 2017. Taková politika vede k růstu tržních úrokových výnosů. Aby měla důvod monetární expanzi utlumit, potřebuje nutně konzistentní zvýšení inflace nebo aspoň signály tohoto jevu. Inflace ale je zatím příliš nízká, zejména její jádro (bez cen potravin a energií) vůči inflačnímu cíli ECB. Proto ECB vsází na silnější růst ekonomiky, který se časem může projevit v posilování trhu práce a mzdových tlacích a tím i vyšší inflaci.
Zvýšení hlavní úr. sazby nepřijde dříve než v roce 2019, spíše až v jeho druhé polovině. Důvodem pomalejšího, limitovaného a případně odloženého útlumu monetární expanze je fakt, že ECB stále neplní svůj inflační cíl (těsně pod 2,0 %). V eurozóně stále převládá chronicky nízká inflace, zejména její jádrová složka (bez cen potravin a energií). Zdá se, že kapacity ekonomiky eurozóny přes větší využití v důsledku silnějšího ek. růstu ještě stále mají značné rezervy. Proto i růst mezd, hlavní motor vzestupu jádrové resp. podkladové inflace zůstane delší čas slabý a tím slabá inflace. Možná se rozvolnila i citlivost vazeb kapacit ekonomiky - mzdy - inflace.
Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání v červnu opět nečekaně silně padl
V červnu v Německu, Index ZEW sentimentu ek. očekávání padl na - 16,1 bodů z - 8,2 bodů v květnu, trh čekal pokles jen na - 14,0 bodů. Index ZEW současné ek. situace klesl na 80,6 bodů z 87,4 bodů v květnu při očekávaním poklesu na 85,0. Pokles předstihových ukazatelů ekonomické aktivity Německa a eurozóny (nemluvě o Itálii) pokračuje.
Institut ZEW slabost zdůvodňuje podobně jako v květnu eskalací napětí mezinárodních obchodních vztahů s USA, nové též zmiňuje obavy z nové italské vlády sledující politiku potenciálně destabilizující finanční trhy.
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání eurozóny v červnu klesl ještě víc než v Německu, 15,0 bodů na - 12,6 bodů z 2,4 bodů v květnu, Index ZEW současné ekonomické situace eurozóny v červnu silně klesl 16,2 bodů bodu na 39,9 bodů z 56,1 bodů. Zhoršení hodnocení výhledu i současné situace lze značně připsat nepříznivějšímu hodnocení italské ekonomiky. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Itáie v červnu propadl 31,7 bodů na - 48,4 bodů z - 16,7 bodů v květnu. Index ZEW současné ekonomické situace Itálie v červnu klesl 14,3 bodů na - 32,8 bodů z - 18,5 bodů v květnu.
Pokles předstihových ukazatelů ekonomické aktivity Německa a eurozóny (nemluvě o Itálii) pokračuje, posledním důkazem v řadě je další a nečekaně silné oslabení sentimentu ekonomické veřejnosti. Nejen to, nově značně oslabilo i hodnocení současné situace v Německu a eurozóně, byť to ještě zůstává silné. Kromě důvodů uvedených institutem, rizikový vývoj v Itálii, obchodní války ještě působí geopolitická rizika.
ČR: ČSSD schválila svůj vstup do vládní koalice, nová vláda je blízko
Členové české strany levého středu České strany sociálně demokratické (ČSSD) odhlasovali vstup strany do vládní koalice s dominantním centristickým hnutím ANO, které jasně ovládlo poslední parlamentní volby loni v říjnu se ziskem 30 % hlasů.
Jde o zásadní krok k ukončení politického patu trvajícího více než 8 měsíců po nerozhodných parlamentních volbách. ANO se více než půl roku marně snažilo sestavit vládu a její předseda tak alespoň vládl v pozici premiéra v demisi od momentu, kdy jeho první vláda sestavená pouze ANO prohrála hlasování důvěry v lednu.
Vláda ANO - ČSSD by disponovala 93 hlasů dvousetčlenné dolní komory parlamentu a musela by se pro parlamentní většinu spoléhat v hlasování podpory vládě na hlasy proruské Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) odmítající Severoatlantickou alianci (NATO), se kterou již je na podpoře domluvena. S jejich hlasy se bude moci premiér opřít o 108 z 200 poslanců. KSČM počítá, že vznik vlády podpoří a dál ji bude tolerovat. Byla by to první nepřímá účast na vládě KSČM od konce totalitního komunistického režimu v roce 1989. Hlasování o důvěře podle Babiše by mohlo nastat 11. července.
Během letních měsíců tak Česko může dostat vládu s podporou parlamentu. Takto poskládaná parlamentní podpora vládě může přinést politickou stabilitu.
Politická stabilita by ovšem byla vykoupena prvním oficiálním přímým polistopadovým vlivem KSČM na vládu. Ten by měl být, alespoň navenek, spíš symbolický a neměl by mít vliv na ekonomiku a trhy. KSČM oficiálně žádá např. trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, zvýšení podílu veřejného vlastnictví zdrojů vody, nezvyšování spoluúčasti ve zdravotnictví či zákaz privatizace zdravotnických zařízení a ochranu přírodních zdrojů.
Hnutí ANO si v předvolebních průzkumech udržuje silné voličské preference. Voličům zřejmě vládní strategie tolik nevadí. Na druhou stranu ale je patrné, že opozice aktivizuje voliče k demonstracím. Řadě lidí politika současné vlády politického pragmatismu vadí a statisíce hlasů v protestních peticích naznačuje, že politické pnutí může pokračovat.
S podporou ČSSD vládě trh počítal a málo překvapivá zpráva příliš neovlivňuje obchodování koruny. Ta se k na hlavním páru k euru obchoduje kolem 25,7.